Informace podpořené ztvrdlými daty aneb věř jen statistice, kterou sám falšuješ

Vážím si každého jednoho svého čtenáře. Velice mne potěšilo, kolik lidí se sem vrací i době, kdy jsem pro virtualitu umřetá. Umřetá. Nikoliv mrtvá. Být mrtvá, s tím se nezahrává. To je definivní. Umřetá je poslední stupeň únavy. Tělesné i duševní. Hlavně duševní. Z té se nejde jednoduše vyspat, jako z přetažených svalů.
Přelom kalendářního roku je tradičně bilanční. Dělají se inventury všeho možného. Řádky se opět (nechápu proč) číslují od jedničky.
Ve světě krotitelek přízí se na začátku kalendářního roku vyprazdňují průsvitné dózy s odstřiženými zbytky po zapošití konce příze. Je to taková hra. Došmodrchám cosi, zapošiji volné konce, aby nebyly z líce viditelné, delší cancoury použiji ještě na sešití, to co je delší jak půl metru vrátím k ostatnímu materiálu, kratší nebo jinak bez dalších úprav nepoužitelné camfrňousy hodím do něčeho průsvitného uzavíratelného. Dělám to tak celý rok. Na konci roku nějak zaplněnou dózu vyfotím, fotku nazvu třeba „Můj letošní rok s vlnou“ a plácnu jí k ostatním stejně bilančním na stránku komunity. Na Nový rok se dóza vysype a jede se štrikuje dál.
Osud loňského obsahu dózy není vlastně vůbec důležitý.
Tuhle hru hraju i nehraju. Cancoury echt vlny hážu do malé skleněné koule bez možnosti jí nějak uzavřít, koule mi slouží zároveň jako odkladiště krátkých jehlic. Cancoury akrylů a směsových přízí s jen malým podílem přírodního vlákna při sešívání a začišťování hážu do hrnku od kafe (no tak jo, jsem čuně) k jablečným jádřincům a cestou ke dřezu vysypávám do odpadkového koše. Letos se mi podařilo kouli (obsah 1,2 litru) napěchovat obstojně. I s čepičkou nad. Kdybych vyfotila a zveřejnila, asi bych byla za letošní královnu jehlic. Přitom jsem letos pletení nijak nehrotila. Byla to vrcholně odpočinková činnost. Jasně, když už jsem našla ty perleťový knoflíky po prababičce a objevila odstín vlny, který by slušel knoflíkům i mně, tak klasický rozepínací raglán byl otázkou pár večerů (chichi, ještě jsem ho od podzimka prakticky nesvlékla, fakt mi sedí) plus dvoje ponožky ze zbytku příze, aby se nemnožila syslírna. Celkem sedm cca pěticentimetrových kousků příze z toho celého zbylo. Dva krajkový šátky jsou čtyři camfrňousky. Co pár ponožek to dva pidizbytky. Suma sumárum, tohle odstřižkový království by mělo co dělat, aby naplnilo skleničku od německýho takykaviáru. Přitom upletenýho celkem hromada. Opticky i fakticky. Kouli naplnily zbytky z prstových rukavic. A to jsem z ní ty decimetrové a delší kousky průběžně odebírala do tkacích kreací.
Roční obsah dózy má pramalou vypovídací hodnotu o velikosti dokončeného (nebo průběžně tvořeného) díla.
Je sedmého ledna. Dopletla jsem (letošní) pátý pár rukavic, který mi chyběl k odevzdání. Začátek roku mám trošku uklízecí a hodně pletařský. Vedle ještě nevysypané koule stojí sklenička od oliv už plná letošních cancourů. Nevím, jaký bude stav syslených vlněných pidizbytků na konci roku. Možná budu muset sáhnout po lahvi od okurek, možná bude skleněná koule i zavařovací sklenička zcela prázdná a z cancourů bude přadeno tvídové příze.
Prvního ledna nic nezačíná a nic nekončí. Jen dál pokračujeme v rozehrané hře, rozečtené knize, rozdělané práci, v usmiřování se i zakopávání se na pozicích.
Je zbytečné masírovat si ego minulostí.
Je zbytečné opájet se absolutními čísly neočištěnými od spamu.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Informace podpořené ztvrdlými daty aneb věř jen statistice, kterou sám falšuješ

  1. Kutil napsal:

    Tedy, autorko, to vám pěkně děkuju… Vaše tři slova „Cancoury echt vlny“ jsem začal číst „kenkoury i…“ a zlomek sekundy přemýšlel, co to asi tak může znamenat… 🙂 A taky jste tak činorodá, že se našinec musí stydět. 😦 Řekl bych, že číst váš blog je dost nebezpečné. 😉

    • oldwomen napsal:

      Psaní mi drhne 😦 , řádění s vlákny je časově náročné. Ještě klika, že musím denně (dvakrát) ke stádu. Tak čerstvej vzduch a trocha tělocviku na každý den je zajištěno 🙂 Rukavice mám pro tuto zimní sezonu snad z krku (možná že v neděli přistane něco pro fajnšmekry na míru, ale moc s tím nepočítám). Už se chystám na jaro. za á kozí porody na spadnutí a za bé myslím, že by chtělo kolekci hadráků obohatit i něčím jemnějším. Vykoumala jsem kudy tudy na pončo – tkané bezešvé a celkem velké. A taky jsem si z honorářů našetřila na česačku vlny. Dneska pošťák bušil 🙂 To se (už o víkendu) v mezičasech bude příst jedna báseň. Pěkně učesané rouno je půl práce u kolovratu. A budou vlněné koberce. Jupijájou! Není život krásnej?
      Plus jsem objevila na YouTube mraky načtenejch knížek a archiv rozhlasovejch her, tak duševní potravy k poslouchání mám dost. A oči a ruce mám volné ke krocení nití.

  2. Witch napsal:

    Těším se z Vaší současnosti i výhledů. Miluju dobré zprávy! 😀

  3. Ella napsal:

    Moc se vzdy tesim na tve psani ,nevim kde beres slova ale tva slovni zasoba je asi neomezena .

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s