Zamyšlení nad Marceliným dodatkem k irské krajce

Přišel mi v noci mail. Až z dalekého Irska. Marcela mi psala věci soukromé krajkové. Požádala jsem o svolení publikování. Dostala jsem je. Odmazala jsem věty neurčené jiným očím a zde je Marcelino doplnění:
„Irské háčkování je nádherné, na Pinterestu je tolik obrázků, háčkování irské krajky zachránilo spoustu rodin zde v době hladomoru. V té době začaly toto učit ženy farmářů jeptišky a irská krajka se odtud vyvážela i do USA , Francie a dalších zemí.Prý je zde i Muzeum Irské krajky, kde jsou výrobky ze začátku století, třeba svatební šaty , které ženy háčkovaly několik let.“

Marcela píše o tzv. bramborovém hladomoru“, který byl v roce 1840. Letopočet vyplivla wikipedie, tak jej neberte dogmaticky. Nicméně koncem první půle devatenáctého století putovalo mnoho irských rodin za oceán – do Nového světa. Prý v té době vzniklo slovo „emigrant“. Že prý žila-byla irská šlechtična Emma, která najala loď, aby ti nejzbídačelejší, kteří v rodném Irsku už neměli nic a nikoho, dostali šanci začít na druhém konci světa znovu. Emmini granti. Osobně si myslím, že toto vysvětlení je ze slovníku, ve kterém je emancipace pojmenovaná po jejím vynálezci – Emanovi Cypovi. V každém případě je to půvabná historka.
Marcelino doplnění mne donutilo uvědomit si, na kolika místech světa a jak často nenápadná, přehlížená a mizerně hodnocená ženská práce drží rodinu při životě. Shetlendské pletařky krajkových plédů, do kterých se zahalí dospělá žena, a přitom jsou tak jemné, že pléd lze protáhnout snubním prstýnkem. Od motyk ztvrdlé ruce hospodyň z valašských kotárů vyšívající na mlynářském plátně. Vamberecké a blatenské krajkářky. Řekyně, Kypřanky a Chorvatky šijící sluníčkové tenerifky. Mimochodem, šitá krajka tenerife je vidět i na róbách římských patricií. Tuze dlouhá a nepřetržená tradice. Goralky a jejich zapjastkové čepice, papuče, palčáky…..
Marcelin blog najdete zde:
http://vsednodennosti.blogspot.cz/

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Zamyšlení nad Marceliným dodatkem k irské krajce

  1. Děkuji, moc hezky jsi to napsala, nedovedla bych to lépe ! Sama jsem jen podle obrázků uháčkovala asi 40 motivků, ale do těch pravých irských mají daleko. Ty jsou až dechberoucí, jak jsou některé na obrázcích krásné. I když se tu i v okolí stále ptám, bohužel jsem zatím nenašla nikoho, kdo by to ještě uměl. Ale jak jsem psala, workshopy se občas pořádají v Dublinu. Doufám, že se mi podaří se nějakého zúčastnit.

    • oldwomen napsal:

      Držím palce k nalezení té správné štrikovací skupiny v dostupné vzdálenosti. Jednou za měsíc či dva je den strávený mezi stejně „postiženými“ požehnáním, relaxem i inspirací k další tvorbě.
      Možná, že tvé motivky k těm pravým historickým nemají tak daleko, jak si myslíš. V současné době je problém sehnat vhodnou přízi. Jsou již jiné druhy bavlny, jinak se spřádá i ská. Celkem dlouho jsem sháněla vlnu na repliky historických rukavic. Sehnala jsem, internet budiž veleben, v Norsku.
      Mám třeba Sněhurku (100% bavlna) ze syslírny po babičce (šedesátá a sedmdesátá léta), ze své syslírny (konec osmdesátých) a musela jsem teď dokoupit bílou a režnou. Stejná továrna, stejná obchodní značka, rozdílné příze. Ta teď koupená je tak o třetinu slabší než ty nejstarší. A samo, že se i snadněji trhá a má i méně závitů na metr.
      Pokud Irky dělaly krajku z vlny, ale nejspíš ano – cena a dostupnost příze; tak používali nejčastěji tenkou jednonitku z místních ovcí. A obecně práce z vlny vypadá úplně jinak, než z příze s akrylem a nebo z bavlny či hedvábí. Pravou irskou krajku jsem ještě v ruce neměla. Jen fotky bez bližšího popisu.

  2. jolana88 napsal:

    A já si dodnes myslela, že nejprohnanějšími emigranty byli senátoří dobrého Říma 🙂 Jsem se nostalgicky zamyslela – a uvědomila si, že stejná situace se „ztraceným“ je i v ostatních oborech. Je to škoda ..

  3. Lucienne napsal:

    Hezky se to čte, ale etymologie slova „emigrant“ je ve skutečnosti mnohem prozaičtější:
    Je to z německého „Emigrant“, což je latinského původu – „emigrans“ -přechdoník přítomný z „emigrare“ – „vystěhovat se“, což je složenina z „ex“ („z“) a „migrare“ – stěhovat se. 🙂

    • oldwomen napsal:

      Ano, také bych hledala vysvětlení ve staré latině, ale to irské zapábení se mi líbilo víc. Kdo ví, třeba opravdu někdo kupoval nejchudším lodní lístky….
      Děkuji za návštěvu a komentář.
      Ehm, rozpačité odkaslani, ehm, co kojotova liška? Nějak se mi s úmrtím starého počítače ztratily záložky a i Váš blog mi zmizel z wordpressu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s