Archiv pro rubriku: Až já budu velká ….

Veveří

Ještě v pátek ráno jsem věděla, že Veveří je ulice někde blíže středu Brna a že Veveří je hrad nad přehradou Prýglem. Na ulici Veveří se mi v akademických časech podařilo zabloudit, nejspíš při hledání nějaké občerstvovny, na hrad Veveří … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., bašta ze dvora, jak to vidím, šmodrchání | Napsat komentář

Hodová výstava v Bochoři 2017

je úspěšně za námi a i přes řádnou bouřku v jejím závěru byla to akce povedená. Zvířat hodně a kvalitních, bramborový salát a řízky v bufetu aspirovaly na titul mana nebeská |(nebo jsme byli tak hladoví?) a zákusky paní Morbicrové … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., bašta ze dvora, jak to vidím | Napsat komentář

Sumář dubnového pouťování

Slavičín byl hned dvakrát. V sokolovně (děkuji Andree za fotku) a na náměstí: Nelahozeves. Fotky exteriéru chybí. Na nádvoří stále se opakující žánrové obrázky řemeslného jarmarku, už by to byla nuda stále vkládat to samé. A na focení opravdu krásného … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., povzdechy, šmodrchání | 2 komentáře

Zablýsknutí se asi pozitivní

Fitnes náramek mi neustále padal z ruky. Nevím proč, ale všechny modely, které jsem měla se mi rozepínaly. Asi mám blbý ruce či co. Ten poslední jsem ztratila někdy kolem Vánoc. Obrečela jsem to, zvykla jsem si na přesný čas … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., povzdechy | 2 komentáře

:krutihlav:

Stařík se včera staral o kuchyni, já řádila u stavu.  Stachanovsky. Celé čtyři hadráky jsem udělala, něco mezi metrem osmdesáti a dvěma dvaceti. Teď jsem udělala závěrečnou zatkávku dnešního druhého a tělo řve PAUZA.  Ještě šeptá cosi o nohách na … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., někdy strašně kecám, povzdechy, šmodrchání | Napsat komentář

Kokodák

Jasně, slepice se roznesly, kachny taky. o víkendu zahajuji provoz líhně. Ale to je každoroční opakování koloběhu přežívání. Nikoli téma k dalšímu blogovému příspěvku. Chlubit se dnes chci. Jasně, že cizím peřím. Ale ne tak docela. Nějak jsem ve virtualitě … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., šmodrchání | 2 komentáře

Ohlédnutí

Za soumraku o Zlaté neděli jsem sbalila krám, sedla za volant a vydala se pro ten rok naposledy  na cestu z Brna do Stepi. Už v Rousínově jsem pociťovala silnou otupělost a říkala si, že vrcholící Advent nemilosrdně zatíná spár. … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., jak to vidím, povzdechy | 6 komentářů