Další marný pokus

Snažím se maňána a to má čas a njama probléma Staříka rozhýbat, aby naše lidské obydlí se přiblížilo alespoň standardu šedesátých let minulého století. Když už máme to třetí milénium. Jekot nepomáhá. Tchýně na týdenní šokové terapii pobytem u nás také nepomohla. Plivance jedu nepomáhají. Chválit, chválit, chválit… také ne. Napadá mne rána pantokem po hlavě, odkrytí žumpy, úklid těla…. no jo, konečně byste viděli, co jsem zač, TýVýKRVA by mne byla plná a nahradila by si mnou výpadek sledovanosti po odchodu Džambulky. Bo není dokonalých zločinů a první podezřelý je vždy partner zmizelého. Neumím lhát. Vyšetřovací spis by byl krátký.

Okno zapravené z obou stran je stále jen v pracovně. Vchodové dveře a ostatní okna o ulice stále drží jen na čestné slovo, z venčí omatlané cementovou omítkou, zevnitř zapěnované, s vyhřezlými cihlami kolem zárubní. Hnus, velebnosti.

Nicméně zkusila jsem to. Veleopatrně jsem nablýskala venkovní dveře, vydrbala schod před nimi  a k neotevíranému křídlu postavila vzrostlý oleandr, co ani v zimě nepřestal kvést. Opět má poupata. Vítací kytka.  Zlikvidovala trávu rašící od základů domu a posekala trávník rotačkou. Na košovku SE stále neobjednalo kurvítko ve spouštění, tak zabírá místo v kotelně a je mi tak nějak na dvě věci…  Umyla jsem okno v pracovně. Vnitřní parapet je okytkovaný už od zimy. A no jo, taky ohrníčkovaný a omističkovaný drobnostmi, co jsou třeba mít po ruce a jinam se už prostě nevešly. Ale jedno křídlo otevírat jde, to je volné. Do truhlíku přes dvě křídla jsem zasadila muškáty. Červené obyčejné babičkovské. Je to krása. Barevné fleky květů z obou stran skla. Sklo bez mušinců. Volný výhled ven. Do smrku a tůje.

Náznak „hele, voe, doklepni zbytek a celý do ulice bude rozkvetlý a uklizený a krásný“.

Zataxikařila jsem si k vlaku a zpět. Drahý maká na panském od pondělka do čtvrtka. Od pátku do neděle intenzivně odpočívá a řeší problémy globální úrovně. Ucpané opady jsou marginálie, ty řeším já.

Z pohybu zad a hlavy bylo znát, že si i ve tmě povšiml změn.

Byla jsem potrestána omítnutím připravené  večeře. Nevadí. Mám vařeno na druhý den.

Je první den čtyř denního víkendu. Mám nakrmeno, poklizeno, vypráno, pověšeno. Mladý Ital netančí, ve spánku vzpomíná na pracovní úspěchy. Večer a v noci správně napršelo. Jdu z džungle v předzahrádce udělat načančaný záhon. Není vyloučeno, že po odškrtnutí tohoto v dnešním timemanageru ženského povalování dojdu mírného ocenění v očích sousedek (on ten záhon už opravdu v pýru není vidět), budu zaplavena vlnou blaha při pohledu z okna (krásný vzhléééd je na ten bóóóžíííí svěéééééét) a – včerejší večeře vydrží v ledničce až do zítřejšího oběda.

 

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Další marný pokus

  1. Sedmi napsal:

    máme to s polovičkami asi podobné… u nás naštěstí byt, tak toho není tak moc. Je to model odbydlet a odstěhovat se jinam… nejhorší na tom je, že i pověšení poličky nebo závěsů je u nás neřešitelný problém. Buď si to udělám sama, nebo to je na roky a na to už nemám energii. Ale pozvat si na toho nikoho nesmím, to je oheň na střeše a scény ještě dva týdny… uf.

    • oldwomen napsal:

      Trucovka a žárlivka – znám.
      Vidíš to, poličky. Jedu provětrat kartu do Baumaxu. Změřím si futra a nechám si ufiknout prkna na police do dveří do nikam v pracovně. Taky už na to čekám, ale to je teprve od listopadu… grrr. Jestli budou mít vhodnou šířku, oslavím Den vítězství vítězně. Včetně toho foukance na vrták ve vrtačce, jak jí držíš, dotáčející se, jak luparu a nebo kolt a nebo nějakou poloautomatickou devítku ´ala sympatický zločinec v drsné škole detektivky 🙂

      • Sedmi napsal:

        😀 😀 ta představa mě tak pobavila, že si budu snad místo šicího stroje k narozeninám přát tu příklepovku, co jí taky nemáme 😀

        • oldwomen napsal:

          Tak bohužel. Vhodné desky neměli. Zkusím truhláře ve vsi. Stačilo by mi i lamino.
          Ale udělala jsem si radost. Už měli nakvetlé jiřinky. Mám je ráda. Měla jsem celkem pestrou sbírku, ale přišla jsem o ni. Byla jsem v nemocnici a manžel je nechal v půdě zmrznout. Tak jsem to letos zkusila znova. Mám šest kousků, každá jiná. Letos jsou „obrubníkové“ v předzahrádce, příští rok, pokud kozí huby dovolí, budou v dospělé velikosti u plotu na zahradě. Doufám.
          Dnešní den hodnotím vyloženě pozitivně.

  2. Witch napsal:

    Tlačím na pilu. Možná bude dodělaný strop u synka? je nutno obložit. zatím se dodělává altán, tatínek v něm rád vyřezává, ale i s tím jsem poručila hnout. Musely se koupit desky… 😉

  3. Kutil napsal:

    To je typický ženský pohled. Instalovat okno? Fik, šmik – a už to je. To jste celé vy. Ne, to se musí promyslet, nechat si hlavou projít všechny varianty, ty nápady nechat uzrát, a to trvá, kedlubna taky ze záhonu nevyrazí druhý den, co ji zasejete, a ovšem nemůže se pracovat kdykoliv, to musí být vzájemné prolnutí mnoha faktorů, při té práci nemůže muž cítit nervozitu nebo napětí, to by to okno vypadalo. A vůbec, fouká snad dovnitř, když je okno udělané tak, jak je udělané, tedy nedodělané? Nefouká. A bude foukat, když to zůstane rok dva? Nebude. Musím se důrazně zastat staříků a jim podobných, článkem výše osočovaných, tak takhle tedy ne! Při práci doma, kolem domu a vůbec práci kutilské pro blaho rodiny byste na mužovi chtěly šup šup, ale v posteli vám to najednou vadí, tak si v tom laskavě udělejte jasno, sakra…
    *
    P.S.: Lamino, potažmo dřevotříska, není na poličky delší než 70 cm vhodné, budou se prohýbat, zkuste spárovky.

    • Witch napsal:

      Sím, já mám pochopení, ale po nějakých sedmi letech se už taky začínám otravně ptát, kdy se to či ono dodělá 😉

      • oldwomen napsal:

        Přemýšlím, Kutil mne vyprovokoval,co by se asi tak dělo, kdybychom po kutilsku přistupovaly třeba k vaření. Nebo přišívání knoflíků. Co se ti nelíbí na vomatlanym talíři, holt asi myčka nemyčkuje jak manuál inzeroval, a do umyvadla už další vodu přilejt nemůžu, je plný a žije si svým vlastním životem….
        Ó, Kutile, díky. Vyzkouším homeopatickou léčbu. To by bylo, abych nebyla brzo znova a navěky svobodná! Protože když dva dělají totéž, že jo…
        Je fakt, že práce musí uzrát a co se vleče, neuteče, sex sice není za odměnu či trestem, ale vsadím boty, že ženský se frigidními nerodí, studený čumáky z nich dělá „jojo, to je hned, to se se pak udělá, dodělá, opraví, zdokonalí…..“ Se To Samo.
        Podivné. Pánovi tvorstva se prostě nechce, došla mu inspirace, přemýšlí o vlivu populace chvostoskoka na četnost bouřkových mračen a tak podobně vědecky a zaujatě a vůbec. A je to normálka, je to v pořádku. Ženská je ale líná cuchta, protože nemá kam/do čeho uklidit třeba vyprané a vyžehlené utěrky.

        • Witch napsal:

          Na tohle jsem nedávno narazila u povídání o Marii a Martě. Ježíš byl hostem, marta vyvářela, uklízela, podávala krmi a Marie zbožně zírala a naslouchala. ježíš při hartusení Martu napomenul, že Mariina (ne)činnost je mu milejší, neboť se plní jeho naučeními. Ovšem pochybuju, že mu přitom kručelo v břiše. 😉 Čapek z toho udělal krásný aforismus, zhruba v tomtéž smuslu, o jakémmjsem se nyní přesvědčila 😀

        • Kutil napsal:

          No dobře, tohle zdůvodnění nevyšlo (někdo říká výmluva, samozřejmě to říká nesprávně), tak co třeba jiné. Muž si nechává pořád něco „na potom“ úmyslně, aby se měl stále na co těšit a aby měl pořád co dělat. Víte vy, jaká je to pro domácího kutila nuda, když je všechno hotovo, když není co dělat? Co, nuda, to jsou přímo muka. Muž zkrátka myslí dopředu. Opravit všechno okamžitě, rychle, prezicně a bez řečí – a pak jen tak ležet na gauči a koukat, jak kolem žena kmitá… To byste přece nechtěly.

          • Jáňa napsal:

            V neděli jsem přijela na náš brněnský domek, obývaný šesti lidmi (já a spolubydla + 4 pánové, každý ve svém kutlochu). Máme pokoj v 1. patře, kde je koupelna a pokoj jednoho z pánů. V tu neděli jsem se málem zabila o vysavač roztažený na tom dvoumetrovém odpočívadle před těmito místnostmi. V pondělí jsem ho odchytila a ptala se, co ten vysavač tam, protože od spolubydlící tam prý nebyl. „No… by to chtělo vysát.“ – „Tak to vysaj.“ Reakce žádná. Vysavač byl přesunut z prostředka odpočívadla do zádveří koupelny. V pátek jsem odjela, SE TO nevysálo. Onen tamten byl celý týden doma.
            Na naše neustálé hartusení o třídění odpadu (bože, prostě krabice s plastem, taška s papírem, sklo mimo, zbytek do koše a koš občas vynést 10 metrů do popelnice, problém jak blázen) se někdo nasral, čapl krabici na plast (dostatečně velká a s popiskami, co se kam vyhazuje) a vyhodil ji. Že musím probírat věčně koš a vytahovat věci na vytřídění, to není žádná novinka, ale že budu z koše vyndavat poloprázdnou krabici i s mlékem, to už mi fakt hlava nebere.
            Takže, milý Kutile, objasněte mi prosím myšlenkové pochody těchto mužských existencí. Protože já to fakt nepobírám. Dost byste mi ulehčil život. Děkuji.

          • oldwomen napsal:

            Mám pocit, že muž se těší na to, že jeho, jím samým přislíbenou, práci za něj někdo udělá a on bude jen moci brblat, že kdyby to dělal ON, tak by to jinak vypadalo. Schválně si udělejte malý průzkum ve svém okolí. Kolik žen vysloví že Se To musí a kolik mužů bez keců půjde a udělá aktuálně cokoli nutné.

  4. Věra napsal:

    Moc pěkný vtip jsem četla na Neviditelném psu. Dámy, vypadá to, že až na čestné výjimky jsme na tom stejně…
    ————————————————————————————————–.
    Neviditelný pes 10.5. 2014

    Dámy, když muž řekne, že něco opraví, tak to taky udělá. Není potřeba mu to každých šest měsíců připomínat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s