Kořenění

Mívám stavy podivného duševního rozpoložení. Nejsou závislé na denní či roční době, nevyvolává je počasí. Jen mne najednou přepadnou, donutí se zastavit a přemýšlet, kam vlastně patřím, kde jsem doma. Perou se ve mne Blata s Předhůřím a Stepí. Ve Stepi žiji pomalu dvě dekády. Jsem tu doma i nejsem. Dovolila mi pustit pár vlásečnicových kořínků, žádné velké kotvení před větrem. O vichřici nemluvě. Nedávno jsem byla v kraji mezi Blaty a Předhůřím. Tam, kde znám každou zatáčku i poslepu,většinu stromů, orientuji se podle vůní a barev vzduchu. Kraj mi dal celkem zřetelně znát, že kořeny jsou suché. Jistě, pouhé vzpomínky či přání žádný vztah neudrží.
Stalo se mi.
Byla jsem oslovena.
Zeptala jsem se.
Projevila zájem.
Byla jsem pozvána.
Závazně jsem se přihlásila přijetím pozvání.
Jela jsem dle navigace Stepí tam. Bez Báry. S Traktorem, toho jména Druhým, celkem obstojně naloženým. Nikoli živým nákladem a nikoli šrotem a ostatním podobným tovarem z kategorie „sežereme“.
Jela jsem sama. Stařík by byl velice vítán, jenže úspěch Stařenek je Staříkovo chmura. A co je dobré pro Staříka, MUSÍ dobré pro všechny. Ať si o tom dotyční myslí cokoli.
Vyndala jsem z nákladového prostoru něco málo přivezeného. Naaranžovala to na přidělený stůl. Srdce se mi skoro zastavilo od radosti. Přijela Robátka. Obě.
Chodili mi ke stolu s vystaveným cizí lidi. Koukali se, ošahávali, fotili si, ptali se. O své práci jsem jim odpovídala s vášní v hlase. Však jsem to dělala. Důvěrně znám každou zamotanou nit. Ptali se i zda se tím živím. To jsem zvadla jak lílijum. Udělat umím. Prodat ne. Stále na svém šmodrchání způsoby všelikými nevidím nic moc neobvyklého, zřídka viděného. Netušila jsem, že volně a nespisovně rozprávím s posuzovateli. Ano, i výrazy „to je ale pitomost“, „prdlačky švagrová“, „jéžiš, tak si to odvoďte, proč se to asi jmenuje právě takhle“ ze mne vylétly. Tedy to „švagrová“, bylo v reakci na již z nedávna známého vyptávajícího se.
Pak hlouček přestal korzovat mezi výstavními stoly, nějak se udělalo ticho a já byla vyzvána k povstání, ano, hledala jsem na podlaze kančí kůži, na kterou bych se na znamení poníženého postavení stoupla. Hleděla jsem za auditorium a čekala příchod kata. Nekecám. Vyhlížela jsem kápi a meč. Samotného slavného Mydláře. Vystresovaný mozek dovede promítat podivné bijáky.
Měla jsem všem povědět něco o sobě. Joj, zlatý uliční vejbory a domovní důvěrníci. Trapas na entou. Myslím. Vnímala jsem to tak. Raději ještě pětkrát dělat státnice. Sakum prdum a pokaždý v jinym oboru.
Robátka se skvěle bavila.
A pak to přišlo. Dostala jsem glétovačkou po pravém i levém rameni a byla tak pasována na držitele Hanáckého stavovského glétu a získala oprávnění používat na vše, co mi od stavu a pazour odpadne logo ochranné známky Hanácke vérobek.Tedy jen to ručně tkané, klidně k něčemu přišité, připletené, dopaličkované…
Nebyla jsem sama. Čtyři jsme si užívaly svou chvíli velkého uznání. Keramička, výrobkyně slaměných ozdob (mimochodem, víte, copak to je takový „muší ráj“?), výtvarnice a já.
Jela jsem bez navigace noční Stepí zpět. Cítila jsem jak mi cosi z hlavy prorůstá do nohou a propadá se plynovým pedálem až do štěrkového lože dálnice. Hlavní kořen to nikdy nebude. Nejspíš. Ale jeden ze silných postranních dozajista.
Ještě jedno skoro trvalé pozitivum letošní glétovací sláva má. Konečně jsem si ušila léta odkládanou cestovní tašku na štrikování.
IMG_0922[1]
Konopný plátno na hlavní vak a podšití ručně tkaného ze sponzorského daru od VLNAPu už předloni vymotaného čehosi, co se stalo šperkem a kapsou současně, kus potahovýho plátna na křídla letadel na popruh.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Kořenění

  1. Honza napsal:

    Ze srdíčka BLAHOPŘEJI!!!

  2. jolana88 napsal:

    Právě jsem se roztleskala a rozječela do úprku zbylých členů domácnosti 🙂 GRATULACE!! VELIKÁ!

  3. Sedmi napsal:

    Taky se přidávám s gratulací 🙂

  4. Ella napsal:

    Posilam obrovskou gratulaci.S temy koreny ti opravdu rozumim.

  5. jura napsal:

    Nóó, já negratuluji! Já vám uděluji přímo ČESTNÉ UZNÁNÍ!! No a „klobúk dúle“, samozřejmě. 🙂

  6. oldwomen napsal:

    Ať nedělám nudli odpvědí každému. Děkuji za pozitivní přijetí chlubícího se příspěvku.Mám z toho radost. Z ocenění i z gratulací.
    Joj, kdyby tak Stařík věděl. Chtěl vědět…

  7. Veronika napsal:

    Hluboká poklona…jen tak dál… 🙂
    Veronika

  8. Jarmila napsal:

    Byla jsi skvělá, mám z tebe radost. A ty kořeny na Hané jsou už pěkně narostlé, tak je dobře zalívej. A my nejsme zlí, jenom se pěkně nauč chlubit a mluvit o sobě, máš být na co pyšná. Držím palce. Jarmila

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s