Šla s hadráky do světa, tedy napřed do Čelechovic

Pozvala mne Jarmila Zelenská z kozí farmy Rozinka v Čelechovicích u Prostějova (mimochodem, dělá úžasné čerstvé kozí sýry, vřele doporučuji nákupní návštěvu), jestli bych k ní nepřijela ukázat pár hadráků. Jednalo se o akci „Poznej svého farmáře“, která celé léto putuje (soboty) po českých a moravských rodinných farmách a představuje něčím výjimečné prvovýrobce. Zrovna zítra se koná v Penčíně. Jarmila představovala svoji farmu poslední červnovou sobotu. Jasně, že píšu s křížkem po funuse i procesí a karu. Ale znáte to. Objektivní příčiny, potíže růstu, boj o každé stéblo trávy, horko neskutečný, učebnicová prokrastinace.
Slíbila jsem, že přijedu na čas. Fakt jsem se snažila. Dokonce jsem ani nepřejela bludný patník u Duban a odpadlo mi tradičních sto polních kilometrů kolem Duban a Věrovan. Nevím, jak se mi to daří, ale u Duban kufruju pravidelně. Měla jsem radost, že jedu jak mám a že už jen tři kilometry a bude vítání dlouho se neviděných…
Mno. Cedule „je to rozbitý, musíme to opravit“ jaksi chyběla. Most v Držovicích taky. Vyznačení objízdné trasy – co to je?
Omluvný telefonát za nezaviněné zdržení. Studium mapy. Zpět na stromy a přes Prostějov v ranní dopravní špičce do Čelechovic.
Den farmáře byl velkej. Dívadlo loutkové pro děti, rádio i s reportérkou a mikrofonem a přenosovým vozem. Mjůzik (tuc tuc duc i um ta ta) k tanci i poslechu. Stánky s buřty a tlačenkou a jiným jedlým od výrobců drobně větších, než jsou rodinné farmy. Řeznictví Makovec třeba. Nebo nudlárna z Troubek. Ono celkově jde Den farmáře tak trochu mimo hlavního oslavence. Scénář je daný a rozkaz zněl jasně! Jarmile se ale podařil zázrak. Svou tvrdohlavostí a neústupností prosadila účast místních řemeslníků. A tak kromě ochutnávek z loštické syrečkové cukrárny (doporučuji, tak dobrý zpracování syrečků jsem ještě neviděla a ani nejedla) a možnosti si koupit domů, zdravých buchet (celozrnná mouka, povidla, málo sladké,ale přitom TAK dobré, relativně nízký glykemický index), „buřtů“ od Makovce a dalšího jedlého a pitelného byla k vidění kouzla, jaká dokáže Ivo Stawaritsch s ohněm a železem. Pan Stawaritsch měl s sebou i mini výheň a tak to bylo v přímém přenosu. Pan Sýkora (DŘEVOS J+M) nabízel vtipné dřevěné hračky, paní Skopalová originální paličkované krajky. Své výrobky nabízel místní hrnčíř, švadlena originálně zdobených (a nositelných) zástěr a bytového textilu (také použitelné a nekýčovité), tvůrkyně zde tradičních háčkovaných vánočních ozdob (mimochodem, víte, že hanácké háčkované ozdoby jsou k vidění i ve Vatikánu?).
Dostavila se i TV NOVA s labužnickým guru. Hm, v civilu je úplně normální mužskej ze severozápadu s normálním tokem řeči. Před kamerou dělá šaška. Škoda. Chápu – sledovanost.
Den jsem si užila. Poznala jsem lidi co UMÍ. Dostala jsem (a přijala, ale o tom příště) pozvání provětrat hadráky na Helfštýně. Přijela na akci s foťákem s vybitými baterkami a bušila se za to celý den do hlavy, protože by bylo co fotit! Do éteru jsem (ano, do intervjúka jsem byla vmanipulována) zahnojila: „…. nó, tý voe, to tejden makáš na přípravách jak barevnej, aby sis pak mohl dvě hoďky tvořivě užívat za stavem…“. Samo, že šlo o přímý přenos. Slečna reportérka byla okouzlena, jak roztáčím vřetánko (vědomí prostátého dne mne donutilo vzít si s sebou košík rouna) a poněkud nešťastně (i když celkem logicky správně) se zeptala, jak dlouho trvá upředení a pak utkání třeba tady toho koberečku. Ukázala na komínek dvoumetrových běhounů.
Do osobního plánu si (opět) píšu „Nebuď bezprostřední! Napřed mysli a pak mluv!“. Některé osobní plány jsou prostě nesplnitelné.
IMG_0622

IMG_0623

IMG_0625

IMG_0627

IMG_0620

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice bašta ze dvora, jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Šla s hadráky do světa, tedy napřed do Čelechovic

  1. Až budeš příště bloudit v Dubanech, stav se u nás. Dáme kafe, nebo něco k pití s ledem a trochu vydechneš. Už kdysi. hned po přistěhování mi bylo panem řídícím ve škole řečeno-že tady všechny cesty vedou do Duban. tak asi na tom něco bude.

  2. oldwomen napsal:

    Měl pravdu.
    Děkuji za pozvání.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s