Archiv pro rubriku: někdy strašně kecám

Koťuho

Anenská pouť se Studiem bez kliky byla v letošním roce zážitky a prožitky a vjemy i sekvencemi pro ouvej kousky hluboko v mozku skryté skoro až přeplněná. Upřímně se už dnes těším na další rok a oba (Helfštýn a Drahotuše) … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., jak to vidím, někdy strašně kecám | Napsat komentář

Baroko na oko poprvé – pro vR :-)

Pane z Ramštajnů, proč plýtvat slovy: HOWGH.

Rubriky: Až já budu velká ...., někdy strašně kecám | Napsat komentář

:krutihlav:

Stařík se včera staral o kuchyni, já řádila u stavu.  Stachanovsky. Celé čtyři hadráky jsem udělala, něco mezi metrem osmdesáti a dvěma dvaceti. Teď jsem udělala závěrečnou zatkávku dnešního druhého a tělo řve PAUZA.  Ještě šeptá cosi o nohách na … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., někdy strašně kecám, povzdechy, šmodrchání | Napsat komentář

Ti povidám, esli si tu depku nevyhádáš, tak seš mrtvej Homolka. Mrtvej Homolka!

Musela jsem na cosi čekat a vypadat u toho snesitelně a společensky přijatelně. Čekání není mou oblíbenou činností. Bezmyšlenkovitě jsem brouzdala internetovými periodiky. Náhodně jsem klikla na článek s vnořeným testem. Instantní sebepoznání ve vteřině. Nešlo odolat. Byl šedivý a … Pokračování textu

Rubriky: jak to vidím, někdy strašně kecám, povzdechy | Napsat komentář

Čekání s Alfrédem

Čekám nikoli na Gogota, ale na Bohdanku. Čekám pod pozdně secesní střechou. Čekám mlčky sledována. Čekám a čtu Hitchcoka. Bez bázně.

Rubriky: někdy strašně kecám | 3 komentáře

Ono to tak nevypadá, ale uklízím

By zněla pravdivá odpověď na otázku, co u kafepauz dělám. Ano, protkala jsem se k šicímu stroji. Protkala jsem se k herduli na pantagrafu nad šicím strojem. Protkala jsem se ke krabici s pidiklubíčky vln i, a to hlavně, nevln. … Pokračování textu

Rubriky: Až já budu velká ...., někdy strašně kecám, šmodrchání | 10 komentářů

Smítko prachu cestovní peleríny královny Kristýny

Ach ne, syrovina stoupající ze Stepi ve mne neprobudila Chandru a ani jiné temné běsy. To jen Sudety zívly a připomněly stále se opakující děje. Ano, ta zatracená spirála a o level vejš a hrůzněji a brutáněji, protože sofistikovaněji. Poslala … Pokračování textu

Rubriky: jak to vidím, někdy strašně kecám, povzdechy | 6 komentářů