Vlna je vášeň – první pokusy o předení

Celkem přesně vím, co bych chtěla. Je skoro pravidlem, že se do uskutečnění snu vrhám po hlavě, s vědomím, že sice vím jak na to, ale chybí mi základní „inštrumenty“. Nebo další dvoje či troje, nejlépe několikatery, ruce. Nebo schopnost se fyzicky naklonovat.
Vím zcela přesně, co chci dělat se surovou ovčí vlnou.
Přivezla jsem si Traktor, toho jména Druhý, plný surové vlny.
Při sušení sena jsem vyprala první dva pytle smetanového suffolku, dva pytle zwartbles, který mne zaskočil svou jemností. Plus pytel vřesovky. Stačí. Pro začátek. Pro duševní klid Staříka je důležité, aby neznal stav vlněných zásob a jejich úkryt. Otřes, který zažil, když mne hledal po domě a vstoupil do místnosti, na kterou už dávno zapomněl, že v domě je, a spatřil mne, jak napouštím včelím voskem prastarý kolovrat, uprostřed vyprané vlny čekající na rozčesání a sepředení a setkání či spletení, je mi dostatečným varováním. Vyprat vše najednou, to bych taky už mohla být, díky mimořádnosti popsané v předchozí větě, vdova.
Jsem jsem velmi natěšena a svrbí mne ruce. Jsem překvapena zjištěním, že není vlna jako vlna. Že rouno je i na jednom zvířeti výrazně rozdílné. Jsem nadšena z nadcházejícího experimentování a zkoušení a tápání slepých uličkách i drbání se za uchem, jak že vono to tehdá v v době kamenný…
Dobu kamennou už mám asi za sebou. Tedy předení na předánku bez přeslenu a z jen rozvolněného rouna kartáčem na jokšíra na drátěném čistícím kartáči. Bo stav účtu a závazně objednaný a již vyráběný dospělácký kobercový stav.
Pokročila jsem na konec doby bronzové. Možná až na začátek středověku. Podařilo se mi, na Aukru, vydražit kolovrat v nálezovém stavu. Funkční. Ach,já su také ščasné.
Stav účtu a objednaný stav. Česačka je na dlouho v kategorii snů. Popravdě i švihací kartáče jsou v kategorii nedostupného tovaru.
Zahltila jsem, zahlédnutým stále otřeseného, Staříka přáním, že když se stejně furt válí u počítače a sjíždí youtubka, že by se moh´kouknout i na to, jestli se nedá koupit potah na česačku. Detailně jsem mu popsala, jak to vypadá. Na kartáči na jorkšíry předvedla praktickou ukázku. Stařík vložil vlastní myšlenku a vyhodnotil, že chci velký drátěný kartáč. To je marný, to je marný, to je marný. Marný to je.
Protože snaha se musí ocenit, listovala jsem staženými stránkami s rejžáky a oceláky a drátky na parkety a snažila jsem se být empatickou a trpělivě vysvětlovat, že mezi česáním rouna na kartáči na čištění svíček a vytíráním chodby tkaničkou z kanad fakt není rozdílu. Do očí mne praštil obrázek. Klikla jsem na detail. Stařík se rázem urazil, že to je obchod s potřebami pro zvířata. No jo. Ale byl tam. Ideální švihací kartáč. Prohnutý, jak se patří. Za pusu. Jen nepatrně menší, než jsou originály.
A tak předu ze skoro dokonalých česanců a snažím se tenkou stejnoměrnou nitku. Protože krajkový šátek.
Snažím se i o silnou pravitelnou nit. Protože vlněný koberec.
Snažím se naučit se upříst si vlnu přesně na míru zamýšleného projektu.
Jde to ztuha. Nevěřila bych, nikdy, jaká je dřina pravidelně šlapat, aby se nitka stáčela stejnoměrně a nepřetáčela se, ale ani nebyla nedotočená.
Ale lepším se. Opakování dělá mistra.
Psina je, že příze přibývá, ale z rouna neubývá. Malý ovčí zázrak. Nebo malý žertík Klubíčkové babičky a střítků domácníčků? Plivníkovo čarování?

detail kolovratu

detail kolovratu

kolovrat celek

kolovrat celek

kolovrat

kolovrat

"švihací" kartáče

„švihací“ kartáče

první úlety - kartáče,  pokus o vřetánko a seskaná dvounitka z východofízské ovce, zbytek ze skoro vesty, chrániče ramen a páteře, pro zimní tkaní

první úlety – kartáče, pokus o vřetánko a seskaná dvounitka z východofízské ovce, zbytek ze skoro vesty, chrániče ramen a páteře, pro zimní tkaní

snad předu tence

snad předu tence

zwartbles již v klubku

zwartbles již v klubku

suffolk předený na vřetánku bez přeslenu

suffolk předený na vřetánku bez přeslenu

zkouška vřesovky na vřetánku

zkouška vřesovky na vřetánku

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Vlna je vášeň – první pokusy o předení

  1. vlaďka napsal:

    Taky někdy pospíš? Tvá napředená klubíčka svědčí o tom, že jsi onemocněla nemocí, zvanou „vlněná“! Vítej do klubu 😉

  2. oldwomen napsal:

    🙂 latentní stádium jsem měla řadu let.
    Klubíčka jsou jednonitky před seskanim. A fixací „skotským střikem“.
    Ale jo, spánku se nebráním. Když už dorazí 😁

  3. Mužská psychika je velice křehká záležitost- a je povinností nás žen ji chránit od nečekaných šokových situací.Taky schovávám nakoupené látky, aby můj milý neutrpěl šok. Naštěstí různé barvy a vzory nijak zvlášť nerozeznává a nepřipadá mu zvláštní, že je jich tolik. Právě proto, že je pohromadě nikdy nevidí.
    Jinak-opakuju se, ale nekonečně obdivuju tvoji pracovitost a všestranné dovednosti!

  4. Milena napsal:

    Jo, taky jsem začínala s kartáčem na psy. Pak jsem vyslovila přání,co chci k Vánocům, svátku a k narozeninám současně a přišel kolovrat od Dalinu. Současně s krabicí jsem dostala čtvrtku A4 s požadavky, co za to. Všechno už je odškrtnuto, jen děduša svetr stále nemá. Může si za to sám, protože mi bere vyprané načesané česance na zateplení úlů,co vyrábí pro dceru.
    Jo vlny není nikdy dost.
    Milena

  5. cal napsal:

    je to moc krásný kolovrat, povedený úlovek. jsem se těšila na fotky a nezklamal, kluk, fakt fešák!
    dobře fungujou ty kartáče…
    přijde mi, že předení je naplňující, meditativní, uklidňující…a návykové. no ne?
    takže nová vášeň do života! přeju, ať kolovrat pracuje, jak má, a dělá hodně radosti.

  6. Věra napsal:

    Milá Ow, smekám před Tvou všestranností. Jak to, proboha, všechno zvládáš?

  7. kecka zpod komonca napsal:

    nádhera, nádhera, tleskám…..

  8. Oldwomen, smekám. Jsi úžasná!
    A Staříkovi jen ať se nedostane do ruky klasika: 🙂

    Když bylo po obědě, přistoupil mladý král k první babičce a ptal se jí, od čeho má tak veliký ret. „Od předení, panáčku,“ odpověděla. Té druhé se zase ptal, od čeho má tak veliký palec. „Od předení, panáčku, od předení,“ odpověděla druhá stařenka. „A od čeho ty máš tak širokou nohu?“ ptal se třetí. „Taky od předení, taky,“ odpověděla stařenka. Když to král uslyšel, náramně se ulekl a řekl své ženě, aby se už nikdy nedotýkala kolovratu a dal jej odnést.

    • oldwomen napsal:

      Četba klasiky je to předposlední, z ceho bych Starika podezirala. Pysk, palec a hnapa jako pracovní deformace se mi jeví přehnaným. Začínám mít nabusene ruce – česání rouna psimi kartáči; a na pravé noze se mi velmi zpevňuje sval lytkovy a pak ten, co je na přední části stehna, jak začíná v koleni a vede rovně nahoru, tam co si přes prsa nevidím.

  9. Janča napsal:

    Božinku, tak strašně se mi líbí váš článek… uplně jste vystihla ted moji situaci… jsem na RD a prašule nejsou, ale snad bude kolovrátek za slušnej peníz z druhe ruky a snad bude i 20 kilo vlny merino… no a snad bude někdy i ta vlna na ponožky…. moc vám fandím a vězte, že podobní snílci jsou všude… Janča z Brna

    • oldwomen napsal:

      Důrazné varování:
      Předení je velmi, ale opravdu velmi, návykové. Závislost vzniká prakticky okamžitě a abstinenční příznaky jsou děsivé. Potvrzuje jedenáct z deseti „vlněnek“
      Nechcete mezi nás? Na Google je skupina Vlněnky, založila ji Vlaďka Cepáková. Potkáváme se tam snad všechny vlnou lapené. Přadleny, barvířky, tkadleny, pletařky, filcařky suché i mokré…
      A nechcete si v úterý (osmého) přijít zaštrikovat v houfu do kavárny Atlas? Bakalovo centrum poblíž České. Pořádají Vlněné sestry, je to od sedmi večer. Na programu je třícípý šátek, ale není to povinné. Já si vezmu rozkres, protože pak v prosinci bude společné foto, jak která jsme se s tím popasovala, protože identický je pouze technický nákres. Velikost, barevnost, síla použité příze je opět dle chuti pletařky. A štrikovat budu právě rozdělané. Vloni holky pletly metalmouse a výsledky byla krásné a každý byl jiný a všechny stejné. Ani jsem se nepodívala, jestli Vlněné sestry daly fotku společného kutění na své stránky. Letos to bude skoro krajka – vzor listy.
      A pak se sem tam scházíme v sobotu po obědě ponejvíce u Tří ocásků. Líbila se nám jejich apolitičnost. Nějak se nám ale radikalizovali, tak hledáme jinou „základnu“. Dám v samostatném blogovém příspěvku vědět, kdy a kde se bude sobotní moravský pletařský slet konat.
      Vlna je úžasný materiál. Propadám jí čím dál víc. Letošní nálož mám jako cvičnou a tréninkovou a vše určeno do koberců, ale příští rok už budu vědět a zcela jistě kromě kobercovky bude i nekousavá ponožnová.
      Chichi, blázince se bát nemusíme. Součástí léčby je šmodrchací artterapie. Povídali v televizi.

      • Jitka napsal:

        Přesně tak. Před lety jsem byla na kurzu plstění. Zapsala jsem se tam, protože tam bylo také, že se bude příst. jednu lekci se předlo – na vřetánku, z mykané příze. Zakoupila jsem vřetánko, i vlnu. Doma jsem se potom pokoušela upříst z koupené vlny přízi. Moc to nešlo. Odložila jsem vše do dětského kufříku a vrhla se na patchwork. Vloni v červnu jsem si zlomila nohu. Veškeré pomůcky pr nějakou tvořivou činnost jsem měla v patře a tam jsem s raději se sádrou neodvažovala. Prohrabala jsem dolní šuplíka a ejhle je tam vřetánko. Navedla jsem muže, aby mi seshora přinesl kufřík s vlnou. A bavila jsem se předením. Bylo to fajn vydrželo mi to i po celou dovolenou, kdy jsem spředla celý kus mykané vlny, příze nic moc, ale už jsem byla na háčku a tažená. Koupila jsem si další vlnu, nové vřetánko a pokračovala jsem dál. Jenže na vřetánku, to chvíli trvá. Trochu mě vyděsilo jak mě to táhne a vyndala jsem herduli a paličky a opět začala tvořit vzorníky. Nebylo mi to nic platné. Okolo vánoc jsme koupili kolovrátek z aukra. Jenže měl jen jeden převod a já chtěla příst ponožkovou a lace přízi. Takže pod stromeček mi Ježíšek nadělil kurz předení na kolovratu a týden po něm jsme s mužem jeli pro nový kolovrat. Cvičím se na hrubší vlně, seskám a protože je to cvičná příze, zkouším barvení potravinářskými barvami. Včera jsem si už vzala jemnější přízi a jedu dál, mám plány co dá bych chtěla. Cvičné škrábací a cvičně obarvené příze budou sháčkované do deček před vanu a sprchový kout. Ty a ty jemnější do ponožek a moc se těším na vlastní samovzorovací vlnu. Jen nevím jestli zvládnu vše spotřebovat, protože předení mě baví víc než pletení. :-)))
        Předení totiž táhne více než pletení i když je to podobné – prostě dokud není vlna v přízi na cívce, těžko se od kolovrátku vstává.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s