Bych si tu telku měla asi taky občas pustit

Ale to bych si jí musela napřed koupit. Nebo nemusela? Není správněji „bych si měla občas televizní vysílání v hlubinách internetu vylovit“? Vždyť je to fuk. Play list televizního vysílání zveřejňuje Seznam – a nevzpomínám si, kdy bych zatoužila strávit hodinku či dvě sledováním nějakého programu. Nevařím, nekutím, přežvejkávání natrávených pravd v drajáčnických debatách mne nebaví, z estrád mám pupínky a z dechovky migrénu. Jsem nudnej suchar a blbě se se mnou hledá společná obecná řeč. Plus čtu knížky bez obrázků a tlustý k tomu. Nebo je poslouchám. Celkem často netuším, o čem se lidé kolem mne baví. Asi jsem nafoukaná, protože mne to netrápí. Asi je ve mne hodně zvráceného, protože se chechtám lidem nahlas prožívajícím cizí životy a doslovně věřícím tomu, co viděli v televizi. Občas se neovládnu a chechtám se nahlas právě zaslechnutému. Jsem nafoukanej nudnej suchar s nulovým smyslem pro humor. Jo a taky línej. Ale to už je domácká pohádka.
Jako upoutávku na svůj stánek jsem na Floře použila pletený puf růžovo-růžovo-růžový a naplněný si tak dvaceti litry polystyrénových kuliček. Jauvajz! To jsem si dala. Pozornost poutal a rozumbrady rozpovídával. Jak v hloučku mezi s sebou, tak směrem ke mne. Každý věděl, jak se to dělá, protože to bylo v televizi v TOM pořadu. Zdvořile jsem se ptala v jakém, protože podle slov všeználků obecných na jedno pohlédnutí na řemeslo v oboru rovnou atestovaných se televizní puf nepletl na jehlicích, ale spíše háčkoval, nebo dělal na formě podobně jako jiný nepletený dutý úplet.
V televizi to bylo. Kdy? No teď. Na jakém programu? U Hrušky. Ne, to byl Rychlý. Ale co to meleš, to bylo tam, jak ti dva… .
Puf je pletený z tričkoviny koupené přímo u výrobce – podélný ořez role. Z vlastní vůle zboží znalec řval, že nevím, co za to chtít, když to se plete z rozstříhaných fleecových dek, co mají v hypersuperkrámu. Jasně, že si šáhnul (každý) a dvěma prsty zvedl poměrně velký sedák, aby vítězně zakřičel, že náplň jsou starý hadry. Protože to bylo v televizi.

K té ceně. Jen fleecové deky potřebné k upletení a ještě kupované ve výprodeji o dvě stovky převyšovaly cenu mého hotového. Spiklenecky mrkající spřátelení se rázem stali nepřáteli, když jsem se přiznala, že nevím, jak to dělali v televizi, protože televizi nemám a vlastně mi ani nechybí. Za celé čtyři dny se pouze jedna paní zeptala na druh náplně, protože upletla a naplnila drceným molitanem a po posazení se prosedla až na zem. A dvě paní se ptaly, jak je to pletené, že to dělá takový pěkný tvar. Jedna se zeptala i na sílu jehlic, protože našla na internetu průměr dvacet, ale pletenina je na nich řídká, i když sílu materiálu má podobnou. Žádná z těchto žen televizi slůvkem nezmínila.

A tak jak neznám aktuálně módní pořady, tak celkem logicky neznám ani celebrity z nich vzešlé. Jasně, jsou obory, kde vím, že člověk tohoto jména je významným, ale jak vypadá, to zpravidla ani netuším. Nehledě k tomu, že i když jsem viděla jeho ateliérovou fotku v nejkrásnějších letech, tak v davu a v civilu náhodně chvátajícího na ulici… A tak se mi stalo, že jsem v pátek dopoledne celkem energicky rozmlouvala s potencionální zákaznicí, bez obalu jí sdělovala, že tento nápad není nejšťastnější a na příkladu jí ukazovala proč a celkem nadějně jsme směřovaly k zakázce někdy v dohledném budoucnu. Vyměnily jsme si ceduličky s kontakty. Ona mojí strčila do kabelky, já její do penálu. Ona odkvačila na schůzku, na které už měla být, já se věnovala dalšímu průzkumníkovi vystaveného. Pak, pauze, jsem se podívala, kdo že to. Ano, znám práci té dámy. Je ve svém oboru špička. Jejího zájmu o mou práci si VELICE považuji. S právě prodělaným šokem jsem se svěřila sousedce keramičce a sousedce suchou cestou plstící.
Zaslechla to kolemjdoucí s implantovanými zesilovači v uších. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Mluvily jsme opravdu tiše.
Jó, vona je teď na Moravě, včera dopoledne to bylo v televizi. I vona tam byla.
Netopýří žena pokračovala nevzrušeně v chůzi za svým cílem. Trojice užaslých pohledů jí kousek cesty doprovázela.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ..... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Bych si tu telku měla asi taky občas pustit

    • Jarmila napsal:

      Opět krásné počteníčko na chvilku pohody. Díž pravdu, děvčátko, tv není potřeba k životu, pro nás, co nevíme, kam dřív skočit, je naprosto zbytečná. A ty pufy děláš krásné. A ta paní doufám nezapomene na setkání s tebou a určitě něco spolu vytvoříte. Věřím, že to bude krásné a vkusné, bohužel, některým lidem bude chybět, že to neviděli v tv. Takový už je život. Tak ať se daří!!!!

  1. Sedmi napsal:

    Já se úplně vidím 😀 TV taky nemám, léta. České seriály ani nevím, kde co zrovna dávají. Mno…

  2. kecka napsal:

    hustýýýýý

  3. Bohdana napsal:

    zdraví sousedka suchou cestou plstící :o)

  4. Witch napsal:

    Tv mám, občas pomohlo pustit a napůl ve vyčerpaném bezvědomí nechat plynout vraždičky, lítací auta nebo tak něco. Přehledný svět, neuvěřitelné řešeno lusknutím prstů a štětinkami, laborkou a PC… Nádhera. Ba co víc, sledovatelné i s obyč dabingem – ale možná se někdy na něco českého policejního zase kouknu. Prý se občas objeví kousek, u něhož by manžel nevyl. No, nevím. pokud se šeská produkce poněkud zvedla, je tu zase třeba severský Most…
    někdy omylem zazní tv kutění. Bože, to jsou leckdy kraviny… Jasně, že když dělají leccos systémem škrábání se za uchem palcem od nohy, je normální a logický postup podivuhodný a podezřelý těm, co by chtěli špecialitu.
    nedejme se, normálno není taková vzácnost, jak by to mohlo vypadat! 😀

    • samazakanalem napsal:

      Nemůžu za to ale jak jednou za čas slyším a vidím českou televizi tak nestíhám. To snad není možný aby to bylo čím dál horší než už to bylo, ale bohužel je. Zprávy po česku ? Naprosto zbytečně ztracený čas a nějaký filmy, tož to snad jedině ty starší a pro pamětníky. O českým dabingu, tom novém, radši pomlčet, to je zoufalství. A teď si představte, že prakticky VŠICHNI Češi a Slováci v UK co znám, až na pár výjimek, si tu pořídili satelity a platí si tyhle české a slovenské hrůzy. No, a pak se diví, že nejsou schopni se aspoň trošku slušně naučit řeč. Divila byste se, co je tu lidí, žíjících tu už hodně let a nedokáží si sami říct ani o to základní. Na učení prý nemají čas – ale voloviny na česko slovenských kanálech znají dokonale. Já teda televizi mám protože slouží i jako druhý monitor a dvd (pracovní důvody) a protože některé kanály stále ještě dělají fantastické vzdělávací pořady o všem možném co člověka zajímá. Plus zpravodajství které se dá sledovat. Jinak ale upřímně, večerní programy, zvláště takové BBC kde by člověk čekal víc, to je tragedie. Nekonečné hovadiny typu Britain has talent a pod. Nechápu kdo to může pořád sledovat ale budiž. Pokud se dají vidět věci z historie, vědy a techniky tak ať si dav čučí na ty netalenty.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s