Leden, pod duchnu vlezem

Já vím, za kamna je správně. Jenže taková na kachlových kamnech nahřátá duchna, hm, tak tu si taky pamatuji.
Na jindy zabírající doma léčbu mi autodignostikou nařčený trojklanný nerv odmítal reagovat a bylo stále hůř. Pak mi ve spánku nějak sama od sebe padla horní čelist na dolní a bylo jasno. Stejně tak po spánku. Jela jsem k zubaři smířená se ztrátou všech stoliček vlevo dole. Opět mylná autodiagnóza. No jo. Jenže já myslela, že mi tu osmičku vlevo dole vyrval školní zubař v čase maturitních písemek. Hned jak se prořezávala. Prořezávaly. Tak ne. Čekala na extrakci pětatřicet let. Mrcha zákeřná.
Říkal mi třídní, v čase maturitních písemek, že jak přestane bolest od zubů, že je to jak znovuzrození. Jak se pojmenovává výrok, který není pravdivý, ale ani nepravdivý?
Tvář splaskla, nerv se začíná uklidňovat, krmit chodím s pečlivě zahalenou tváří. Pobyt venku omezuji na nutné minimum. Kozy jsou hodný holky. Sice mají vemena i břicha, že to vypadá, že do rána to bude, tak vazy u ocasu jsou stále pevné. Určitě čekají s kozlením na to mé znovuzrození. Zatím jsem v zombie stavu. Nejspíš byla pod kořenem zubu malá pandořina skříňka. Než jsem došla z ordinace do auta, spustila se mi nealergická rýma. A produktivní kašel čekal na odpíchnutí přesně na chvíli, kdy přestala krvácet dáseň.
Takže leden přeje postelovým radovánkám. Poslechu audioknih, pletení, štupování, podřimování. Nedbalému zvedání virtuálně hozených rukavic. Ponorkové nemoci z jezevčice. Krátkým tkacím pokusům na malém stavu. Nebránění se spánku. Přípravám na jaro a nohám v teple.
Připojené fotosy demonstrují onu zlehka zvedlou rukavici v podobě ponožek (zbytky příze Sport a Vanda Gest, oboje od VLNAP, včetně něčeho neznámého ve sponzorském daru téže firmy použitého na vyšití květů francouzskými uzlíky). Vyplétaný vzor efektně vykukuje z kozaček a vyšité květy z kotníčkových bot. Fusky eňoňůňo hřejivé. Vlna je vlna. Pak ne zrovna povedený prototyp hrátek se stavem. Ale už vím kudy tudy a kde jsem chybovala. Pončo pokusné je moje a je lehoučké a hřejivé a na holém krku trošku kousavé. Takže nosit přes něco s límečkem. Vlna je vlna. Vanda Gest od VLNAPu. Na pažích už ale nekouše. Asi je mám z hroší kůže. Jo a taky, že dneska chumelilo tak moc, že u kamen fakt bylo líp, než venku. Když už místo pod duchnou drze anektovala jezevčice.