Jó, doma jsem v bezpečí

Nálevna, stůl starých sedláků
„Kluci, mám tři ramličky, ef jedničky, kaliforňačka s novozélanďákem. Moc pěkný. Tak do měsíce k připuštění. Nemáte někdo pučit samca?“
Dvou pivová a tří štamprlová odborná diskuze o tom správným plemeni ušáka, který lépe roste do trupu a který do kožichu. Které plemeno je skoré a které se krmí tak dlouho, že než dospěje do pohlavní, o porážkové velikosti nemluvě, zralosti, tak zdechne na mor a nebo myxu. O tom, že komáři jsou svinstvo a když dáš síť, tak se to zase v kotcích dusí. O tom, jak měl Franta toho výstavního samca, co mu pět posuzovatelů přehlídlo, že má rozštěp penisu. O tom, jak Edovi odešel rázem celý chov na koxu a Eda měl malý hnojiště. O dalmatinech pana řídícího a slivovici velebného pána, dej mu pámbu lehký spočinutí.
„Tož, kluci, aji koupím. Holky sou mladý, tři roky skákání, jestli nepříde nějaká nákazová hrůza, má jistý. Nende na pekáč.“
Půl piva a další dvě štamrle.
„Děvčico, přindi. Já ti ho D Á M. Jak uvidíš u stodoly auto, poklúzím. A vybereš si.“
Vybrala jsem si. Budoucí plemeník zdrhnul už při přendavání do přepravky. Jezevčice Bára byla na volno a vystartovala. Nebylo skuliny, kam by za ním neproběhla. Dárce Josífek pomalu brečel:
„Děvčico, vona ti ho zamorduje.“
„Ne, utahá a zalehne.“
A tak se i stalo.
Nálevna, stůl starých sedláků, o týden později.
„Josífku, ten králík…“ Josífek vyprskl při vzpomínce na akční dvorkové kino smíchy:
„To bylo, co? Fena je čistá?“
„Ne. Kříženec.“
„Di do prdele, to je dobrej pes.“
„No, tak ten králík mi do rána zdrhnul zase.“
„A je v hajzlu…“, povzdechl si Josífek smutně upil z půllitru.
„Není. Bára ho zase chytila bez počechrání chloupků.“
„Kurva, děvčico, to je ale d o b r e j pes.“
„A teď du ještě dolejt vodu a kouknout se co a jak a u samce je zase vyražený zátvor a kotec je dokořán. Asi ta sviňa koza šla na granule.“
„A králík je v prdeli.“ snažil se dopovědět další spolustolovník.
„Není. Seděl v nejzazším koutě kotce a nešel si, dokud nebyl zase pevně zavřený ani pro mrkvičku. A to už začínal chodit na zavolání. Ferda se menuje.“
„Bára je kujón. To je číman. Ta to má na dvoře vošéfovaný.“ Spřátelený dědeček se rozesmál začal líčit, jak jsme byli v lese a jak se Bára okamžitě vrátila ze stopy. Že strčí do kapsičky od vesty i legendární Almu. A až do zavíračky se živě diskutovalo a vzpomínalo na psy skvělé a psy ludry. Protože každý starý sedlák je i myslivec. To není totéž, co lovec.
IMAG1667

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ..... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Jó, doma jsem v bezpečí

  1. Honza napsal:

    Gratuluji k super spolupracovnici!

    • oldwomen napsal:

      Hlavně ten fofr, jak noruje pod duchnu 🙂 , ten jsi neviděl ani v kreslené grotesce.
      Neštěstí je, že je na mne velmi závislá. Bývám teď cca devět hodin mimo dům a bez Báry. I když tak dlouho sama doma není, maximálně polovinu doby, stejně brečí a smutní a nežere. Dneska jsem byla doma – a na psovi je to znát.

  2. 747 napsal:

    😀 šikovná hafušanda!

  3. Witch napsal:

    Supr psisko 🙂 A králík je vycvičený…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s