Tak nevím

Miluji Internet. Jsem závislá na informacích. Nejsem stroj se, konstruktérem nezamýšlenou, schopností učit se. Ale znáte robota číslo pět? Jak hltá písmenka a programy a reklamy a brečí:
„Informace, víc informací.“
Tak ten šot s písmenky, to jsem, po příslušném zpomalení sekvence, já.
V dobách před neomezeným Internetem jsem kupovala několikery noviny, na časopisy jsme mívali předplatné, často jsem předkládala k večeři topinky s česnekem, protože cesta do masny vedla kolem Knihy a kolem antikvariátu. Někdy jsem obnos určený na plánované řízky nebo kuře utratila za knížku, častěji v masně stačili zavřít, protože dnešní příděl byl vyprodán.
Díky Internetu mám informací dost. Hábakuk. V záložce oblíbeného prohlížeče mám odkazy na stránky, které častu čtu, na domovské stráce mám navolena oblíbená periodika. Když potřebuji prohloubit své znalosti nějaké konkrétní „věci“ nadatluji klíčové slovo problémku do vyhledávací lišty Googlu, kliknu a …………
Ve svých oblíbených periodicích čtu i diskuze. Již několik let. Hodně se proměnily. Logicky. Dostupnost virtuality širokým masám (pěkně profláknutý slovní spojení – až do fuj významu, že jo) logicky otevřela svobodný prostor Internetu inzerentům, obchodníkům a tupounům.
Na http://www.lupa.cz/clanky/diskuse-jako-fetis/ se autor zamýšlí nad tím, zda pod zpravodajskými články jsou vůbec diskuze přínosem. Svým způsobem má pravdu. Prohlodat se k normálnějším příspěvkům balastem urážek, hesel vzývajících tu správnou barvu nejen politického spektra i pod předpovědí počasí, je někdy fuška. A velice často ztráta času.
Mimochodem. Již skoro deset let chodím na jeden diskuzní chovatelský server. Diskuze je rozdělena do místností podle druhu chovaných zvířátek. Exoti, plazi, bezobratlí, králíci…. Jsou „místnosti“, kde pod každým „nahozeným“ tématem je dlouhatánské vlákno plné urážek. A jsou místnosti, kde si diskutující snaží s chovatelským problémem pomoci, radují se ze svěřeného úspěchu. Podle výskytu příspěvků „mimo mísu“ a vulgarit poznáme zcela bezpečně, že probíhají školní prázdniny a puboši si přišli brousit drápky.
Schválně, co si myslíte vy? Jsou diskuze pod obecnými či zpravodajskými články přínosem či zbytečným plevelem? Mají smysl jiné, než přísně odborné příspěvky pod novinářem nahozeným tématem? Jsou vůbec diskuze čtenářů třeba? Na kecání ve virtualitě jsou chaty, k vykřičení vlastního názoru blogy a blobísky. Je dlouhatánská diskuze o ničem pod zprávou o nehodě na D1 vopruz zvyšující počet kliků a „dokazující“ oblibu daného periodika pro případné inzerenty (drobné jsou vždy až na prvním místě), nebo prolamovanou zpětnou vazbou mezi čtenářem a autorem?