Zcela mimo mísu žhavé součanosti…

Okna zámečku Riviéra tlumeně září do tmy. Orchestr balí nástroje, barman dolévá skleničku koňaku pánovi, na nějž dnešní noc nezbyla žádná společnice. Madam kontroluje účetní knihu. Večer zvolna přechází v noc. Ticho náhle prořízne zvuk policejní píšťaly.
„Šťára!“
„Chlupatí!“
„Tudy ne, tam tudy!“
V zámeckých ložnicích propuká zmatek. Pánové se horečně oblékají, snaží se prchat okny i balkony, protože po chodbě jsou již slyšet těžké policejní boty.
Lékař ve spodcích předstírá vyšetření pacientky, jeho dnešní přítulkyně snaživě sténá polooděna v krajkovém negližé.
„Klid, miláčku, já mám imunitu,“ nevzrušuje se okolním zmatkem poslanec.
„Panebože a nejni to nakažlivý?“ upřímně se děsí jeho společnice.
Inspektor Mourek si mne ruce…

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Zcela mimo mísu žhavé součanosti…

  1. Kutil napsal:

    Jo, imunita, to je dobrá věc. Když se s ní umí šikovně zacházet… Taky jste si všimla, kolik se najednou vyrojilo jediných spravedlivých, kteří mají jasno, kdo je nemorálník, kriminálník a škůdce demokracie, ba přímo národa, a kdo ne?

    • oldwomen napsal:

      Zlatý venerický choroby! Tam má člověk alespoň jasno, jak a kde k tomu přišel 🙂
      Děsím se jediných (u klábosnice či u piva sedících a dle svého vlastního mínění jediných), spravedlivých, nepochybujících, zcela bezpečně vědoucích, co by dělali kdyby na tom či onom místě působili a kteří by za žádných okolností… protože jsou čestní a nevydíratelní a neuplatitelní a vůbec skvělí a stateční.
      Obracela jsem příšernej lán sadu – první otavy. Přemýšlela jsem u toho nad slovníkem těchto amatérských soudců. Našla jsem v něm celkem dost přiznání animálního (a opravdu mám na mysli pudový, živočišný) strachu a skryté zbabělosti. Kdysi dávno před mými hráběmi tu samou dolinu válcovala mamutí stáda. Asi se mi přihodil drobný úpal. Místo nakulených voňavých řádků jsem viděla znepřátelené tlupy Pračlovíčků, jak na sebe vystrkují zadky, metají nadávky i výkaly… Odpolední sluníčko dneska mělo sakra sílu.

  2. Markéta napsal:

    Milá ženo, pro mě mladá, nevím jestli tělem (na to kašlu), ale duchem určitě.
    Děkuju! Za to, že mám pocit, že někde žije někdo podobně jako já a štvou ho stejný věci a občas má stejný problémy – třeba s drahou polovičkou.
    A že ten „někdo“ taky miluje paličkování a asi se pohybuje po stejnejch trasách v Holečkový. Vlastně občas na kurzech koukám po ženských, který mi jsou milý a říkám si, jestli to nejsi ty…

    • oldwomen napsal:

      Na Holečkové jsem byla naposledy před rokem – na Tvořivém týdnu. Moc jsem si to užila. Na podzimní semestr mi nevyšly drobné a letní jsem už nebyla schopna „dát“ časově. Tajně jsem doufala, že bych se alespoň na jeden den otočila na letošním Tvořivém týdnu, ale potkávám se sama se sebou mezi dveřmi. Tak třeba příští rok. Nebo se mi podaří urvat se na nějakou víkendovku. Ono je to od nás na Smíchov fakt daleko.
      Uvidím, jak na tom budu příští školní rok. Časově i finančně. Ráda bych rekvalifikaci dodělala. Už mi toho z povinného vzorníkového moc nechybí. Asi by se mi zadařilo doplnit index chybějícími podpisy v jednom dni. Plus ústní zkouška – samozřejmě.
      Krajky miluji.

  3. Witch napsal:

    Skvělá připomínka 🙂 A pivoň s práskacím startováním potěšil i mého chotě 😀

  4. 747 napsal:

    Jó, imuňyta! To je věc. Fujtajsxl! 😈

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s