S končícím Adventem pod ostrým pohledem skoro už doktora Bublika.

Soustavné kladné hodnocení hadráků a setrvale stoupající fler rank je povzbuzení k osmělení se. Taky role stafáže na Helfštýnu a cvičené vopice v Drahotuších (a jo, o Anenské pouti jsem se zde nezmínila, tak snad jednou…) po dělání vzájemné radosti na Rozince mi naznačilo, že bych mohla. A udělení Glétu rozhodlo.
Poslala jsem přihlášku, přesunula zápisné ze svého účtu na účet pořadatele, naložila Traktor, toho jména Druhý, tkaným i pleteným. Stařík se vezl od vlaku a pindal, že nevidí zpětným zrcátkem. Upozornila jsem ho, že malovat se nepotřebuje, páč je krásný sám o sobě a že na koukání za sebe má zrcátka boční. Kdyby pohled mohl zabíjet, jsem (po kolikáté už?) mrtvá. Vydala jsem se páteční předjitřní mlžnou syrovinou do Šumperka prodávat se. Tedy svou práci, vizi, osahat si, jak to je doopravdy tohle to stání na pranýři. Za pultem stánku.
Ano, regulérní tma plus mlha plus kvákání Nataši z navigace, je zážitek k nezaplacení. Jsem už poučena. Vím, že Natašiny oblíbené cesty k cíli nekorespondují zcela s mými. Zvolila jsem kompromis. Polňačkami Stepi mne dovede k přivaděči na dálnici, pak jí nechám prskat to její nudné „sjeli jste z trasy“ a „opusťte nejbližším sjezdem dálnici“ a samozřejmě i nevypnutenou smyčku „překročili jste rychlost“. Pak mne protáhne Šumperkem až na místo konání trhu. Klaplo to. Byla jsem na místě plus mínus na čas. Fyzický i předpokládaný cestovní.
Mlhou a šerem domů a v sobotu to samé. A to jsem si lakovala, jak je ke mně Advent letos vlídný. Jaj boha! Údolím Stínů po vrstevnicích kopců. Kristýno, Kristýno… však jsme si to snad vyříkaly předloni. Když jsi vedla k Hubertovi Monkwaye.
Konec skučení.
Rozbalila jsem zboží na přidělený stánek. Potěšilo mne, že sloup chlupatých hadráků je tak vysoký, že se za něj mohu v případě nebezpečí skrýt a že sloup hladkých hadráků maskuje termosku s vodou na kafe a košík s pletením. Abych den neproflákala tak docela.
Překvapil mne opravdu velký zájem o mou práci. Dotazy, zda jsem zde jen jednorázově, nebo jestli se budu vracet pravidelně. Žádosti o jinou šíři. Prosby o poskytnutí kontaktu. Průvan v navštívenkách.
V sobotu jsem se roztahovala ve dvou stáncích. Že aby ten druhý nezel prázdnotou. Bylo vidět na hrnek s kafem i pletení – a bylo mi to fuk. Paní, která si v pátek odpoledne koupila hnědý chlupáč se přišla pochlubit, že ho rozbalila a hned jí na něj vlítnul pes, co se vrátil z procházky, a že je to skvělé, protože hadrák neutrpěl újmy a ještě na něm nebyly vidět stopy mokrých tlapek. A přivedla s sebou kamarádku. Aby se alespoň podívala. Rozmluvila jsem koupi bílého chlupáče staršímu pánovi. Byl tím potěšen. Počká si na hladký.
V deskách mi přibyla obkreslená ruka na tříprsté rukavice na míru.
Mrčela jsem si v duchu, že výsledek dvou dnů je hodně rozpačitý a spíš jalový, protože samý „si počkám na jaro“…
… až do chvíle, kdy jsem se balila domů. Ejhle. Zpětné zrcátko opět ukazovalo špinavým zadním oknem zdání v dáli mizícího horizontu.
Ano, do Šumperka se budu vracet s hadráky pravidelně. Protože je tam fajn. Protože stánkaři jsou hodný lidi. Protože pořadatelka je milá slečna. Protože tam mají extrémně čisté veřejné záchodky. Se nechechtejte. Takhle velké a čisté veřejné toalety jsem ještě nikde neviděla. Ani v hodně ohvězdičkovaných a drahých hotelích. Protože Bublikova ducha vzal dozajista čert. Protože jsem to slíbila. I sama sobě.
A co Bára? Tak ta mne dílem nenávidí z celé své jezevčíkovské duše. Dva dlouhé výlety a osiřelý jezevčík zavřený v kuchyni. A hned jak jsem se vrátila (a spánkem ze sebe setřepala Kristýnino vábení), tak jsem naklubíčkovala zbylé ořezy vysypané kolem stavu a zlikvidovala tak všechny jezevčíkovské skrýše a vyházela z nich sušené prasečí uši a bůvolí kostičky a psí špagátové uzly a ještě jsem povysávala textilní prach pod stavem, aby ani drobeček jezevčice nemohla zamaskovat a skrýt na horší časy. Dalšími díly své psí osobnosti si mne hlídá, abych třeba zase neprchla. A dává mi najevo svou náklonost. Sušené prasečí uši po přemístila pod polštář. A vyjadřuje velice intenzivně svou přízeň. Jazykem. Jak jinak. Nejlépe, když jsem soustředěna na práci. Ano, vyskočit na klín, srazit čenichem brejle, aby nepřekážely při nanášení psí enzymové pleťové masky…..

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., jak to vidím, šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na S končícím Adventem pod ostrým pohledem skoro už doktora Bublika.

  1. Psí enzymovka mi vehnala skoro až slzy. Ach jo ty ,naše psíčkový! Stejně mne vítají mazánci, když jedu na krev a jsou tu pět-někdy šest hodin bez mého dozoru. nebo já vlastně pryč z toho jejich dozoru. Ocáskama by pak ušlehali kýbl smetany, jak vrtí… Jsem ráda, že Ti prodej přinesl tolik zážitků, i když byl třeba jalový! A bude líp, věř! jsou tu čtyři ráno a já vypárala pět řad norka a začala je znova. To je tak, když jedna neumí počítat!Ale ted už jdu do hajan, i když mne šestá řada láká a Tobě přeji nádherné Vánoce! Stejně budeme i motat,že? Mávám Marcela

    • oldwomen napsal:

      I Tobě pohodové Vánoce!
      Prodej nebyl zcela jalový. Ale blog není účetní kniha :-). Ano, pletla jsem za pultem, pletu při čekání na zvednutí železniční závory, pletu vlastně každou volnou chvíli. Dokončuji projekt hadů zádveřáků (hurá, dochází zbytky akrylů). Na sváteční dny mám nachystanou krajkovou lahůdku. Historické punčochy ke kroji.

  2. Witch napsal:

    Šumperk a lidé tam pro mne byl jako zjevení. Lidé pořádající i běžní za pultem, to už ani nemohla být náhoda šťastného dne. Byla jsem z toho skoro vyplašená, nezvyklá na takové srdečno. Díky moc, že jste mi to připomněla, že jste se o Šumperk podělila 🙂 Zahřálo a držím palce. Jo, autová skládačka už má odvzdušněné brzdy, ještě několik desítek hodin a co mělo jezdit na jaře, na jaře o rok později… možná aspoň sjede ze špalků. 😉
    Moje tajné předsevzetí je pokračovat v nácviku jízd (aby táta nevěděl), autíčko jen pro sebe mám objednané. Na jakékoliv dojíždění.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s