Zázraky se občas dějí.

Stařík na nepřímou prosbu: „Pomalu by to už chtělo zgenerálkovat sekačky“, zabrblal a po chvíli se z kdysi dílny hodné závisti, dnes kutlochu, kde není kam bezpečně šlápnout začaly ozývat zvuky naznačující kompletaci gola sad a vrčení kompresoru a…

…. a tak jsem fofrem zametla kozí bobky z pergoly, zaštěrchala hrstí granulí v kbelíku, „holkýýý, jdeméééé“ jsem ani volat nemusela.

Strávili jsme celé sobotní odpoledne za humny. Já, kozy s kůzlaty, psi, sluníčko, rozkvétající planá hrušeň, tráva rostoucí jak o život, trnky v bílých závojích na břehu potoka. Užila jsem si půlden. Odpočinula si. Potěšila oko i duši. Odhalila pár podivností v kozím stádu.

– kozlík, který přišel na svět tak dramaticky je právě tři týdny starý a ještě má zmuchlané uši, jak byl v děloze slisovaný, ale výškově je již srovnatelný se svou matkou Pajdulkou;

– z Pajdulky již netrčí žebra a břicho má zase kulaté, srst se začíná lesknout – samé dobré zprávy;

– sice (Pajdulka) před synem stále prchá, ale kozlík se s ní nepáře a vemínko jí vypíjí bleskurychle do plandava;

– Ciganiným kůzlatům je právě čtrnáct dní, obě bílá  s cingrlátky a obě budou nejspíš bezrohá;

– obavy, že Cigaňa je bez mléka se ukázaly jako liché, stejně tak podezření z jejího napadení parazity či nějakou záhadnou chorobou, která jí způsobuje, i přes hromady sena a hrnky jádra, kterými jí potajnu, aby ostatní kozy nevěděly, podstrojuji, její až vychrtlost a která jí nutí popolehávat a i v leže žrát;

– dobračka Cigaňa kojí svá letošní kůzlata, dále pak k ní chodí krást vnuk, Pajdulčin syn (aby nerostl, při takovém přísunu) a bílý kozlík od Černé – po úplném odstavu se asi budu výši laktace divit;

– Černá i Hnědá, kromě toho že jsou vzorné matky, vypadají opět jako týden před porodem – umečené koule s bradkou a rohama.

Fotosy samozřejmě jsou. Tak jak jsem je z mobilu stáhla:

IMAG2187 IMAG2190 IMAG2191 IMAG2195 IMAG2197 IMAG2200 IMAG2159 IMAG2160 IMAG2171 IMAG2173 IMAG2179

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., bašta ze dvora, Bára, jak to vidím, WWOF. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na

  1. oldwomen napsal:

    🙂 a sekačka je lepší, než nová 🙂

  2. vlaďka napsal:

    Jsou to krásní drobci. Hrozně moc se mi líbí ti světle hnědí s bílou hlavou, z těch jsem unešená. Taky koukám, co už máte pastvy. My jsme pořád ještě na seně a trávu vytahujeme očima. Jenže neprší, tak to moc nejde.
    Dneska, nejpozději zítra, očekávám poslední porod a pak už si konečně oddychnem.

    • oldwomen napsal:

      Tady je také sucho. Zahrada je s milimetrovou travičkou, tohle je za humny, tam tráva stačí přirůstat. Kozy tam jsou jen po velice omezenou dobu. Základ krmné dávky mám taky ještě stále seno. Už jsem chtěla nastartovat sekačku, ale na poli je to ještě nízké, tak na košovku.
      Držím palce k poslednímu bahnění. Aby vše šlo hladce.

  3. kecka napsal:

    tlesk, tlesk

  4. jolana88 napsal:

    nemohu komentovat – očumuji 😛

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s