… ale prachy si za něj nekoupíš…

Je až komické, že drobnosti z rodu nejprostějších nás dovedou zaplavit pocitem štěstí a navodit stav blaženosti. Reklamní agenti a ostatní prodavači iluzí si jistě rvou zbytky vlasů z hlav při uvědomění si prostého a věky ověřeného faktu – pocit štěstí není na prodej a je ho všude dost pro všechny.  Udělat si radost a cítit šťastné uspokojení není totéž.  Na druhou stranu přiznat se veřejně, ke spokojenosti  a pocitu štěstí, je v Úvalu i Kotlině ošemetné.

Občas mám pocit, že pouhým naznačením, že jsem v pohodě, si říkám o vystavení na pranýř, to v lepším případě, či, ó jen kdyby byla minutka beztrestnosti, o rychlý rozsudek soudce Lynche.

Jenže já jsem dneska až euforicky šťastna.

Maličko  škodolibě – povedlo se mi předběhnout obecní sekáče a první šťavnatá tráva od sokolovny neskončila rozmetaná a rozfoukaná po antuce volejbalového a tenisového hřiště a asfaltu silnice a ani po betonu chodníku či v záclonách přízemních otevřených oken, ale v kravích bachorech.  Taky slepičí a kachní volátka se prověsila tíhou i objemem až k zemi. A prasečí žaludky zahrozily prasknutím. Samo, že kozy s bachory narvanými po příchodu z pastvy usoudily, že nasekaná tráva na vozíku je exotičtější a šťavnatější a výživnější a zapíchly to v půli cesty k nocležišti a plnými hubami se cpaly, až i kozel vypadá jako by měl v nejbližší době rodit a kozy – nevidět pod nimi kůzlata, volám veterináře s ultrazvukem, jestli nemám od některé čekat minimálně sedmihlavou saň.

Radost při pohledu na rozvalující se a přežvykující stádečko, nabušené kraví vemeno, nahlas chrápající prasata…

… troška smutku po bečení ovcí.

Další záplava pocitu štěstí je  z hloubi pradávných genů – našla jsem ve výběhu první kachní vejce. Definitivní potvrzení příchodu teplého období.

Nebe v hubě u večeře je nepopsatelné. Vařené brambory, čerstvé máslo a plná hrst voňavých a šťavnatých libečkových výhonků.  Divoch ve mne se raduje z konce hladového času a volá po kopřivovém špenátu a čerstvých pampeliškových lístcích.

Krásný vzhlééééd je na ten bóóóóóžíííí svěéééééét………

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice bašta ze dvora, jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

27 reakcí na … ale prachy si za něj nekoupíš…

  1. Strejda Olin napsal:

    Ano, teprve v takových případech dokáže člověk pochopit radost dávných předků a jejich pohanské slavnosti. Třeba právě z příchodu jara a konce zimního strádání.
    PS: když má člověk na zahrádce libeček, pažitku, petrželku, majoránku a tymián, nepotřebuje jiné koření. Snad ještě rozmarýn.

  2. Sedmi napsal:

    jé a nebyl by recept na ten salát s kopřivami a pampeliškou?

    • oldwomen napsal:

      Kopřivový je špenát. Mladé lístky spařit, rozmixovat, hodit prohřát na zpěněnou cibulku, osolit, okořenit česnekem a baštit. U nás kopřivák frčí v palačinkách. Nebo jej míchám s normálními špenátovými lístky, či mangoldem. Ale pst, manžel netuší.
      Pampeliškové lísky jsou nejlepší mladé a když jsou ještě bílé (v tomto případě uznávám, že krtek a jeho krtince mohou být v trávníku užitečné)jsou dokonalé – sytě zelené a velké jsou už hořké. Používají se jako normální listový salát. Samostatně i do směsi ostatního jedlého lupení. Pozor, kopřivy jsou detox hlavně pro ledviny – působí celkem dost diureticky a jsme holky, tak baštit s rozumem. Dvě porce týdně neublíží, ale tlačit je do sebe horem dolem (zdůrazňuji nebezpečí dlouhodobého popíjení kopřivového čaje) znamená zadělat si na průšvih – dovedou vymlátit z těla vápník. Pampeluchy čistí játra, u těch se předávkování nebojím, jíst se nechají tak dva tři dny v roce, pak jsou hnusně hořké.

  3. vonrammstein napsal:

    Miluju libeček!! Ovšem výhradně na pečeném či grilovaném mase 🙂

    • Sendyman napsal:

      Taky to tak může bejt. Ale libeček patří zejména do poctivýho vývaru! 😀
      Když mě opustila bejvalka, ale chalupu jsem ještě měl, měl jsem hodně práce se sednicí, celý jsem to předělával, včetne vody, elektriky a tak, na zahradu nebyl čas. Tak maximálně posekat, to se muselo, ale záhonky…
      A libeček vzrostl do dvoumetrový vejšky, ten prevít je jak bambus!

      😀 😀 😀

  4. Witch napsal:

    Včear jsem se rozvalila na křesílku pod napučenou třešní a na dálku přála pohodu Vám i zvířeně – ona jak roste tráva, tuším, kde by z ní měli větší radost… 😉

  5. Strejda Olin napsal:

    Libeček je dobrý nejen v polévce a na bramborách (buďto je s ním vařit, nebo jemně nasekaným posypat), ale i v omáčce na špagety.
    Libeček je docela otužilý a zdánlivě nezmar, ale mám zkušenost, že mi již 2x na jaře „bez varování“ nevzešel, úplně zmizel. Proto doporučuji mít alespoň dva keře.

    • Sendyman napsal:

      Vařit, a ve finále posypat! 😀

    • Sendyman napsal:

      Já teda znal libeček jako takovou jemnou a chutnou rostlinku, takovej trs, tak 30 – 50 cm, víc ne. A jak jsem psal, nebyl čas. A když jsem si toho konečně všimnul, že to má ke dvoum metrům, řekl jsem si, že to očešu a zamrazím, byla by to škoda, že jo. Lístky v pohodě, ale když jsem chtěl zlikvidovat kmínek, tak jsem narazil. Nezabraly ani celkem luxusní nůžky Fiskars, musel jsem ho uříznout pilkou! 😀 Měl asi 3 cm v průměru, byl dutej a zdřevnatělej. No prostě bambus!

      😀 😀 😀

      • oldwomen napsal:

        Sendy, libeček se musí řezat, řezat, řezat, aby byl stále mladý a nepustit ho ke kvetení. To je ten stvol. Ale buď v klidu. Taky ho mám každý rok třímetrový. Kecám, tolik ne. Dvaapůl metrový. Ale ty dřevěný špalky se nechají hodit do vody na špagety, nebo vyloužit pomalým varem v hovězí polívce. Jsou neuvěřitelně moc aromatický.
        Klesla jsem tak hluboko, že letos kašlu na truhlíkové muškáty. Teda, co přežilo zimu samozřejmě budu dál opečovávat a pěstit a něco společensky přijatelného do oken do ulice plácnout musím. Ale v soukromí dvora na policích pergoly budou truhlíky s bazalkou a pidirajčaty, a taky letněné Robátkovo kaktusy a v závěsných květináčích stáloplodé jahody. A hážu si korunou, jestli do proužku hlíny kolem pergoly zasadit fazole a nebo okurky a dýně. Vloni zasazená vistárie se nějak nedere za sluníčkem, tak asi nepřežila zimu 😦 Shrnu to. Letošní posezení pod pergolou bude ve znamení hesla „bašta na dosah“

        • Sendyman napsal:

          Stařenky, ale to já dneska vím taky! 😀 Akorát už mi nehrozí, že by mi přerostl, ve dvougarsonce bych si toho měl všimnout dřív (navíc včera skončili s bouráním veškerejch příček, takže rozhled mám báječnej). Je to děsivý – mám všechno, co potřebuju k životu, akorát to nemůžu najít. A když to najdu, je to pokrytý půlkilem prachu. Nemám co na sebe, nemám co jíst, nemám se kde mejt… 😀
          Ale vloni jsem si přes net koupil takovou hezkou sadu dizajnovejch květináčů právě na bylinky, zatím je to v krabici, ale už se nemůžu dočkat, až se to tu dá do kupy. Libeček mezi bylinkama rozhodně bude! A budu řezat, řezat a řezat!

          😀 😀 😀
          Fazole jsou fajn. Jednak krásně kvetou, taky rychle rostou. A nakonec, taky mi chutnaj! 😀
          Postavil jsem jim na chalupě takovou šplhací síť, asi tak 7m na šířku a dva na vejšku, akorát přesně v úhlu pohledu na vedlejší barák. A bylo to cobydup. Já neviděl je a voni neviděli mě! 😀 A navíc se ty mrchy stejně šplhaly na přilehlou jabloň!
          Ale obávám se, že do fazolí v paneláku asi nepudu!

          😀 😀 😀

          • oldwomen napsal:

            Vidíš to. já v paneláku truhlík s fazelema měla. Sloužily jako stínidlo a větrolam u židle na pití kafe .-) Jenže já si užívala luxusního balkónu tři krát metr 😛 😆

            • Sendyman napsal:

              Ale vo tom to je! Já měl balkón asi 7 na 0,8, tam by to i šlo. Ale tady, sakja, žádnej není.
              Teoreticky bych si mohl založit zahrádku před barákem, ale to bych musel zároveň postavit do vokna těžkej kulomet! 😀

  6. Strejda Olin napsal:

    Vloni jsem vysel libeček ze semen, ujal se pěkně a bylo ho mraky. Ale když jsem tři sazeničky přesadil do velkého květináče (asi 15 litrů), rostlinky rostly jako z vody, ale chytly nějakou rez. Přežil na zasklené logžiji zimu, vyrašil a včera jsem ho odvezl na zahradu a vysadil do záhonu.
    Já nevím jak vy, ale já si na bazalce nepochutnám. Ona je taková móóódní, přímo IN, ale já dávám přednost petrželce, šnytlíku, tymiánu, dobromyslu a libečku. Letos poprvé vyzkouším rozmarýn. Už asi 3 roky mám keřík šalvěje, ale moc ho nepoužívám. Až budete dělat zvěřinu nebo něco na divoko, vyzkoušejte jalovec. Nebo do nakládaných okurek.
    Rád bych doma na lodžiji vyzkoušel vavřín (bobkový list), ale nemůžu ho nikde sehnat. Nevíte, má čerstvý stejnou chuť jako sušený?

    • Sendyman napsal:

      To je nebe a dudy! Podle mýho, vavřín se dá sehnat v každým slušným zahradnictví.Nejlevnější není, to je fakt. Já ho kdysi tahal z Dalmácie, tam to roste divoce, stejně jako rozmarýn, ten je vynikající na ryby. Ale tady se to nedá, prostě musíte mít kultivar, přizpůsobenej zdejším podmínkám. Dobrý a hlavně místní zahradnictví, vo tom to je. 🙂

    • Sendyman napsal:

      Vono se to nezdá, ale je to tak, 200-300m nadmořský vejšky můžou dělat divy, taky jsem kupoval, a že je tu na Bílce dobrý zahradnictví, nějaký rostliny na chalupu, neměly šanci. Stejně, jako ten balkánskej vavřín a rozmarýn. Místní zdroje, to je důležitý. A pokud to nemaj, tak se ptejte:
      „A proč to teda, kujva, nemáte?“ To je důležitý. Jinak s náma budou vyjebávat furt.

  7. Strejda Olin napsal:

    Já se potím a cedím krev na 1530 metrech čtverečních, 465 metrů nad mořem, 225 metrů nad Berounkou a 42 kilometrů jihozápadním směrem z centra Prahy v CHKO Křivoklátsko 🙂

  8. Strejda Olin napsal:

    Je hodina a půl po půlnoci, bouřka dávno odešla a nějaký roztoužený kosák (nebo špaček?) vyzpěvuje jak o život.

  9. oldwomen napsal:

    Bych k těm bylinkám… Bazalka je fajn čerstvá ve směsi na špagety. Usušit ji je problém, mění chuť. Ale dobrá je, opět ve směsi do pesta (olej plus byliny plus sůl plus tyčový mixér rovná se zelená slaná kaše a v přiměřeném množství se v zimě přidává do špagetové majdy a tak podobně). Šnytlík nerada, ale líbí se mi jak kvete a že dlouho vydrží ve vázičce, tak ho mám už velké kolo. Libeček je jasný, petržel také. Tymián je trvalka, stejně tak dobromysl (oregano), doporučuji vyzkoušet do ryb a nebo fazolek saturejku, velejemnou záležitostí je estragon – bacha,trvalka a keř k tomu. Šalvěj je mocná léčivka. Čaj z lístků je dobrý kloktat při angíně či jiném zánětu v ústech, koupele nohou odpomohou od jejich pocení, stejně tak pití čaje pomáhá od nadměrného (hlavně nočního) pocení. Jenže všeho s mírou a dobrého pomálu. Čaj pít jen pár dní. Ona je šalvej mrcha halucinogenní. Ale nedám na ní dopustit jako na koření. Z klacků jsou dobré špejle na grilované „šašliky“, ale to i z bazalky a ostatních dřevnatých stonků bylin. Ovšem roštěná na houbách se šalvějí je dobrůtka. Ehm, kolik plátků masa, tolik lístků šalvěje a nedrtit, ze sosíku se pak vyhazuje. A když už jsme v bylinkové zahrádce, tak pár kopřiv máty peprné se neztratí nikdy, čaj z ní je osvěžující i trávení pomáhající, jestli je na zahrádce kus podmáčený, šup tam s puškvorcem. A kořen usušit a namlít do rybích a zeleninových jídel, lupení macerované v lihu, nebo hozené do demižonu s ořechovkou je podporovadlo trávení. Je příjemně citrónové. A když už jsem u citronové vůně, přátelé, nejde vynechat meduňku. Čajem se nepředávkujete, působí mírně sedativně, před spaním šálek pomůže v klidu usnout nervózům.
    Tak až na tu saturejku, jejíž semeno jsem letos v obchodě ještě nenašla – mám vše. Plus řeřichu.

    • Sendyman napsal:

      Já to psychicky nevydržel a do jednoho z těch hezkejch květináčků jsem koupil bazalku. Jenže – v Albertu, asi před dvěma měsíci. Mezitím přišel Filip a von má nějaký italský kořeny, tak jsme uklohnili pastu, s čerstvou bazalkou, byl jsem rád, že ho můžu potěšit. Vobral jsem to a nechal jeden stonek, že to jako doroste. Nedoroste, bylinky z Albertu ne. Je potřeba zajít do slušnýho zahradnictví.Tak tu ten jeden chudák trčí, práší se na něj, okolo trs uschlejch odřezků, nic novýho nevyroste ani náhodou. Zatím ho zalejvám, žije, ale mám pocit, že ho nechám v tichosti spočinout….

      😀 😀 😀

  10. Strejda Olin napsal:

    OW
    Bábu kořenářku 🙂 je dobré mít mezi známými, dobrá rada nad zlato. Určitě na toto téma nemluvíme naposledy.

  11. jura napsal:

    …pohled na čerstvě posečenou louku, kvetoucí stromy, opřít se jenom tak o zídku chlívku a poslouchat chroupání králíků a nebo mlaskání prasátka, posbírat čerstvá vejce, hodit je na domácí špek a cibulku, cestou od „dobytka“ uthnout trochu máty a šalvěje a spařit si čajík, sednout ven, ke stolku a popíjet a na závěr jednu, ne moc studenou, dvanáctku… 🙂
    Abych nezapomněl, chystáte zase letos selátka? A s jakým počítáte termínem. Já vím, to se asi nedá tak úplně naplánovat, protože příroda…, že. Ale aspoň přibližně. 🙂
    Jinak, zdravím všechny vespolek, hlavně „staré známé“. 🙂

    • oldwomen napsal:

      Juro, pokud se povedlo, oprasit by se měla 17.8. Inseminovala jsem 25.4. tak s napětím čekám půli května, zda se zadařilo. Nevzala si celou dávku, ale je to prvnička, jestli jsem byla šikovná a trefila jsem se v čase, tak s pěti bych se spokojila. Jedno nám, zbytek pryč 🙂 Ale vyčkejme květnové říje. Bude-li. Doufám, že nebude 😀 Ale stála pěkně, tak snad se už buňky dělí a množí….
      Šoupla jsem to flekaté svině a zase jsem dávala pietraina, tak by měla být flekatá selátka do sto dvaceti kil bez sádla a nad sto osmdesát kilo s vyšším hřbetním sádlem, aby špíček v udírně visel. Pokud tedy sviněčka zabřezla.

  12. Brňák v Ostravě napsal:

    Prima čtení. Selský blaho zachycený v krásné češtině, toť rajský pohlazení pro oko čtenáře! Bravo!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s