Krutihlávek povzdycháček nechápající

Podařilo se mi vymyslet, navrhnout, udělat. Žádný zázrak. Žádné veledílo zasluhující zařazení do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea. Nositelný oděvní doplněk. Poctivě odvedené řemeslo. Dotažené detaily.
Tak to má přece být. Pustit do světa jen dílo, za které se nemusím nikdy v budoucnu stydět.
Nafotila jsem hotové a fotky uveřejnila na domácím hřišti, a i ve skupině přeshraničních sousedek stejným řemeslem postižených.
Ty i já jsme stejné krve a díky Internetu o sobě víme a můžeme si spolu povídat, i když se v životě nesetkáme.
Uvedla jsem techniku, materiál, pomůcky, zdroje inspirace. Nikoli již polopatistický návod.
Cokoli plácnu na NET, to si začne žít svým vlastním životem. Dvě desetiletí (již dvě desetiletí – je to dlouhá a nebo krátká doba na zvyknutí si?) stará pravda. Vím to, počítám s tím, nedivím se (zpravidla se nedivím).
Domácí reakce jsou krátké, věcné, sem tam upřesňující dotaz.
Stejné reakce jsem čekala i v mezinárodní skupině. Popravdě – těšila jsem se na „Lovely“ a „Beuatiful“ a tak podobně latinkou i azbukou. Plus upřesňující a technické dotazy. Že bych oprášila massabobštinu. Asi k tomu i dojde. I k vyklepání drobtů i myších bobků z ruské klaviatury.
Jen co zastavím hlavytoč. Díky shodnosti času se první probudily slovenské kolegyně. Tolik, ve stejném čase a stejném místě sklizených, kyselých hroznů jsem ještě neviděla.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Krutihlávek povzdycháček nechápající

  1. Witch napsal:

    Takový stav člověka zaskočí a krutihlávek nechápající aby se vrtěl dokola jako káča. Na straně jedné je dobré do světa pouštět, co se daří a co umím, na straně druhé je nutno přežít i odvrácenou stranu mince. zasáhne to, podhrábne, právě v tom momentu, kdy to jeden nebo jedna nečeká. V tom je to zákeřné.
    mimochodem, než jsem ve čtvrtek vyrážela na cesty, propleskla jsem v práci, že jedu v pondělí do Senátu. Nikdo se nezeptal, nepodivil, nežasl 😉 Došlo mi to po návratu. Nikdo se nezeptal, nepodivil, ačkoliv jsem měla během dovči telefonování a v hodinu H napsala sms, že už jdu do Senátu a vypínám telefon. To už holt bylo velké sousto 😉 Jo, spisovatelé tam měli slavnost, ale to je fuk. Být kýmkoliv jináým, společnost by naslouchala, jak je to tam hezké. Kyselé hrozny? aspoň nic přesného nevědí a nikdo nemůže říkat, že bych se vytahovala. taky výhoda.

  2. oldwomen napsal:

    Já to nechápu. Trestání za pracovitost, nadání, nekoukání na „padla“. Vyštípávání z práce za odlišnost. Nikoli vyhazov za neprofesionalitu, neumětelství. Tvrdý mobbing jen kvůli tomu, že si dotyčný holt umí lépe rozvrhnout své síly a „stíhá s prstem v nose“.
    Právě jsem zjistila, že se mi skokově vyprázdnil sklad v krámku. Na jednu stranu z toho mám radost, na druhou stranu mne tak trošku bolí, že jí sdílím (fyzicky) sama se sebou.
    Gratuluji ke spisovatelsky úspěšnému roku. Pravidla slepičárny nezměníme. Vox po Papuli neusmrtitelný.

    • Witch napsal:

      Díky. Není to tu jen slepičárna, mám dojem, že se někdo bojí, abych neměla moc známých u vrchnosti – je to směšné, já zachovávám vykání, ostatní kolegyně si s výše nadřízenými tykají, jsou tu staré rodinné vazby… Já je mám jen z toho, že je uznávaná moje práce. Semotamo.
      U Vás jde jednoznačně o kyselé hrozny. Jo, člověk se trápí, nechápe, potom je mu zle z některých detailů – věříte, že já, když mi to potkání blbosti lidské dojde, úplně vychládám a začnu se třást zimou? Už jsem se naučila rychle si dát horký čaj. No, moc to nepomáhá, nemůžu se zahřát ani po několika hodinách 😦

      • oldwomen napsal:

        Já mám ten kravskej hřbet a kozí uši. Kam se na tohle vybulení se hrabe kdekterej věhlasnej psycholog i psychiatr.
        To že jsem nezaměstnatelná z důvodu strachu o svou vlastní sesli vím již pár let. Nějak jsem se s tím vyrovnala. Což se nerovná smířila jsem se 😦
        Zaštiťování se známostmi. Chce se mi zvracet. Tento blb je příbuzným Významného. Je tedy nedotknutelný. To snad není běžným jevem ani v banánové republice.
        Kdysi jsem na kobyliském (?) hřbitově četla na R-U náhrobku „syn poslance“. Nechápala jsem. Jediný za zmínku stojící čin onoho 50+ zesnulého muže bylo, že byl čímsi synem. Smutné.
        Ještě smutnější je, že tento způsob myšlení ještě nezhynul na úbytě.
        Holky Slovenky svým způsobem pobavily. No jo, musím je prudit. Zveřejňuji jen vlastní práce a nevkládám odkazy. Ještě že mám místo obličeje na fotce slepici vlašky koroptví a používám pseudonym. Mohu bez obav překročit hranice.

  3. jolana88 napsal:

    k vyprodanosti gratuluji – SUPER! … zbytek – to není „trest za pracovitost, nadání…“ – to je pustá, převlečená závist a zloba za vlastní neschopnost a neumětelství. Podívej se blíž – určitě jsou zelené, uvidíš 😉

    • oldwomen napsal:

      Závist ano. V sousedských vztazích. U Witch je to trošku složitější. Díky jejímu občanskému povolání. Ale to už je jiná písnička.

      • jolana88 napsal:

        jo, souhlasím. s důvody nezaměstnatelnosti taky. přihřeju si polívčičku – i na „blbé“ brigádě – hlavně shodit, aby (náhodou!) nenabídli trvalák .. zamrzí .. co se týče malostního myšlení – vono se snad množí :/

        • oldwomen napsal:

          Ano, staré otřepané člověk člověku vlkem. Jsem líná hledat, jak vono se to „ČLOVĚK“ vlastně správně poví, nemám klasické vzdělání :-), jsem jen tupý technik nepolygot, latinsky to má onačejší zvuk. Homus homine lupus?
          Divné šuple jsem dnes otevřela.

  4. bududub napsal:

    I když vůbec nevím o co jde stejně si ten tok intelektuálních povzdechů vychutnávám. Ty dovedeš psát povedeně i pod tlakem (chápu-li dobře) nepříliš dobrých událostí. Martino, moc mě mrzí, že jsme neměly čas pohovořit. Doufám, že to meteleskum bleskum napravíme 🙂

    • oldwomen napsal:

      Promiň, jsem dnes velekyselá po srážce s ouřadem. Toužím po návratu do paelolitu. Se srovnám a napíšu.
      V Brně budu zítra, učím od půl šesté, mohla bych přijet už ve čtyři, s vypětím sil ve dvě. A pak budu na tuty v sobotu v Industře na workshoppu. Tam nevím co čekat, ale už dopředu cítím, že to nebude ztracený den.
      Na kafe na Vysočinu se fakt v dohledné době neurvu. Mám i napsaný itinerář s čísly silnic a kvalifikovaně odhadnutý čas na cestu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s