Začínám býti alergickou na xxx

Ne, žádné nové kolapsy při setkání s přírodou. Tento typ alergie hystaminem léčit nelze.  Jsem asi nedostatečně socializovaná. Jsem asi nerudná stárnoucí bába. Asi se stávám velice protivnou nespolečenskou hrubijánkou.

Jenže ono je to jako mor. Nevhodně použité. Nadužívané. Co? Zdrobněliny a zdrobněliny zdrobnělin. Čím patlavější, tím častější, protože asi pozitivnější, přátelštější , roztomilejší… Prdlačky! Komičtější, neupřímnější, falešnější, pitomější to je. A zpravidla i doprovázené totální neznalostí pravopisu i gramatiky.

Chápu. Jídlo servírované mnohými hospodskými v poledne a placené stravenkami jinak než meníčko nazvat nejde. Protože z dětské porce dospělou neuděláš, kdyby ses rozkrájel a na hlavu stavěl.

Významový rozdíl mezi kalhotami a kalhotkami vnímám drobně jinak, než je poslední dobou často předestíráno a to raději vůbec nepíši o šoku z kalhoteček.  To mám za to, že lezu v honbě za krajkovou inspirací i na blogy vykojených mozků. Hluboká omluva normálním matkám a blogerkám WP.

Příspěvky na sociálních sítích jinak, z očí do očí, normálně mluvících, hlavně ženských, lidí jsou plné lidiček, věciček, srdíček…. au, i příjmení si przní zdrobněním. Nechápu tuto vlnu infantilnosti.

Už jsem měla virtuální nákupní košík celkem napěchovaný a těšila se, jak přijde balíček, možná jen silnější obálka – látky jsou skladné;  já ho rozbalím/ji roztrhnu, nabrousím krejčovskou křídu a přeleštím pravítko a promažu stroj a naostřím jehlu a áááách – projekt, který nosím v hlavě bude skutečností. Projekt nosím v hlavě dál a jeho zhmotnění se odkládá. Objednávku jsem neodeslala. Nedokázala jsem nakoupit v obchodě, který se prezentuje fotečkami z tvořeníčka svých zákaznic. Nehledě o tom, že klasický esterházy vzor a pepito prezentuje shodně s kanafasem jako kostečky.

Tuze jsem se těšila na následující sobotu. (Juro, toto téma opět nebude pro Vás, hluboká omluva, ale pokusím se polepšit se a sesmolit nějaký povídání, ze kterýho Vás nerozbolí voči a nudou se nerozzývají ústa.) Máme předvelikoční setkání krotitelek přízí technikami všelikými. Ach jo. Těším se méně. Je mezi námi minimálně jedna, co jede na srazík děvčátek.

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a přadeny a tak píšu o lidech a zvířatech a přadenech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Začínám býti alergickou na xxx

  1. nenech se znechutit, koutečky u ocásků najdeme snadno, vezmeme pleteníčko, kafíčko či čajíček, dortíček vynecháme, páč bude přeslazeno a lehce se povzneseme nad povídáníčko
    nebo převálcujeme srazík děvčátek matematickými funkcemi, pěstováním plísní nebo živou diskuzí o genu zrzavosti u kocourů

    To se mi líbí

    • oldwomen napsal:

      Mohu dát k lepšímu naturalistický popis asistovaného kozlení.
      🙂 kozlíkovi jsou zítra tři týdny, výškově je již srovnatelný s matkou, ale uši má ještě stále „kupírované“, jak byl v děloze slisovaný. Je kouzelný a mohutný.
      Myslím, že sluníčková holka se rychle srovná sama.

      To se mi líbí

  2. Sedmi napsal:

    taky mě to nějak minulo… naštěstí 😀

    To se mi líbí

    • oldwomen napsal:

      Včera jsem se proti své vůli seznámila s termíny: plenkování, vaničkování, kalhotkování…. grrbrrr, kopřivku mažu tekutým pudrem 🙂
      V dobách mé mateřské se jeden vývojový stupeň nazýval „ručkování“. Byla to ta krátká chvíle, kdy batole již samo vstávalo a stálo, ale ještě si nevěřilo při chůzi. Když si mohlo přehmátnout z židle a botník a z botníku na skříň a… tak šlo. Když byly ruce krátké, padlo na všechny čtyři a posouvalo se dopředu za pomoci předního náhonu 🙂 Neuvěřitelně rychle.
      Ale ručkování je dospělé slovo. V mateřském newspeaku si jeho variace raději ani nepředstavuji.

      To se mi líbí

  3. Witch napsal:

    Zvláštní mi připadá, že ani v dobách velmi kvokavých jsem nepapáníčkovala a neplenčičkovala, nanejvýš bylo hovínko… jednou či dvakrát jsem vlezla na stránky s mimísky. projednou mi to zaslechnuté připadalo snesitelné, taky jsem vymýšlela slovíčka, co jiný nemá, ale když je to lavina, je toho moc. Těhulí jsem se nazývala sama, protože označení „pažitka“ od šéfa mi tak příjemné nepřipadalo (přostřihneš, naroste, přistřihneš…) Jak jsem nedávno zjistila, po letech bujení je ten pojem už pro leckoho na mrtvici. 🙂 Hm, myslím, že to souviselo s tou frází, že vždycky v únoru se slavila doba těhotná činy a tak jsem stav těhotenství přežvykovala s mírnou nechutí.

    To se mi líbí

  4. oldwomen napsal:

    Pažitka? Slyším v souvislosti s těhotenstvím poprvé. U nás, na jihozápadě, byl nejčastější jináč.
    Kvokavých slov jsem užívala velice málo, do dnešních dob vydrželo (jen v soukromí) oslovení Prdelinka (velice málo užívané) a Kulíšek (je v pozici běžného domácího jména).
    Hm, Únorové úvodníky… Zapomněla jsem na ně velice rychle, stejně tak na jména a funkce členů vítacího výboru. Delegaci ze spřátelené rozvojové krajiny na pražském letišti uvítal soudruh……. No jo, státní vítací výbor už asi nemáme. Stali jsme se rozvojovou krajinou. Spíš kolonii v úpadku. Ale to k prskání pod příspěvkem o nadužívání zdrobnělin nepatří. To už je jiná kapitola a zcela mimo nosné téma tohoto blogu.

    To se mi líbí

  5. lukrecia napsal:

    Není to zdrobňování nějaký moderní typ poporodního šoku? Začátek zeslepičatění nebo tak nějak? V telce se asi dají skouknout pořady pro celoživotně postižené dámy, nekoukám, ale odhaduju. Ono je trendy býti pitomá, leč bezradná a snaživá i milující a bez náležitého slovníku to asi není ono. Mám pocit, že mnohé z nás procházejí obdobím, kdy se bez zdrobnělin neobejdou, protože se jim na nějaký, přesně nespecifikovaný čas, scvrkne mozeček.

    To se mi líbí

  6. Kamzík napsal:

    Zážitek z práce – vysokoškolačka pracuje jako pomocná síla v kuchyni jedné nejmenované restaurace. Šéf si objedná tři česnečky – já mu vydám 3 česnekové polévky. Šéf kouká – kam jsou ty česnečky? Já pravím – nevím, to víte vy, vy jste je objednal. Já jsem chtěl ale 3 česneky k tomu tataráku…….Co na to říct?

    To se mi líbí

  7. Tuutiki napsal:

    Ano, ano, ano!
    Brr: Oplateček, badyčko, tričenko, botečky, krásný dníček, ahojenky… Používání těchto slov by se mělo spoplatnit.

    To se mi líbí

    • oldwomen napsal:

      Vítejte, děkuji za reakci.
      Možná by stačila hrozba vytržení jazyku, případně zlámání prstů. Aby delikvent nemohl vyslovit, napsat…
      Občas považuji středověk za velice osvícenou dobu 🙂
      Zdvořilý dotaz: jaké cesty Vás ke mne přivedly?

      To se mi líbí

  8. Tuutiki napsal:

    Úplná náhoda, chytla jsem dobrou vlnu. Začetla jsem se a přijde mi, že co píšete, má hlavu a patu. Tak se u vás, s dovolením, usalaším :o)

    To se mi líbí

Zanechat odpověď na oldwomen Zrušit odpověď na komentář