Upeku ti pecen

Dobrý chléb směle může v lahodnosti soutěžit s manou nebeskou. Vždyť upéci dobrý chléb je umění hraničící s konáním zázraků. Je nepřeberné množství receptů na nekvašené chlebové placky, na chléb kynutý z droždí, ale chléb z chlebového kvásku, to je už jiný pekařský level. Chlebový kvásek, to je už tak trošku vyšší pekařská, na něj obyčejná knedlíkárna a buchtovna nestačí.
Byla jsem obdarována skleničkou založeného kvásku a poučena, jak se o chlebového Otesánka starat, jak jej krmit a jak jej hýčkat.
Zkouším pšenično žitný chléb, dlamánky, pizzu, lívance, vdolky. Neuchvátaně. S kváskem se pracuje ve valčíkovém tempu.
Je to radostná práce. Práce? Umění a rituál to je. Vůně chleba dělá z domu domov.
IMAG2242

IMAG2240

IMAG2241

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Upeku ti pecen

  1. kecka zpod komonca napsal:

    máš ho krásný, v tomto levlu ještě nejsem

  2. Sedmi napsal:

    tak tam nejsem ani omylem… wow

  3. Věra napsal:

    Já jsem chleba v obchodě nekoupila minimálně tak dva a půl roku. Právě před tou dobou jsem si koupila domácí pekárnu a tak každé 3 – 4 dny peču domácí chleba. Chvíli sice trvalo, než jsem “ vychytala“ drobné nedostatky a přišla na ten správný grif, ale teď už mám chleba jedna báseň. Peču žitný chléb, selsky, horažďovický a s bylinkami na střídačku a opravdu je to něco jiného, než ten kupovaný, to se nedá srovnávat.

    • oldwomen napsal:

      Pekárnu používám na škvaření sádla, dělání marmelády a kynutí buchtového těsta. Chléb jsem v ní zkoušela podle přiložené kuchařky, podle receptů nalezených na NETu, zkoušela jsem dát menší množství surovin než je uvedeno … stále mi z ní chleba přišel nedopečený. Pak jsem zkusila dle pana Cuketky chleba pečený v litinovém hrnci – to už jsem byla spokojenější (viz starší příspěvek Chleba). Ale kváskový – to je jiné. Technologií (hlavně čekací dobou na další krok) přípravy těsta i chutí a vůní hotového. Peču hlavně klasický kmínový, je chuťově univerzální.
      Zkoušela jsem lívance, vyšly z toho vdolky. Po cmrdnutí lžíce těsta na pánvičku se nerozteklo, konzistence byla lívancová, ale ďábelsky rychle naskočilo a volalo po koupeli v omastku. Uvnitř usmaženého pak nebyly takové ty jeskyně, jako jsou v kvasnicových vdolcích, ale těsto bylo nadýchané a jemně porézní. Dokonalé bylo lívancovdolek ještě teplý roztrhnout a střídku omatlat ve skořicovém cukru.
      Jak se tu v létě objeví robátky na pomoc s úklidem sena, tak budu dělat bramboračku (tradice) a místo lívanců k ní usmažím tohle. Snad budu mít ruku s foťákem rychlejší, než mlaďoši jícen 🙂

      • MarunaP napsal:

        K nedopečenosti v pekárně. Tam se to pořeší nastavením vlastního programu minimálně na 1hodinu. Peču skoro kilový chleba a je v pořádku. Záleží možná i na typu pekárny.

  4. MarunaP napsal:

    Patřím taky k „chlebařům“. Žitný kvásek jsem si vypěstovala vloni v létě sama a funguje jedna radost. Peču občas v troubě, ale podařilo se mi vychytat pečení v domácí pekárně tak, že kváskový chleba nemá chybu a muž si pochvaluje, jak krásně se mu ten z pekárny krájí v kráječi. Nakupuji žitnou i pšeničnou chlebovou mouku v 15kg balení, což chleba zlevní, pečení v pekárně je asi s třetinovými náklady elektriky. Peču většinou obden, ale někdy musím denně. Upřednostňuji jednoduchou kmínovou klasiku a zhruba polovinu žitné. Muž si chleba chválí a už nechce ledacos kupovaného jíst. V časové tísni se uchyluji k drožďové „výpomoci“, ale většinou zvládám plánovat a nechávám ho v chladu zvolna kynout. Jen se bojím, aby mi neklekla pekárna, ručně bych těžko zvládala. Domácí chleba s dobrým máslem a vlastním medem, to je lahůdka.

  5. jolana88 napsal:

    a odpočinek .. a klid a „doma“ … akorát musím napsat, že ošatka mě opouští (a to na „trzích“ za odpusyurvaný peníz koupená 😦 ) chutná, viď? PS: a CHleba se dá i ve skle upéct, už jsem Ti to říkala? pro výtvory na pánvi nemám ani jméno .. jo a zkoušela jsem na pečící papír do trouby (něco na způsob koblih Hrušky – bez náplně – a taky dobrý …

    • oldwomen napsal:

      Ošatku nemám. Vyválím šulek a dám na podsypaný plech, přikreju utěrkou a za pět až osm (podle teploty místnosti)hodin šupajdá do rozpálený trouby už bez přendavání. Přiznávám se, že po ošatce toužím. Okukuju, kde mají kluci obilí na delších stoncích, že bych ve žních, se srpem… než slámu rozšmelcují kombajnem 🙂

  6. lukrecia napsal:

    Když není čas, jde to s trochou drožďové výpomoci, ale hlavní je chlebová kůrka, rozmočená ve vlažné vodě, ono to těsto pak dostane ten správný šmak. Dřív se seškrabávalo těsto ze stran díže, do kvásku se kůrky se taky přidávaly, takže nic nového, jen si to připomenout, protože kvásek je úplně nej a nic lepšího se ještě nepovedlo vymyslet.

  7. vlaďka napsal:

    Kdybych tak mohla prostrčit ruku monitorem!!! Tak báječně vypadá a láká to také zkusit. Jenže, kde já mám na všechno v trysku tohodle století brát čas??? Hýčkat si kvásek! I na tom sýru, co jsem zase začala dělat, je znát, že je dělaný ve spěchu 😦 No nic, snad až v důchodě…

  8. dámy, začínáte mně zajímat – já to ještě nevychytala. s deseti hodinama mimo domov to těžko slaďuju s požadavky bochníku. podělíte se o zkušenosti polopatisticky?

    • oldwomen napsal:

      Hbitost kvasinek je závislá ne teplotě. Takže při pití ranního kafe a čištění zubů udělám žitný základ a šoupnu ho do ledničky. Buďme objektivní – když nemám odměřeno a odváženo, tak je to na deset minut a to ještě hledám mouku. Místo pěti hodin roste deset až dvanáct. Já to dělám večer, protože jiný životní rytmus…. Přijdu z pole role a přidám pšeničnou mouku a uhňahňám pecen/bochan, nechám na teple a jdu si zase po svém, protože tři až pět hodin klídek. Cca hodinka pečení a je chleba k snídani. Jenže to už mám v ledničce nachystáno na další.

    • MarunaP napsal:

      Tak já se přidám. Kvásek přechovávám v lednici ve dvou zavařovačkách (0,7) asi do třetiny zaplněných. Kvečeru vyndám a nechám ho tak 1-2h probrat, dokrmím na dvojnásobek a nechám zase 2h. Pak už vezmu přesnou váhu a do formy navážím kvásek(asi 390g), přidám tekutinu(250ml) a naváženou mouku (440g). V ní je ještě trochu žitné, třeba 100g, zbytek doplním pšeničnou. Sůl, kmín. V pekárně nechám trochu promíchat a chvilenku odpočnout, aby mouka provlhla. Pak zapnu program těsto, ten kratší, a až je dohněteno, vyndám háky (mokrou rukou), urovnám a přendám formu do chladného špajzu nebo lednice. Potřebuji, aby brzy ráno bylo nakynuto. Pořežu trochu žiletkou a hodím zpět do pekárny na pečení – 1hod. Pak radši vyklopím k vychladnutí na mřížce. Je lepší krájet až za 3-5h, on po upečení ještě „dojíždí“. Jo, a hned večer samozřejmě trochu přikrmím zbylý kvásek a putuje zas do lednice. Takhle to dělám obden, Kvásek i rozdávám a funguje. Peču pořád ze stejné mouky a hustota kvásku je velká, tak aby se ještě dal vidličkou umíchnout, je o moc hustší než lívanec. Není to podstatné, ale pokud vše vážím a na těsto rukou už nesáhnu, tak nemůžu udělat to, co při běžném zpracování na vále, že podle citu přidám mouku. Musím si dělat podle citu hustotu toho kvásku. Trefila jsem ho hned na druhý pokus. Umístěním v různé polici lednice se dá ovlivnit ta doba kynutí. Mistři říkají, že čím pomaleji kyne, tím líp. Pokud peču v troubě, tak dělám podobné složení. Nemám ještě ošatku, tak do menší misky dám velmi pomoučněné husté plátno(zbytek bílé sypkoviny apod) a nechám kynout. Pak opatrně vyklopím na plech (někdy dám i pečicí papír), nařežu a peču. Jen je potřeba ten hadr hodně pomoučnit. Chtěla bych si uplést vlastní slaměnou ošatku kulatou i na veku. Mám stejné úmysly jako OW. Stačí se do chlebaření pustit, ten postup se dá přizpůsobit pracovnímu rytmu a doladit si vše dle svého. To pečení není tak složité, jak jsem si původně myslívala. Pečení chleba zdar!

  9. Kutil napsal:

    A proč máte na tom prostředním snímku ten chleba na stropě? 🙂 Ne, to byl jen vtip – vám tu skývu trochu závidím, no. I když jsem už dnes chléb snídal. Kupovaný, samozřejmě.

  10. Tuutiki napsal:

    Kvásek chováme asi tři měsíce. Péct s ním je radost. Kváskový chléb chutná celé rodině. Ošatky mi koupil manžel, ani jsem nemusela prosit. Již se dokonce ptal, zda by se nám na zadělávání těsta nehodil nějaký robot. Myslím, že zatím ne, ruce máme zdravé.
    Ingredience již nevážím, na to já nejsem. Aspoň je pečení dobrodružnější.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s