Halda chrundí

Kozy i králíci dostávají celkem pravidelně větve k okusu. Prostříhávané vlky, větší větve z prořezu, sem tam větrem ulomenou haluz, náruče z lebedového a lopuchového pralesa, vánoční stromky, odpad sousedek floristek po živé vazbě. Smrkovými a borovými výhonky nepohrdnou ani krávy. Pupenů i kůry zbavené vyhazuji z kotců i stání před  stáj. Někdy jsem pečlivka a hned zbytky okusu nastříhám či nařežu na vhodnou délku – ehm výšku krabice piva. Ale většinu roku hromada chrundí jen bobtná a roste do výšky i do šířky. Než se hecnu, vezmu do ruky pákové nůžky a střihnu si hodinku posilování bicepsů následovanou půl hodinkou dřepů s výdrží. To jak nastříhané klacíky rovnám do krabic a dělám z nich podpalovací brikety do kotle. Tenké odkorované větvičky jsou  proschlé rychle.  Pak si udělám hrnek něčeho a pomalinku upíjím a kochám se pohledem na skoro uklizený dvůr a umiňuji si, že je to tak jednoduché a že kdybych nebyla shnilá a kdybych nekupila, ale pokaždé rovnou nastříhala a uklidila, jaký by to byl krásný hled na ten bóóóží svěééét.  A hned následující den praštím z podestýlky vytaženou větví před stáj, že zítra….

Řádně nabobtnalá hromada větví v různé fázi okousanosti a rozkousanosti zabírala již celkem velkou plochu a při odvážení mrvy a nošení vody začala překážet. Kozy jí míjely bez povšimnutí, já za šera zakopávala o trčící klacky. Blížilo se poledne, rtuť teploměru  se sice klepala pod mínus deseti a snažila se nacpat do nádobky v jeho dně, ale nefoukalo a svítilo sluníčko. A bylo to tu. Spadla na mne ta správná nálada i chuť. Vzala jsem do ruky nůžky, nad absencí pivních krabic jsem mávla rukou, zelinářských přepravek je volných dost, Štěně podběhlo pod nohami na dvůr samo. Možná prošlo zdí. Je to tryskopes. Kozy se válely v průjezdu a spokojeně přežvykovaly prasatům i kravám ukradené.

Během chvíle bylo z vysoké hromady větví kolo krátkých klacíků. Odložila jsem nůžky a začala klacíky sbírat do přepravky. Když jsem plnila druhou, vzbudila jsem zájem koz. Co kdyby něco dobrééého a není o náhodou méééé, no néééé méééé. Stádečko se zvedlo a šlo prozkoumávat vliv změny vzhledu dvora na kozí žaludek.  Ze země néééé, ale to tady to je méééé. Štěně přestalo honit slepice. TAM se dává nějaká dobrota. Ještě pár cárů jabloňové kůry zmizelo v kozí tlamě, pak mi kozy sdělily, že je to nějaké zetleléééé a šly zkontrolovat, jestli králíci nemají cosi onačejšího. Štěně si odvláčelo borovicový kousek pod senomet a vrčelo na celý svět, že tohle je jeho poklad a nedá.

Sedm plných přepravek se dosouší u kotle a u zdi jsou opřené silné zbytky k pořezání cirkulárkou.  Půl hodina posilování bicepsů, hodina sbírání a braní kozám u huby a dohledávání ze psích skrýší. Dvůr je náhle rozlehlejší a prázdnější a naznačuje, že na jaře by mohl být i rozkvetlý a uklizený a vůbec katalogově selankovitý.

Štěně si uzurpovalo krabici a spí v ní pod sálajícím radiátorem. Hřeju si ruce o hrnek kakaa, pomalinku upíjím, dívám se oknem ven a krááásnýýý vzhlééééd je na ten bóóóžíííí svět a kdybych nebyla shnilá a hned jak klacek vyhodím kdybych…..

Pes jitrničku sežral… na desce mramorové….

Dva dny topení grátis.

Kdybych ještě prošla zahradu a snosila zimními větry shozené větve ořešáků.

Zítra.

Teď se potřebuju prohřát.

Třeba zítra.

SE to samo neUDĚLÁ.

Však ještě pár větví spadne.

U  stáje je vyhozená z podestýlky vytažená ožužlaná větev a čeká na kámošku a dělá základ hromadě, která by nebyla, kdybych hned….. Jenže popadané větve v sadu…. a kvůli třem střihům vytahovat nůžky a…

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Halda chrundí

  1. Dana napsal:

    Čím rozlehlejší dvůr, tím víc hromad se do něj vejde. Ten náš má bratru nějakých 6 arů a hromad je v něm požehnaně. Bohužel sežratelné nebo spalitelné jsou jen některé. Ale překáží všechny. Tu jsou steré oklepané cihly v různém stádiu rozpadu, tam zase hromada štěrku skoro již neviditelná, onde nacházím kopu písku téměř již splynulou s povrchem zemským. Koukám na to z okna a říkám si, jen co se udělá sluníčko a hezky a teplo a bezvětrno a čas, vrhnu se aspoň na některou a co stojí za záchranu, to naházím zpět na úhlednou hromádku a zabezpečím ohrádkou z fošen a co za to nestojí, to rozplanýruju. A z cihel by byla dobrá podlaha do boudy na pastvině a jako podsyp by se hodil ten písek, co už je stejně nepoužitelný na cokoliv jiného. Jen mít čas a nic důležitějšího na práci. Včera nám tu všechno zasypal milosrdný sníh, i toho krocana, co na podzim chcípnul a naše slečna fena brzymaminka si ho teď vyhrabala z hnoje coby skvostný parfém. Tak aspoň pod bílou nadílkou ten dvůr vypadá uklizeně.

    • oldwomen napsal:

      Jo, velikostně jsme na tom stejně, já z plochy k zabordelení fikaně ubrala vybudováním rybníčku a suť cíleně přesouvám do jedný lajny pod višeň. Kontejner je drahý, ale skalkový větrolam z toho bude jedna báseň. Přepředloni padlou zdí mezi dvorem a zahradou je vydlážděný slepičí dvoreček, to jsem předloni s WWOOFerem jaksi zvládla, zbytek je naskládaný a oklepaný na paletách. Heč. Hecla jsem se. Na celý týden. No jo, jenže před tím oku ladícím uklizeným se nějak samo či co vyrašilo hromada drobného štěrku a vedle písek a hrubý písek a přistály na tom stará okna, že na pařeniště (proboha jaký a kde?) se ti, drahoušku budou hodit a ty dveře pořežu, jednou, až se o víkendu vzbudím včas nejspíš… A v průjezdu se podezřele začíná hromadit krmení pro soustruh… že na svatýho Dyndy budou tuze moc třeba.
      Ano, sněhová peřina je milosrdnější a malebnější než vzrostlé kopřivy.

  2. Witch napsal:

    A tak to mám(e) s předsevzetími každý den 😉

  3. věra napsal:

    No, u nás se větve ořezané z ovocných stromů a z ostříhaného živého plotu hromadí za stodolou ve výběhu u kurníku – není na to z domu ani ze silnice, kde občas nějaké to auto projede, vidět 🙂 Časem se to jaksi slehne, porochňají se v tom pipky, a mně každé jaro chytne blbá, nastříhám to, dám do přepravek stejně jako vy, Oldwomen, připravím do stodoly na podpal, ale spíš venkovního ohniště, eventuálně do udírny. Pečlivě vyhrabu celý výběh a pár dní to vypadá slušně – a pak začně dcera s různými úpravami, a je to tu nanovo. Takový je koloběh života, s tím se nedá nic dělat 🙂

  4. 747 napsal:

    My todle sbíráme do krabic od banánů a šupne se to do kotle jako obří briketa. Teplo dvakrát – při lámání uklízeného a při sálání větví v kotli. 😀

    • oldwomen napsal:

      U nás se vejde na milimetřík přesně krabice od piva. Napěchovaná chrundím, zasypaná pilinami. Obzvláště výhřevné jsou Kozlovo brikety naplněné drtí ze štěpkovače.

  5. Vladka napsal:

    I u nás se hromadí, naštěstí ne na dvůrečku pod okny, tak ať si to tam leží. Občas je třeba otočit ohlodané z jedné strany. Naši mlsouni nejraději borové, hlavně kůru, smrk prý píchá , na ten jdou zlehka a opatrně. Kozy mají od smůly takové černé srdíčko na hubě, jak kdyby šly do bálu a mázly se předtím černou rtěnkou.

  6. Strejda Olin napsal:

    Nevím jak to vychází finančně, ale na takové, jak říkáte „chrundí“, je asi ideální pořídit si drtič, štěpkovač. Uvažuji si ho pořídit na chatu. Všelijakých větví a haluzí je na zahradě každý rok hromada. A když je za plotem les, ve kterém se povalují stovky a tisíce kubíků dřeva (mimochodem, které spolu se šiškami začínají opět sbírat nemajetní, tak jak na to vzpomínal můj tata. V lesích prý bývalo čisto jak v parku. Stromy do výše 2,5 metru bez větví, na zemi jen jehličí a borůvčí, vytěžené pařezy), mohl by to být laciný zdroj paliva. Sekat větve a vázat z nich otýpky, to je práce pro těžké zločince. Fakt je, že na zátop jsou bezvadné.
    Další příklad toho, jak se obloukem vracíme o sto let dozadu. S mobilem v kapse se vracíme do způsobu obživy našich prapředků. Způsob tohoto sociálního pokroku zdá se mi poněkud nešťastným.

    • Dana napsal:

      Dělala jsem nějakou dobu v lese a náš hajný vždycky říkal: „čistý les – mrtvý les“. Je to tak, pod tím, co návštěvník vidí jako hromady chvojí, větví a jiného bordelu, se drží vláha a rozrůstá se tam podhoubí a skýtá to úkryt spoustě lesního hmyzu. A další lesácké přísloví praví, že dřevo roste na dřevě. Pokud vím, je zákonem dané, že nějaké procento dřevní hmoty vytěžené v lese (to procento si nepamatuji, ale je to docela dost, vychází to na větve pokácených stromů) musí v lese zůstat na obnovu lesní půdy. Takže čištění lesa a shrabování „bordelu“ způsobuje víc škody než užitku.

    • 747 napsal:

      Nešťasná je především představa, že budet vykrádat cizí les, abyste měl „laciný zdroj paliva“.

      • exczech napsal:

        Tak ,ted jste me fakt rozesmal , pri predstave ….. no radsi nic hahahahhahha.

      • oldwomen napsal:

        Jo, chodívalo se do obecních lesů a páslo se také na obecním. Babička vzpomínala. Lesní hrabanka je skvělé hnojivo. Nesměla se z lesa brát ani za socíku. I probírku a kácení soušek povoloval hajný a přesně určil stromy.
        Větve z těžby si beru na okus, ale jsou to ty, které hajný určil na likvidaci – buď spálit nebo odvézt.

        • 747 napsal:

          Jj, všeho s mírou.
          Tím uklízením biomasy jste mi připomněla jak uklízeli pláže na Fidži. Oceán tam občas vyplavil nějaké ty větve a kmeny stromů. Tak to domorodci průběžně házeli na hromadu a jednou za týden udělali ozajstnou vatru – aby uklidili. Když si představím kolik by z toho bylo beden paliva… no, moc. Ještě že na tom aspoň udělali steaky a kolem táboráku mejdan. Ale stejně to bylo pohledem Evropana hříšný plýtvání. 😛

    • oldwomen napsal:

      🙂 Strejdo, štěpkovač mám, je to neocenitelný pomocník. Na chatě drť využijete jako mulč pod keře a stromy. Nebo zkompostujete. Jenže do štěpkovače je dobré cpát jen čerstvé, „zelené“, větve. Jinak se nadřete neskutečně. A to mi věřte, mám odzkoušeno. Králíci okus potřebují a pro kozy je to lahůdka. Když máte čas a jste trpělivý a potřebujete odkorovat třeba smrkové kmeny, hoďte kládu kozám do výběhu a po pár dnech jen pootočte.
      Chrundí nesekám a polena neštípu. Nejsem boxer v tréninku. Ani přes koleno nelámu a tak podobně akčně zbytky větví na roztápění nepřipravuji. Zahradní pákové nůžky ušetří spoustu dřiny i ohýbání. Ehm, tuhle vychytávku asi nevyužijete, ale skvěle se s nimi stříhají i žebra a lýtkové kosti malých přežvýkavců 🙂 Když se vám nechce pižlat se s kloubem a lámat jej.
      Jestli chcete s drtí ze štěpkovače topit, musíte ji napřed usušit. Já to rozhazuji po dláždění dvora a hráběmi – jak seno. Nejčastěji z letního prořezu peckovin. Během dvou dní je to suché a smetu do pivních krabic, v našem kotli to jsou brikety udržovačky sálačky. Pozor, neproschlé na kupici velice rychle plesniví.

  7. Strejda Olin napsal:

    Dana a 747
    Já nikde netvrdím, že čistý les je zdravý les. Jen jsem si připomněl vzpomínky mého otce na dobu, kdy lidé, aby v zimě nezmrzli a nemaje na to, aby si koupili několik metráků uhlí nebo pár metrů dřeva, byli nuceni „plundrovat“ hraběcí, obecní, církevní a soukromé lesy. A nesdílím žádné nadšení nad tím, že tato doba se vrací a že hajní budou zase vyhánět z lesů babky s nůšemi klestí.

    • 747 napsal:

      Nepřehánějte! Babky s nůšemi určitě nikde nebudou, dnes kradou spíše lidi s tereňáky (ti spíše pytlačí) nebo mají vlastní traktory či najmuté náklaďáky. Krade se totiž ve velkém a většinou víc na kšeft než, že by zloději byli chudáci, co by jinak mrzli nebo neměli co na talíř. Velmi zjednodušujete a zbytečně na dnešní realitu plivete jed.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s