9.4.2018

Vysypala jsem na stůl vedle stavu koš vypraného bílého. Sundala ze šňůry právě doschlé barevné.  Napnula jsem osnovu, utkala kousek na její srovnání, proužek z tričkoviny pro snažší odstřižení hotového někdy za dva, tři, deset, moc dní. Až bude zbožový válec plný a já budu utkané přemotávat zpět na začátek…

…. a stejně jak ta nekonečná o psovi, co sežral lakomýmu řezníkovi jitrničku docela maličkou….

…. zase natáhnu osnovu …..

…. prázdný osnovní válec povezu ke Kubákům, abych jej odvážela plný a po zavedení osnovy ji natáhla, utkala kousek pro její vyrovnání…. .

Mechanicky beru ze stolu cíchu s dětským motivem. Vrací se mi setkání s dárkyní. Opět cítím na tváři už studený podzimní vítr, vidím barvy Vysočiny, šuple v mozku se otevírá a přehrává mi tehdejší krátký rozhovor.

Nastřihávám cípek, odtrhávám légu, švy.

Třeba pod těmi krepovými cíchami jsme jako děti u babičky spaly, slyším vrstevnici.

Odtrhávám první pruh škrobu i vůně neznámé babičky zbavené kapny. Babička písecká měla podobné, vybavuji si.

Rvu cizí život na cáry, cupuji cizí dětství. Je mi stydno. Připadám si tuze barbarsky a vůbec hnusně.

Na stavu, prošlup po prošlupu, roste nové dílo. Kus života neznámé hospodyně, nesdělené vzpomínky její vnučky, kousek z mé skříně, kousky dalších neznámých životů.

Na cukr, na kafe, měl by klapat stav. Jenže to bych musel tkát s člunkem. Tkám jehlou a stav zní jako srdce. Bum. Bum. Bum. Prošoupni prošlupem, přiraž. Prošoupni prošlupem, přiraž. Neboj se praštit bidlenem. Nestyď se za sílu.

Jestli je pravda, že léčí molekula účinné látky naředěná metrákem cukru, tak by bylo jen fér, kdyby právě tenhle hadrák skončil někde v dětském pokoji. Bude plný vyprávěnek, pohádek a vzpomínek hned několika žen, které se narodily ještě v čase Mocnářství. A taky kus mý duše v něm je.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice ekošílení, jak to vidím, šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na 9.4.2018

  1. Ella napsal:

    Krasne napsane.

  2. Hana napsal:

    Tak to mi vehnalo do očí slzičky. Ale nestydím se za ně. Mám ráda, když se dá starým věcem nová šance. Hana

  3. Brňák Max napsal:

    Moc se mi líbí zvukomalba v předposledním odstavci! Úplně slyším váš stav, aniž bych ho kdy viděl. Prima! 👌

  4. palosino123 napsal:

    Za tu dobu jsem byl leckde, tu ne. Báseň jste utkala, no…

  5. jura napsal:

    Do prdele, málem jstre mne rozbrečela. Co málem…

  6. Jirina napsal:

    Pekne moc pekne 🙂 tuhle jsem na Vas myslela ,byl mne nabizen zcela zdarma asi mesicni kozlicek ,no uz asi neni chudera malej .

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s