add ORANJEééé Velká Bystřice, sobota 4.6.2016

Kdybych byla návštěvníkem:
Boží, skvělé, dokonalé. Pastva pro uši, žaludek, oči i duši. Počasí snad objednané, jak bylo krásně. Organizace skvělá, klobouk dolů. Jen víc a houšť takových akcí. Wau, chci nášup.
Jenže já tam jela „do práce“. Tedy byla jsem pozvána organizátory akce, jestli bych nepřijela ukázat (a prodat) své zboží. Práci a zábavu striktně odděluji. I když je to občas sakra dřina se bavit a práce naopak bývá legrace plná jak sklenka šampaňského bublinek.
Stalo se, že na tomto mejdanu jsem byla za kyselou prdel a protivnou bábu já.
Protože poslední mail od organizátorů přišel někdy ve čtvrtek večer, a já se dostala k vyřizování korespondence ve středu ráno, chybělo celkem dost informací. Čas příjezdu třeba. Odhadla jsem jej, mylně, na obvyklé mezi sedmou a osmou.
Je možné, že každej ví, kde je v Bystřici zámek. Já ne. Doptala jsem se. Pejskařů. Naivně jsem očekávala, že když propagace v celostátním televizním vysílání i novinách pro širší region, tak i šipky na kadelábrech pro snazší orientaci přespolních.
V parku jsem byla třetí. Ti dva přede mnou byli zmatení úplně stejně. Já dorazila o půl osmé, oni před sedmou.
O půl deváté se začala trousit z budovy školky rozespalá mládež a tvořit hloučky. Slečna s papírem v ruce jim asi začala rozdělovat práci a asi nejasně, protože se co chvíle od některého z už vzdalujících se hloučků někdo vydal na cestu zpět, se ještě zeptat… a po jeho návratu hlouček změnil směr chůze…
Šla jsem se zeptat taky. Dozvěděla jsem se, že ten, který má tohle na starosti, je už sice vzhůru, ale šel si ještě koupit někam něco k snídani. Že prodejci mají se zbožím přijíždět od půl deváté. Bylo devět.
Jsem, zvyklá, že když přijedu na trh, mám organizátorem pevně určené místo, zpravidla i označené mým jménem a specifikací sortimentu. Vyložím zboží, přeparkuji Traktor, lákavě naaranžuju a je čas na rychlý kafe z termosky, než přijde první, který si víc jak koupit, chce poplkat o nesmrtelnosti chroustů. Zde otázka, kde mám prodejní místo, slečnu viditelně rozhodila. Neurčitě ukázala a bylo. Hlouček označovačů prodejních míst (jen čísly, nic bližšího) se potácel mezi již vybalujícími prodejci. Ano, dopustila jsem se vulgárního výkřiku, že včul je mi ten metrovej papír cvakanej na paletu tak nějak k hovnu, že to mělo bejt už dávno hotový. Špatný start dne. Nejen můj.
Pojízdné bistro mělo podmínku připojení na elektrickou síť. Ano, přípojka u prodejního místa byla. Kam strčit, někde v budově, druhý konec prodlužovačky bylo nutno najít. Nervozita z kuchaře stříkala na metry daleko.
V prvních propozicích byly inzerované paletové stoly. Realitou byly palety položené na louce. V jedné vrstvě.
Kde je toaleta bylo nutno se doptat. Opět – pitomost- chybějící šipka na stromě, okně budovy.
Toalety čisté, všechna čest. I když papír došel už v poledne a papírové ručníky o hodinu později. Že jsou kabinky i na druhé straně a že chodbičku k nim zakrývají otevřené dveře a mentální blok tvoří toaleta pro imobilní přímo proti dveřím? Detail. Místní ví a nechápou, proč všichni stojí frontu.
Další detail: bojovka „kde je Vally?“ aneb najdi si pořadatele. Byli v davu absolutně neodlišitelní. Pidicedulička líplá někde u opasku byla přehlédnutelná i při pohledu zepředu.
Další drobnost. Byla/byli jsem/jsme zvána/zváni osobně a bylo zřejmé, že jsme řemeslníci a výtvarníci prodávající nové zboží. Potvrzovali jsme svou účast deset dní dopředu, včetně odeslání vratné kauce za místo. Přesto nikdo nevěděl, kdo kde má prodávat. Vznikl pelmel „vše za dvacku“ a „dej co chceš, hlavně ať je to z baráku venku“ promíchaný s řemeslníky, kteří sice měli ceny férové a nižší, ale v porovnání s bazarem astronomické. Byl problém louku rozdělit do logických celků?
Dost kyselosti a zaprděnosti. Dopadlo to. Ne nějak. Dobře to dopadlo. Atmosféra skvělá, sluníčko jelo na plný výkon a ještě přidávalo. Fotosy zde:
IMG_1330

IMG_1332

IMG_1333

IMG_1334

IMG_1335

IMG_1337

IMG_1338

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na add ORANJEééé Velká Bystřice, sobota 4.6.2016

  1. Marcela napsal:

    Tak moc jsem se těšila, že letos konečně taky pojedu do Bytřice. Poslední dobou mi mé plány nevychází, ale tentokrát jsem měla i zamluvený odvoz, dokonce i nějaký ušetřený troník se našel. Leč nečekaně den před akcí se narodil vnouček, Celá rodina se sjela k nám a slavili jsme- od pátku až do neděle. Takže snad za rok….

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s