… nevíš den ni hodinu….

Ta zpráva mne VELMI zasáhla. Jakkoliv se snažím odstřihnout se, nahradit „staré“ poznatky „novými“, prostě nějak přepsat harddisk implatovaný do mého mozku, v těchto okamžicích mne prostě, vůle nevůle, cosi vrátí zpět.
Pečlivě jsem četla první zprávy a odfiltrovávala celkem pochopitelnou hysterii vyvolanou šokem. Sto padesát životů jednou ranou je šlupka k neprodejchání.
Pečlivě jsem studovala uveřejněnou fotodokumentaci.
Ulevilo se mi, když jsem zachytila informaci, že našli nepoškozeného CVRčka. To je takový diktafon, který zaznamenává zvuky v kabině. Již ze slov pilotů v čase pár minut před katastrofou lze mnohé odhadnout.
Politické, konspirační, dojmologické, souhrnně blbé komentáře profesionálních internetových diskutérů a vyjadřovatelů se k čemukoli a nalézačů své jediné pravdy i v recepisu na krupičnou kaši jsem prolétla spíš pro odlehčení a pobavení se.
Spánek nepřicházel. Mozek analyzoval kusé informace. „Zem“ nedostala žádné chybové hlášení. Jsou informace, které z každého letadla odchází do řídícího střediska bez možnosti pilota je ovlivnit. Letovou iluzi (stav, kdy pilot přestane věřit přístrojům a „letí“ podle sebe – zpravidla pár metrů pod zem) dva piloti v jeden okamžik přeci utrpět nemohou. Namrzlé či ucpané vstupní otvory snímačů vnějšího tlaku jsou také pitomost, na to klesal moc rychle a i kdyby elektronika kecala, tak stále je v kabině zabudovaná libela. Letěl dolů moc rychle, moc rovně a celkově je to nějaké divné. Jako kdyby se jim zablokovalo řízení. Proč ale to ticho?
Chtěla jsem napsat blog a požádat v něm všechny čtenáře o trpělivost a o nevynášení rychlých soudů. Chtěla jsem krátce nastínit vývoj „černých skříněk“ od křehkých barospirografů k opancéřovaným paměťovým modulům zapisovačů letových dat. Chtěla jsem poukázat na to, že sběr forenzních dat bude dlouho trvat. Že analýza tkání pilotů odhalí, zda věděli, co se děje a nebo jestli byli třeba v bezvědomí. Chtěla jsem zdůraznit, že nalezení příčiny zablokovaných výškovek bude trvat velice dlouho a poukázat na mravenčí práci „mrtvolkářů“, kteří budou někde v hangáru skládat airbusové puzzle úlomek po úlomku. A že na to přijdou. Samozřejmě, že v době, kdy to už bulvár nebude zajímat.
CVR vydal svědectví rychle. Vyloučil technickou příčinu neštěstí.
Náklaďákem do tramvajové zastávky a nebo érem do skály. Sekera v ložnici nebo samopal v hospodě. Výsledek je stejný.
Paměťový modul uchovávající poslední dvě minuty před „grand finále“ už ani hledat nemusí. Ani ten, co zaznamenává poslední dvě (až dvanáct, podle počtu snímaných zaznamenávaných parametrů)hodiny.
Znám to tak důvěrně.
Vyrojí se spousta drbů. Že ho opustila holka. Že mu zahýbala holka. Že mu vynadala máma. Že utajil, že je pod práškama. Že byl v sektě. Že neměl holku. Že měl dluhy. Že byl trouba. Že byl vizionář. Že ta jeho holka…
Stalo se něco, co nejde odestát. Stalo se, čemu při nejlepší vůli nejde předejít. Je to tragédie.
Upřímnou soustrast rodinám obětí. Upřímnou soustrast a hodně sil blízkým kopilota.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na … nevíš den ni hodinu….

  1. jolana88 napsal:

    hlavně sil blízkým, budou muset s tímto stigmatem žít.

  2. Marcela napsal:

    Tak o letadlech nevím skoro nic, ale co prolétlo hlavou-mozkem dotyčného, než se stalo a nebo dávno předtím žádný CVRk zjistit nemůže. Veliká škoda všech těch životů a upřímnou soustrast všem, co tam měli své blízké. I on je měl a oni to nebudou mít lehké. A máš pravdu, vždycky je to tragedie, při které umírají zbytečně lidé.A je jich nějak každým rokem víc…

  3. Witch napsal:

    Já setrvávám ve stavu vyděšení, lítosti nad smrtí a celkového úžasu až do doby, kdy bývají nějaké solidnější informace. Závěr už mám od včerejška podobný. Samopal, sekera, auto, vše na jedno brdo. Myslím na živé, nic víc se nedá.

    • oldwomen napsal:

      Přiznávám, že neznám jedinou leteckou katastrofu, kde by byla na vině pouze technika. Ale vím o slušné řádce katastrof, které vytvořil pilot. Plus samozřejmě souběh obojího. Za letu se projevil technický problém, pilot špatně vyhodnotil, ale těch je také minimum. Zpravidla končí nouzovým přistáním. Byť třeba na vodě, nebo s urvaným podvozkem a očesanými křídly a oboulovanými cestujícími.
      Teď jsem zaregistrovala, že Poláci se stále šťourají v nešťastném Smolensku. Na jednu stranu je chápu. Hodit tragédii na ruského dispečera by byl (i z historického hlediska rusko-polských vztahů) majstrštyk a bojaři by mohli tančit radostného krakovjaka. Jenže Rusové jsou v tomhle fakt nevinně. Je otázkou, zda byl pilot pod tlakem některého z cestujících (nejspíš ano a pod sakra velkým) a nebo zda se rozhodl, že není vořezávátko a že to dá, sám. V každém případě bylo to jeho rozhodnutí a odpovědnost.

  4. Kutil napsal:

    Hezky napsáno. Život člověka je pomíjivý, náhodě vzniká, náhodě končí, nemáme ho tak úplně ve svých rukou. Proto bychom si ho měli užívat, když je, a ne si ho nechávat „na potom“. Nebo tak nějak. A hlavně bychom neměli dovolit, aby nám ho otravovali životní otravové všeho druhu… Ale tenhle pád je mediálně velmi vděčný, je za ním silný příběh, a to mají lidé rádi… Nebo tak nějak. Mimochodem, zítra vezu syna na letiště, aby v následujících dvou tuctech dnů vystřídal sedm letadel leteckých společností tří kontinentů, takže pociťuju lehké chvění, byť jsem jinak flegmatik a letecká neštěstí mě nedojímají…

  5. samazakanalem napsal:

    No mimo jiné je blbé taky to, že na piloty už se nikdy nikdo nebude dívat tak jak tomu bylo dřív. Ta důvěra, která byla někdy už i tak dost křehká, je pryč. S tímhle ale nikdo nic nenadělá. Když si někdo usmyslí provést takovou prasárnu, tak stačí aby se tím nikde nechlubil. Bláznů je kolem nás víc než dost a vzdělání ani solidní vyhlídky do budoucnosti před tím nechrání. No a jak s tím začne jeden, další se obvykle inspirují. Děsivá představa.

    Můžu říct, že mě létání baví čím dál méně a začínám přemýšlet o přesunu někam blíž, odkud se k nám dá dojet i vlakem a nemuselo by se furt lítat. Těch letů je za rok tolik že už je to jen otrava, zvláště se všema těma bezpečnostníma opatřeníma ale to se nedá nic dělat. Jenže, i na ty koleje může někdo něco narafičit nebo s i vlakem lze spáchat sebevraždu. Člověk si nevybere.

    Kromě rodin oběti lituji i rodiče toho magora. Protože toto už do smrti nerozchodí. Hrozně smutná věc.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s