… očekávejte zvýšenou tvorbu sněhových jazyků

Z okna nočního vlaku bylo vidět, že únorový úplněk stlačí rtuť teploměru až do baněčky na samém spodním konci stupnice. Traktor, toho jména Druhý, zasténal, ale motor se rozeběhl hned po prvním otoční klíčku v zapalování. Jela jsem Stepí a těšila se domů. Inverzní kouřmo a ještě je, tady v dolině, chladněji než v kopcích. Ale odpoledne už bylo ve vzduchu cítit jaro tak moc, že vše našeptávalo: „vykašli se na učení, pojď se toulat…“. Vůle a sebekázeň škrábly další vryp do pažeb. Opět zvítězily.
Ráda chodím spát s čistým stolem. Čistými stoly. Nádobí, pošta, složenky a tak podobně každodenně. Úplněk odháněl spaní spolehlivě. Nakoukla jsem ještě do virtuálního světa a s údivem zjistila, že jsem se stala součástí moderní sci-fi. Samo že ne nijak výrazně. Jen jako prchavá vzpomínka v myšlenkách hlavní postavy. Pobavilo mne to. Potěšilo mne to.
Opět mne v tichu přepadají noční běsy. Asi bych se protkala až ke svítání a krátce se prospala za poledne. Jenže jsem musela být ráno na kraji Města z červených cihel. Nechávala jsem se kolébat ke spánku nenáročným nočním proudem nepovídavé stanice.
Ráno se probudilo do červánkova. Jauvajz. V polích bude veselo. Vydojila jsem, co tele nevypilo. Hodila krávě, kozám, nalila svini. Našla jsem studené novorozené kůzle. Rozmasírovala jsem ho, dala do síně, ach jo, bude flaškáč, našla jeho matku, zkusila jsem ji znásilnit ke kojení. Marně. Oddojila jsem ji, dala mlezivo kozlíkovi. Dobrý chytil se, sonda třeba nebude. Klika, že jsem portfolio strčila do kabelky už v noci. V jezevčici se probudily mateřské pudy. Tak to má kozlík vyhráno. Živočišné teplo je živočišné teplo.
Traktor, toho jména Druhý, mi vyčítavě sděloval, že jsem na něj zbytečně hnusná, že ho moje setrvalá nedůvěra v něj trápí a bolí. Však i on má pevné nápravy a sedí všemi čtyřmi spolehlivě na cestě a motor je silný a spolehlivý. Má pravdu. Včera zvládnul hodiny na tankodromu za letištěm ukázkově. Do stráně se nezadýchá. Jenže ten červíček tam vzadu v hlavě… Dej mi čas, Traktůrku Druhý.
Nad kopci bylo ještě růžovo a ve Stepi přízračno. V polích mezi vesnicemi vládlo Bezčasí. Traktor se držel v latěmi označené cestě a byl sebejistý. Já ne. Z kopců přísně hleděli portáši. Cítila jsem, že dřevěný vůz tažený valachem by byl teď a tady vhodnějším dopravním prostředkem. Nebo levitující sáně. Jedu do Města z červených cihel a nebo se blížím k Zimnímu hradu? Dědinou k Městu, polem k Hradu. Vzpomínala jsem na časy, kdy se ještě stavěly na podzim i kolem okresních cest zásněžky.
Podepsala jsem novou dohodu o provedení práce. Řekla jsem, co nejsem ochotna a co jsem schopna. Vyndala jsem z portfolia pár listů a položila je na stůl. Protože nastal čas spolupráce. V této fázi již odmítám být sólistou. Oznámila jsem, že nepřijaté návrhy nabízím jinde a přiznala spolupráci s klubem vojenské historie.
Vracela jsem se domů, vzácně, s prázdným zápisníkem. Míč je druhé straně hřiště. Suchou cestu střídala břečka a hluboké návěje. Traktor, toho jména Druhý, je fakt tahoun a dříč. Portáši odešli do chalup na hrjate. Napadlo mne, jestli dneska někdo vaří v Roštění u říčky Roštěnky k obědu roštěnou. A jestli na Žabárně budou v máji kvákat žáby. Zpracovávala jsem informaci, že má práce je součástí firemního panelu na právě probíhajícím veletrhu v Düsseldorfu. Celá odevzdaná kolekce. Postoupila jsem o čtvrt levelu vejš.
Kozlík vrávoravě chodí za Bárou, polední předpověď počasí hrozí sněhovými jazyky. Sluníčko má už sílu. Jenže noc bude mrazivá. Bára chůva a kozlík flaškáč.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na … očekávejte zvýšenou tvorbu sněhových jazyků

  1. jolana88 napsal:

    máš tam ybu – ne o „čtvrt levlu“ – ale o „ČTYŘISTA LEVLŮ“ 😉 Gratuluju 🙂 Flaškáčovi zdraví, Báře nervy …

    • oldwomen napsal:

      Ne, tak je to správně.
      Dnes poprvé nemám Báru pověšenou a achilovce a je jí u zadele, že odcházím z domu dveřmi do ulice. Nehne se od flaškáče. Pevný nervy spíš budu potřebovat já. Skotačící kozlík a hysterická Bára v kuchyni až do jara 😦
      Ale náhražku pije statečně, už i běhalo, srdíčko jak zvon, plíce nechrčí (bála jsem se zápalu plic, ale poslechově je dobrej). Akorát jsem ho ještě neviděla smolit. Mlezivo dostal. Jenže jak ho Bára olizuje a opečovává…
      … asi si dělám zbytečné starosti a hledám patologii tam, kde není.

  2. Witch napsal:

    Držím palce všem 🙂 U nás manžel dostál požadavku, hvězdička naše 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s