15.2.2014 bez fotek

Plus čtrnáct stupňů Celsiusových a rostoucí tráva není v půli února důvodem k jásotu, jaký že to máme pěkný den.

Poučena minulým týdnem jsem si na polední kozí a psí venčení za humny uvázala šátek ala Marfuša. Aby tváře i krk byly kryté.  Teď by asi měl následovat moták z gulagu, co vše s vidlemi v rámci hlídání stáda… Prdlačky, švagrová, je to furt dokolečka bez výhledu na cílovou  rovinku.

Dívala jsem se  na již neochotně se pohybující kozy, jak se nadšeně ládují sladkou ovsihou a uždibují vlaštovičníku. Odhadovala jsem dle nalitých vemen a spadlých břich, kdy, sakra už, se vzduchem ponesou vysoké hlásky kůzlat. Nevím, nevím, nevím. Začínám přemýšlet nad investicí do připouštěcího postroje. Aha, většina z vás neví vo-co-gou. Připouštěcí postroj je takový řemínkový udělátor s pouzdrem na křídu a nebo fix a nebo co já vím, co tam ještě může být za barvičkovník. Znám jen ty na křídu. Navleče se to na kozla, křída je na břiše. A jak se kozel snaží rozšířit svoji genetickou informaci, tak počmárá koze záda a nebo bok.  A chovatel ví, že Líza byla obskočena desátého září a Růža druhého října a Nezbeda pátého a ……

…… a nevředí už od vánoc, že ty jeho holky jsou jak sudy a to do týdne musí být …..

Vemínka mají nalitá už třetí týden. Kozlení je opravdu na spadnutí. U Černé, Hnědé, u ještě nepojmenované loňské kozičce od Cigani. Jak je na tom Cigaňa nevím. Hladové jámy o velikosti propasti, břicho velké na všechny strany, vemeno plné něčeho mezi mlékem a mlezivem, ale hadrovité, chodí jí vysávat lonští upíři. A to jsem si myslela, že ji do stáda vracím zasušenou.

Dívala jsem se na kozí stádo mlsající sladkou ovsihu a uždibující vlaštovičník. Dívala jsem se na Báru nadšeně rozhrabávající čerstvý krtinec. Dívala jsem se na pole zčernalé havraním hejnem.  Havraní chování nenaznačovalo houfování k odletu ze zimoviště. Sluníčko už má sílu, ale věčný vítr je ještě hodně studený.

Husté kozí kožichy bez náznaku začátku línání. Havrani bez touhy opustit zimoviště. Tráva rostoucí v zimě.

Začala jsem se bát léta bez sklizně a hladového podzimu.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., bašta ze dvora, jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na 15.2.2014 bez fotek

  1. Strejda Olin napsal:

    Ano, tyto mírné zimy a extrémní léta (horká, suchá nebo studená, mokrá) by mohly být vážným problémem. Pokud by se tedy staly pravidlem. Sněhová pokrývka a mrazy mají pro faunu i flóru a potažmo pro člověka doslova existenční význam. Mnohem větší, než si mnozí uvědomují. Například by se tu mohlo dařit přežívat komárům rozšiřujícím malárii, jedovatým hadům, pavoukům, broukům, hmyzu, vodním živočichům, zvířatům, rostlinám a plevelům, na které naše příroda není zvyklá ani připravená a které tu nemohly díky počasí přežívat. Na druhé straně by začaly hynout zdejší druhy zvířat a rostlin.
    (Ale pan Klaus říká, že nám nic takového nehrozí)

    • oldwomen napsal:

      Jedovaté hady zde již máme 🙂 . Zmije obecná je výrobcem třetího nejúčinnějšího jedu na světě. Před ní je mamba a vodnář. Ale tento údaj je určen z toho, kolik myší zabije 100 mg odebraného jedu.
      Klima je záležitost dynamická a člověk má na jeho změnách vliv pramalý. Stačí se začíst do starých kronik, nebrat biblické příběhy jako pohádky, zamyslet se, proč jsou na středověkých mostech různí „Bradáči“ a proč jsou pojmenovány balvany za sucha vystupující z říčních toků… Tak s panem Václavem Klausem souhlasím tam, kde tvrdí, že globální oteplování způsobené emisemi uhlíku je pitomost.
      S Vámi souhlasím, že mírná zima dovolí přežít mnoha importovaným živočichům, kteří v našich končinách ZATÍM nemají svůj přirozený regulátor a kteří jsou potravními konkurenty místní fauny.
      Invazní druhy rostlin.. To je fakt těžký. Něco dovláčí zahrádkáři ve snaze po jinakosti a pak přebytky vegetativního množení házejí za plot :-(, něco se vysemení samo, něco dovláčí lesníci, že aby rychle bylo co kácet (smrky před dvěma sty lety, japonské topoly aktuálně), proč byly vysazovány akáty nevím, napadá mne vliv včelařů, něco se vymkne kontrole – bolševnik, křídlatka sachalinská, topinambur…..
      Je mírná sucha s minimem srážek. Není z čeho doplnit stavy spodní vody. Bojím se pozdních mrazů a velice výrazného sucha, možná prostřídaného prudkými krátkými slejváky, které nebude moci přesušená a uhutněná půda pojmout a tak protečou bez užitku, zaplaví pár sklepů, aby Nova měla srdceryvné reprtáže.

      • Strejda Olin napsal:

        Před pár lety jsem se setkal s jakýmsi DrCs, vědeckým pracovníkem botanické zahrady Průhonice v penzi. Protože jsem měl na zahradě takový divný plevel, tak jsem mu ho ukázal. Jednalo se o Rdesno sachalinské. Pěkné svinstvo. Ptal jsem se, čím ho mám zničit. Prý potem (krumpáč a vykopat kořeny). Tak jsem zkoušel postřik v kombinaci s krumpáčem a po letech trpělivé likvidace zmizel. Tak ten pan profesor říkal, že se celý život zabývá plevelem a že rozesílá na všechny strany varování před zanášením cizích plevelů do naší krajiny a že z toho bude jednou velký problém.
        Já si oproti panu Klausovi a Vám myslím, že člověk sice asi není hlavním zdrojem změny klimatu, ale určitě velkým – spalování uhlí, ropy, plynu, odlesňování, odvodňování a zavodňování, produkce odpadů, špatné zemědělské hospodaření, betonování a asfaltování…
        Bůh se prostě stvořením Člověka zmýlil. Nakonec i o tom je Starý zákon (prvotní hřích, vyhnání z ráje, úděl člověka, Sodoma a Gomora, potopa světa, varování, napomínání, hrozby, podmínky, které si člověk nebere k srdci a jen si z toho dělá srandu).
        Pokud nás tu v rámci jakéhosi experimentu „vysadili“ mimozemšťani, pak musí vidět, že se jim to nepovedlo. Snad jen zjistili, že Země je vhodná k životu, ale tvor Člověk je omyl.
        Jestli má Darwin pravdu, pak Homo Sapiens je nepodařeným zmetkem Matky přírody a jako takový nakonec zmizí. Zaslouženě!

        • oldwomen napsal:

          Strejdo, rozhodně nejsme ve při, že člověk mění tvář planety a že za mnoho místních změn klimatu si může sám. Ale jeho vliv na oteplování planety se limitně blíží nule.
          Je fakt, že jsme konkrétně ve střední Evropě usilovnou činností přeměnili původní lesnatou krajinu v lesostep a máme nakročeno v úspěšné přetvoření střední Evropy v polopoušť. Na druhou stranu třeba Libanonci mění polopoušť v lesostep…
          Osobně vidím problém v tom, že lidi prostě musí nějak pojmenovat nepřítele, aby si nemuseli připustit, že jsou blbci, kteří z lenosti čistit břehy potoků a odstraňovat naplavené z koryt, snižují průtočnost toků a zvyšují plochu rozlivů, že si postavili barák bez podezdívky v říční nivě, že přestali krajinu využívat a místo toho ji ždímají stylem po nás potopa a diví se, že potopa již za nás….
          Pak také jsou snadno dostupné informace v prakticky reálném čase. Ještě před padesáti, sedmdesáti lety bychom o nějaké záplavě či sérii hurikánů v Severní Americe věděli až s velkým zpožděním, pokud vůbec. Dneska se divíme, že tornádo pustoší města vybudované v prérii v místech, kde nikdy nebyly indiánské vesnice, protože patřila „otci větrů“…
          Příroda si s lidmi poradí. Ať se nám to líbí a nebo ne, je v boji s námi minimálně o půl kroku napřed.

  2. jolana88 napsal:

    postroj se mi vybavil, kupodivu .. mozek už fakt šátrá, kde se dá. poslední týden teploty nad 15, odpolední slunko dopřává dětem volnost na hřištích .. „tráva kořeny dolů – špatně“ je jedna z nejstarších pověstí. Děda byl „zpátečník“, protože odmítl „odvodněná luka“.. njn. celej člověk má dojem, že „něco“ je jinak – netuším, kam se blýská, ale doufám, že Egypta se nedožiju..

    • oldwomen napsal:

      Ano, historická paměť. Zkušenosti předávané po generacích.
      Občas mám pocit, že Inkové měli pravdu, že o loňských vánocích skončil svět, jak jsme jej znali. Však si vzpomeňte na teplotní skoky vloni, sníh i v nížinách o dubnových Velikonocích… Ale procházela jsem staré hospodářské sčítací archy Stepi. Ještě když byla poddanská.
      Egyptských ran se v našem pásmu nedožijeme. 🙂

  3. jura napsal:

    Dobrý den. My jsme to měli jednoduché. Tu jednu kozu, co jsme občas měli, jsem coby děcko vodil k capovi do súsední dědiny, když to na ňu přišlo. Teda, ne že bych z toho míval nějak velkou radost. Ale nepamatuju se, že bych tam musel jít dvakrát, že by se „navracala“. Tak bylo vždycky jasné, kdyže to bude. Představte si, že jsme měli kozu, která měla šest kozľat. Ale jenom tři ostaly živé a kozu jsme při tom porodu pozbyli. Ale ty tři jsme odchovali na flašce a jedna z nich, co přežila Velikonoce, založila novou generaci. 🙂

    • oldwomen napsal:

      No jo, Juro, při připouštění z ruky je výpočet porodu sranda. Jenže jak je kozel ve stádě, tak vlastně nemáte šanci zaregistrovat nástup říje, jen odhadujete z náznaků chování. A skok jsem viděla jen na dovedené nevěsty 🙂 Vloni jsem měla trojčata, dvojčata a jedináčka. Letos uvidím. Černá dává jedináčky setrvale, tak změnu v počtu neočekávám, kozičky prvničky mívají vícečetné vrhy zřídka. Kůzlata budou už brzo, to je zjevné 🙂
      Letošní průběh zimy opravdu není dobrý.

  4. jura napsal:

    I když je paměť lidská zrádná, opravdu podobnou zimu nepamatuju. Néni to dobré. Ale myslím si to samé, co Vy a pan Klaus, OW. Stačí si počíst v kronikách. Když kdysi tata dával k dobru, že se ve Vizovicích na náměstí utopila kráva, myslél jsem, že je to jenom takové zveličování k zimním sedánkům. Ale není to tak dávno, co tam té vody tolik bylo. Člověk je sviňa, to je jasné, ale né každý. A až přijde ten správný čas, on si s tím Nejvyšší zase poradí a trochu to protřídí. 🙂

  5. Strejda Olin napsal:

    Když si představím na časové přímce dobu, kdy život vystoupil z moře na souš jako bod nula a jeden rok by představoval 1 mm, pak by ke dnešnímu dni byla ta úsečka dlouhá 450 km. Člověk na této úsečce existuje pouhých posledních 300 metrů, náš letopočet je dlouhý jen 2 m a teprve před necelým metrem vznikla ČSR. Jeden lidský život je jen jedním krokem na této cestě.
    Tady vidíme, jak je historie lidstva v poměru k stovkám milionů let vývoje života na Zemi pomíjivá a nicotná. Příroda se úspěšně vypořádala s tisíce let dlouhými dobami ledovými, se zkázami vulkanické činnosti, následky dopadů asteroidů a lze předpokládat, že se dokáže vyrovnat i s lidskou činností.

    • oldwomen napsal:

      Strejdo, já si dneska už raději nepředstavuji nic. Svoji denní porci emocí jsem si vybrala nad Hošťálkovou. Možná že i na týden dopředu 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s