Veselé drby partnerské – naše životy opisují kruh

Ach, jiné babky mají také hloupé dědky, ale já…eeeeh, znechuceně mávla rukou Nastěnčina macecha, mužik se přikrčil a Marfuša pobaveně popotáhla z cukrového špalku. Všeho do času. Však se mince obrátí.
Proč já nešťastná si nevzala Pištu Hufnágla, rvala si vlasy z drdólu Gábi Smolíková. Až se Pištou po letech setkala a ve vypjaté chvilce se z vzývaného hrdiny se stal padouch a z oplešatělého podpantofláka Pepy zachránce.
Toho mého Staříka bych bacila s takovou chutí pantokem po lebeni, aby se mu rozsvítilo, aby se rozhejbal, aby pochopil, že pan SE je chiméra, aby…. Jak hada bych ho chvílemi přervala…
No fakt. Ani jsem nechtěla, nějak to šlo samo, mám od vánoc sukni menší o tři konfekční velikosti a zase obleču džíny, co jsem už chtěla dát do charity, protože jsem nad svými rozměry zlomila hůl a hodila ji za hlavu. Nakonec veselá historka z manželského nažívání, kdy si drahý drze oblékl moje gatě a jen neochotně se svlékal, tu již byla. Jenže zase, jak mi borélie putovaly tělem a dělaly s klouby své kejkle, a vazy v kotnících víc nejsou, než by byly, tak se stalo, že jsem zjistila, že už čtvrt roku nosím manželovo kanady. Oprava, nezjistila. Bylo mi to oznámeno hodně bolavým tónem hlasu. Nebohý manžel. Šlapal půl dne ve španělských botkách. Nepochybuji, že jsem ten den v jeho mysli zemřela mnohými a bolestivými a pomalými smrťmi. Jo, bylo mi divný, kdy jsem si je tak pěkně do bačkůrkova prošlápla. Lichotila jsem si, že nejen pas a zadek, ale i hňápa splaskla. Sama od sebe. Bez diety a úsilí. Pocit viny jsem měla přesně do chvíle, kdy jsem slyšela, kterak se chechtá do skajpu, že nebuď, blbej, starý dávám čokošku co chvíle (nekecal, opravdu mi minimálně osmdesáti procentní hořkou lintku dává celkem často a oříškovou s celými jádry ještě častěji), kašli na prdel, dívat se na její duševní boj, skvělý kino, a nejlepší je, když jí to dáš po večeři…
Chápu, že je opět zcela mimo manželovo rozlišovací schopnost odfouklá omítka, travička ve spárách dlažby, že neslyší prosby o opravu vodovodní přípojky do stáje. Žije elektronickou cigaretou. Čekám, kdy se v tomto oboru přihlásí ke státní zkoušce, kdy napíše minimálně habitační práci. Vím, že by ji obhájil i před mezinárodním auditoriem. Studuje videa na youtubku. Samá sborka a rozborka aparátku. Porovnává baterky, náústky, náplně. Rabuje mi z veterinární lékárničky injekční stříkačky a tenké jehly. Vpichy na těle nikde nemá,tak si nikotin intravenózně asi neaplikuje. Studuje příslušné zákony, protože je nachystán býti občansky neposlušen a halit svou hlavu do mlhy vodních par v místech, kde je kouření zakázáno a těší se na hádku s přivolaným chudákem měšťákem. Zahlcuje mne dílčími objevy a sebral mi mýho nejoblíbenějšího moka bezoušku, aby si měl do čeho strkat cigaretový šidítko. Ještě jsem neudělala hloubkovou kontrolu společného účtu, ale mám (mylný) pocit, že papirosy byly snad i levnější. Nevidí volání domu po mužské péči, neslyší vzdechy. Je zcela zaujat novou hračkou. Minulý týden mi nadšeně ukazoval, že si koupil, protože to je fakt skvělý, tenhle závěs na krk. Že to se tady sem provlíkne a takhle secvakvane a hele, mám volný ruce, nelomím cígo v kapse… a já se dívám a žasnu a vím, že jsem falešná jak kočičí zlato, protože nevidím mužskýho, co s ním už pomalu čtvrtstoletí v dobrym i zlym, ale batole s obrovským dudlíkem pověšeným na krk pomocí zasukovanýho bílýho tkalounu….

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ..... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Veselé drby partnerské – naše životy opisují kruh

  1. 747 napsal:

    😆 Hezký přirovnání. Moc trefný. :mrgreen:

  2. vimneok napsal:

    jo, je to všude stejný co… obávám se, že kdybych šla do domečku a pořídila si spoustu zvířat, tak bych dopadla velmi podobně… můj muž je intelektuál, co se mu d manuálních prací taky moc nechce, ačkoliv to i umí… navíc jsme teď na vesnici, poprvé v životě, a jemu město chybí hodně… no nevím nevím jak by to dopadlo… a proč jste vlastne pořád spolu? blbá otázka co…

    • oldwomen napsal:

      🙂 protože se po většinu času skvěle doplňujeme.
      Manželovi město nechybí vůbec. Když nemusí, tak nikde netrajdá a když musí trajdat, tak je znechucen a otráven. Jen se nachází v jiné časové dimenzi či co. Je ukázkový prokrastinik. Lepší už to nebude.

  3. Milena napsal:

    Teprve čtvrt století? Já mám toho mého technika dětinu už čtyřicet let. Teoreticky ví vše, prakticky skoro také, ale, nemohlo by to počkat? Časem si člověk zvykne. No, nakonec to vždycky dodělá. Jen holt to dýl trvá.
    Milena

  4. Witch napsal:

    🙂 😀

  5. lukrecia napsal:

    Oni nás škádlí!

  6. 747 napsal:

    Ničemná a zlořečená stvoření, tidlecti chlapi! Že áno?! 😛

    • oldwomen napsal:

      Éro, nevím. Řekla bych, že každej chvilku tahá pilku… a pak taky, že je to vod kusu a taky že každém soudruhovi podle jeho vkusu 🙂
      Ale jak to mají mamánci a JNP – tó nevim, tó tu nemame.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s