Chořím

Cosi na mne skočilo. Horkost jakási. O čtvrteční noci. Jsem motavá a slabá a nesoustředěná a pouhé nakrmení zvěře je výkon více než heroický. Krmě lidské se intuitivně chytil manžel. Zásobuje mne šálky vývaru z pravé zeleniny a pravých kostí špatně okrájených od masa. Střídá slepici s býkem. Také mi podstrojuje minerálkou a ananasovými kostičkami a jogurtem. Čaj nemohu, nějak mi momentálně nedělá dobře. Opravdovsky chořím. Nemám chuť na kafe. Ani trošičku. Pomalu čas myslet na poslední věci. Dneska tě, Toníčku, nepřeperu…
Již v pátek jsem měla nakročeno k léčiteli. Leč jeho ranní ordinační hodinu ve Městě jsem úspěšně prospala a polední ordinace ve Stepi odpadla, protože v místním kostele se konal pohřeb. Pan doktor se chodí rozloučit se svými pacienty. Sympatické.
Já vím, jsou i pohotovosti. Jenže kromě nestřepatelné horečky a stavů jí způsobených mi vlastně nic není. Nedusím se, nekašlu, nesmrkám, kosti ze mne netrčí a krev ze mne neprýští, z cesty asi blábolím, ale šklebím se symetricky, jestli mám virózu, tak na tu stejně nic jinýho než spánek a silný polívky neplatí, není mi líto stovky regulačního poplatku, jen si myslím, že ohrožení na životě či jinak závažný stav vyžadující okamžitý lékařský zásah vypadá jinak.
Jen se potácím mezi sněním a bděním, neschopna se soustředit. Nešiju, nepaličkuju, netkám, neháčkuju, vlastně ani nečtu. Nemůžu. Bolí to.
Odvolila jsem a zaregistrovala, že ti, kteří měli ze sněmovny zmizet jí mají asi na doživotí či co.
Prošla jsem i pár blogů, jejichž autoři utrpěli fixní ideu, že jsou skvělými amatérskými politickými glosátory, analitiky a prognostiky v jedné osobě.
Dokud se žvaní, ještě se neumřelo.
Povšimla jsem si ale takové archetypální drobnosti. Čím víc autor komentáře příslušnou osobu politika nenávidí a nebo se jej docela normálně bojí, tím posměšnější přezdívku mu vymýšlí. Případně zveličuje nějaký hříšek z mládí vytažený šťouravým novinářem odkudsi z hlubin archivu. Zajímavé je, že se toto ponejvíce vyskytuje na blozích, kde je autor skryt nickem.
Já vím. Také tajím svou identitu.
Nejspíš za mé představy může několikadenní horečnatý stav. Ale jak jsem tak klouzala očima po řádcích zobrazených na monitoru a snažila se pochopit, že to šlo blbě, pokud vůbec, asi nebude jen lehce přehřátými neurony, komentátory všeliké, viděla jsem cestu k lesu, na ní nastoupenou tlupu nemytých nečesanců neholenců oděných v kůžích, jak dílem do lesa křičí a háží do něj klacky a kameny a dílem odhrnují na zadelích kožešiny a vystrkují holé zadnice k lesu a bujaře se po nich poplávácávají…
… a les odpovídá majestátním T I C H E M, které je účinnější vztyčeného prostředníku.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Chořím

  1. kecka napsal:

    s bacilem to bude snazší než se stavem na politické scéně
    kecka přeje brzké uzdravení

  2. Kutil napsal:

    A počkejte, jak budou blogoví komentátoři prskat, až Hašek jako premiér vezme do vlády Kalouska… Jinak zdraví je přednější, koukejte se z toho vylízat!

  3. Sedmi napsal:

    Tak at je to brzy pryc…

  4. oldwomen napsal:

    Chybí dotkat asi dvacet čísel hadráku na poslední podsedák. Řekla jsem si, děvče, pět dní se válíš a flákáš, šup šup, to dáš… No, nedala a nedotkala…Zítra poctím svatyni graduovaného léčitele svou návštěvou. Vnutím mu nějaké tělní tekutiny ke zjištění parazita, trošku mám obavy z chlamydií, a vyžebrám něco živé vody. Tuhle horkost samoléčbou a ani silnou vůlí nezvládám.

  5. Honza napsal:

    Brzké uzdravení !

  6. Strejda Olin napsal:

    Hlavně aby to nebyl nějakej muribundus 🙂
    Do tepla, kamarádko, do tepla a potit se!

  7. jolana88 napsal:

    válejte se, flákejte – odpočívejte .. zdraví v apatyce fakt nevedou .. Prckalové na politblogoscéně budou ještě dlouho rozvíjet fantazie – určo o moc nepřijdete.

  8. 747 napsal:

    🙂 Hlavně si odpočiňte! Bacily skáčou nejraději na unavený těla. 🙂

  9. Witch napsal:

    Držela jsem palce, kurýrovala smrtelnou manželovu enmoc (nazval to tak sám, když si řekl o druhý ČAJ) a dneska smrkajíc, doufám, že je Vám líp 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s