Hlavička jak z prdu kulička

Nekonvenčnost, nepřijímání autorit, obtížná zařaditelnost do kolektivu… No jo. Každá jsme nějaká směska veskrze kladných vlastností a je jen chybou okolí, že je v nás nenachází.
I obecné vnímání krásy těla je drobně mimochodné. Nevím jak kdo jiný, ale já se prostě před vstupem do ulice neumím vyžehlit fotošopem a ani jiným skutečnost křivícím programem.
Občas dělám, bez zbytečných poznámek a keců, práci, která mne ani nebaví a ani neuspokojuje. S lidmi, které bych asi, kdyby byla vteřina beztrestnosti, bez výčitek svědomí holýma rukama zabila. V minulosti protože jsem profík a drobné nepohodlí či osobní antipatie na můj výkon nesmí mít vliv. Současnost je zbytečné rozpitvávat.
Snažím se být maximálně nezávislá na pomoci druhých i na placených službách. Ráda bych nebyla. Jenže často nemám na výběr. Jsou to takové maličkosti. Třeba výměna zipu. Neumím vyměnit zip v poklopci kalhot a ani v léze bundy. Ani když bych šila nový kus oděvu, tak zipy „nedávám“. Zkoušela jsem obejít švadleny v dostupném okolí. Ty, které inzerují šití a OPRAVY oděvů. Chachá. Buď zahlcení zakázkami a nebo tohle nedělají. Tak válčím, jak (ne)umím. Vyšívám knoflíkové dírky a přišívám knoflíky. Natloukám druky. Zipů netřeba.
Také ke kadeřníkovi, no dobře, holič by stačil, bych chodila ráda a pravidelně. Musí to být skvělé – mít stálého udržovače účesu. Jenže mám vlasy takové, jaké mám. S věkem lepší nebudou. Zkusila jsem vydržet iks dní až týdnů do volného okýnka v diáři „profesionála“. Sedla jsem do křesla, „profesionál“ mi prohrábl/a rukou vlasy, řekl/a první větu a já věděla, že tam jsem naposledy. Zkusila jsem i vpadnout na pasblind do provozovny, chvíli počkat, štěstí nalezení stálého lazebníka je nutné jít naproti, ale se stejným výsledkem. Drazí chlupodravci, živí vás stříhání hlav bližním. Já nekomentuji vaše ceny za jednotlivé úkony, vy si nechte od cesty poznámky, jak je vám nepříjemné dotýkat se mých vlasů. Vím, že jsou přesušené a vlastně mrtvé. Vím, že jsou slabé, lámavé, neučesatelné. Nemohu za to. Myji si hlavu žloutkem, dávám si olejové zábaly, nepoužívám laky na vlasy, nesuším si hlavu horkým vzduchem. Opravdu neovlivním, že než se po mytí urážlivě prokecáte ke stříhání, mám vlasy suché a vám se to blbě dělá a musíte stříhané pramínky zvlhčovat. To je váš problém, ne můj. Poskytujete, živíte se tak, službu, kterou potřebuji. Potřebovala jsem. Strunka praskla. Dohnali jste mne do bodu, kdy se vaše práce stala pro mne zbytnou.
Namydlila jsem si hlavu, sebrala manželovi holení. Mám vystaráno. Milimetrový ježek nelítá do očí, když spím, tak se bezbolestně dělím s jezevčicí o polštář. Nekleju při ranním rozčesávání. A hlavně již nikdy nechci poslouchat, jak tuze každého z vás obtěžuje vaše práce.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Hlavička jak z prdu kulička

  1. zarox21 napsal:

    Konečně něco neumíte! 🙂 Zip vám vyměním! Nedělám to ráda, ale není-li zbytí … 😀

  2. Witch napsal:

    Zipy jsem měnila, ale úhledné to není. Naštěstí to nebylo pro holku 😉 Nejsou extrovní ani v nově dělaném.
    Hlavičku jsem si stříhala v neděli. Znám to. Žádný chlupokras ani drav by mi to neudělal, jak mi to vyhovuje. Chápu! 😀

  3. lukrecia napsal:

    Výměna zipu je otravná robota, kterou zvládám, ale na kšeft bych to nedělala. Na stříhání je nejlepší holič pánský, který je zvyklý na rozličné vlasové skoro neporosty. Jednou jsem vstoupila do kadeřnictví v hypermarketu, kde mi slečna vysvětlila, že bez mytí hlavy nedělají a u nich že dám za obyčejný sestřih tři stovky. Načež se odpotácela za kolegyní, která podpírala zeď. Já ale nevím, jak vysvětlit, že nechci v týle vlasy sestříhané do cancourků, taky nechci cosi jako deku, chci to na té hlavě přiměřeně! Ještě jsem nepotkala odborníka, který by pochopil, že něco mezi dekou a cancourky je právě to, co bych moc ráda. V tomhle řemesle trpí odborníci něčím, jako profesionální hluchotou. Mají svůj model a podle toho jedou, sekají příšerky jako Baťa cvičky.

  4. MarunaP napsal:

    To je teda od vás dneska šlupka! Nezapomeňte, že během pár dnů se o vás po vsi roznese, že máte asi rakovinu a jste na chemu. Pokud teda nebudete ven nosit paruku, což je taky řešení. Dneska lze najít i moc pěkné modely. Co takhle zacvičit dceru? Já jsem k tomu taky tak přišla. Moje matka přestala zvládat dojíždění ke kadeřnici do sousedního města a začala vyžadovat mírný sestřih, pak trvalou a už se v tom vezu 20let. Vlasů má jen o něco víc jak nebožka královna matka před smrtí, takže z toho by ten váš exemplář kadeřnice padl k zemi. Já sama chodím léta ke kadeřnici, která dělá většinou takové ty účesy „stará mladá“, ale není drahá. Stříhá i na sucho za padesátikačku, bere i manžele svých zákaznic. Tak jsem spokojená, byť mám vlasy docela určitě horší než vy. Ale ony vám zas narostou:-)

    • oldwomen napsal:

      Ptala se mne majitelka konzumu, kdo mi to udělal. Sdělení, že nikdo, že já sama a že to nebyla sázka, s ní praštilo o pult.
      V dědině holič není, o kadeřnici ani nemluvě. Chlapi se složili na strojek a vždycky se domluví a v garáži, při kolektivním ochutnávání páleného, jim ten nejšikovnější depiluje pleše. Už jsem i této možnosti využila, když „bylo otevřeno“, jenže se míjíme, nemám času labzovat před vraty, a chlupodravec amatér je hluchý a stydí se za naslouchadlo, tak nějaké bušení na vrata, jestli má čas a nebo volání na za rohem mizející bicykl je zbytečná snaha. Letité pokusy o uchycení se drápkem ve městě – viz úvodní příspěvek.
      Osobně si myslím, že důležitější je to, co nosím v hlavě, než to, co honím na hlavě 🙂 Drbnám ústa nezašiju, by se fofrem naučily znakovku a to by byla teprv spartakiáda 😀 Když mi ofoukne krční páteř, a stačí jen málo, tak mám ukrutné bolení hlavy. Nepřeji největšímu nepříteli. Drbny si zvykly, že suším seno s mušelínovým šálem povlávajícím z pod slamáku. Zvykly si na mé velké kašmírové a pašmínové šátky. Zvykly si, že nenosím kalhoty ani do stáje. Zvyknou si i na mecha místo vrabčího hnízda.
      Keců o možné chorobě se drobně obávám, ale s ohledem na mou prostorovou výraznost a neochotě špeků se alespoň trošku odškvařit, jim nedávám delší životnost.

  5. jolana88 napsal:

    já, já, já se hlásím … na zipy ap. – a jinak bydlí ob tři vchody paní, co „drobné“ úpravy – obsluha vzorná, ceny mírné (taky mě poučila, že zip, co se jen rozjíždí se spravuje kleštěma 😉 – a funguje to ❓ )
    Odrovnala půlku vesnice – njn, to jsou ty náplavy 😀 U chlupoškuba jsem nebyla dobře 10 let – kecy mají pořád, koukám, stejný (pěkněnaštvanejsmajl). Plně se ztotožňuji s návrhem MarunyP – taky jsem k tomu došla jak slepej k houslím – běžné sestřihy zvládám, kdyby náhodou ..

  6. Kutil napsal:

    He, trochu veselosti takhle hned při krásném ránu, to je fajn. Vždycky říkám, že ženské blogy jsou zábavnější (ale malinko se stydím, že v nich šmíruju), chlapi řeší, jestli jsou blbci ti, kteří fandí Kyjevu, nebo ti, co fandí Putinovi, a to jsou jen hospodské kecy bez kouska vtipu… Ty zipy, přece na tom nemůže být nic tak složitého. Pro kutila. Ale moje paní to taky nerada dělá. Nevím proč. Fakt nevím. Mimochodem, když jsme spolu chodili (a i později), měla účes á la Sinéad O’Connor. To nešlo odolat. Fakt nešlo.
    Takže hezký den přeju.

    • oldwomen napsal:

      No jo. K mejdanu na Majdanu jsem sem plácla jednovětý příspěvěk, za kterým si stále stojím. V soukromí jsem konstatovala, že jsme svědky rozpadu Ukrajiny v přímém přenosu a že je to stále dle stejného (Libie, Egypt, Jugoslávie, Írák, Korea…) mustru. K dalším tragickým událostem v tomto regionu se ve virtuálním prostoru odmítám vyjadřovat zcela. I když se, profesionálně deformována, samozřejmě zajímám detailně.
      Přiznávám se, že nevážné ženské blogy jsou pro mne podnětnější, než tu svou jedinou pravou pravdu hlásající blogy pánské. Do kováren kádrů už ani nenakukuju.

      • Kutil napsal:

        (JFK, newyorská dvojčata, chemtrails a další už jsou vyčpělé, takže každý nový podnět k vzrušování dobrý…) Vy ještě pojem zip chápete v původním významu, byť se jednu dobu razil výraz zdrhovadlo, jenže já jsem si uvědomil, že když se řekne zip, vybaví se mi jako první počítačový program Zip, kterým se soubory balí do jednoho a komprimují… Jo, novou dobu nezastavíš.

        • oldwomen napsal:

          Ó, ještě „frčí“ ilumináti a tajná zbraň HARP. Spekulace environmentálních zelených khmérů objevující perpetum mobile druhého řádu jsou také dost dobří požírači času a trénovači vzpřimovačů hlavy kroucením 🙂
          Zip a ZIP… Kdysi se tvrdilo, že jehla bude známa jen jako snímač „zvuku“ z gramofonové desky. Joj, kde je drážce gramofonových desek konec

  7. oldcrow napsal:

    K dopolednímu pozastavení čtení jako ze života pomalu třetiny nás ne úplně dokonalých. Zipy také nemusím ale s dvouma potomkama rodu mužského se tomu člověk nevyhne. Jen jsem kolikrát přemýšlela o tom, že ušití nové věci by bylo rychlejší, než oprava. A vlasy – takový skoro ježek – ty řeším už přes 30 let zásadně u pánského holiče. No ony jsou tam holičky, ale vždycky platilo, že vyučená pánská je o 2 třídy lepší než dámská. Oni chlapi v převážné většině jsou na tom s vlasovým porostem dost na štíru a tak holička musí být tak trochu kouzelnice. Ale strojek taky dobrý. Ušetří se čas. A upřímně – co si myslí byť půlka vesnice je úplně šumák. Projedete jejich mlýnským zařízením tak jak tak. Znám tu mentalitu a můžu Vám s klidnou duší říci, že melou i vlastní řady.
    Takže hlavu vzhůru a ať si každý trhne (v dětství jsme dodávali – levou zadní).
    Zdravím a těším se na Vaše šaty oldcrow

    • oldwomen napsal:

      Ó, plky drben… dokud se starají, žiju.
      Zipy na stájových džínách, pracovních overalech a tak podobně, kde nějaký fald nevadí, samozřejmě měním. Hodobóžový gatě a „městské“ bundy jsou již problém. Konkrétně u kalhot se mi sice daří udělat dobře vložení do pásku, ale už nezvládám estetično ve spodní části poklopce. O ozdobném štepování nemluvě. A u bund se mi látka tvořící kryt zipu vlní. Co já vím. Špatně nastavený tlak patky, slabý stroj, moc silná/slabá jehla, nevhodná niť….?
      Stehování, špendlení, sežehlování i drze volná ruka, výsledek stejný.

      • lukrecia napsal:

        Taková malá vychytávka k tomu zipu: při šití nového je dobré si zip přišít dřív, než dáte gatě dohromady, na tom pochopíte, kudy vede cesta. Při opravách se vám taková příprava hodí.

  8. Veronika napsal:

    Už delší dobu vás přímo zbožňuju 🙂 snad to není napsáno příliš nepatřičně…zkrátka jste „můj šálek kávy“… 🙂 …a kdyby náhodou,zipy měním také… mějte se krásně… 🙂
    Veronika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s