U ranní kávy mne pobavila Sárnoucí blogerína lepidlovým příspěvkem.
Ehm, Kanagon. Samo, že voněl, když základ byl toulen. Blogeríno, jestli toužíš po plátečcích s plasticky sejmutými otisky vlastních prstů, tak vezmi půl decku toulenu, hromadu polystyrénových kuliček (nebo lámej obal z něčeho či přikup v Baumaxu jednu zateplovací desku) a syp to do toulenu, co se vejde. A je to. Jen kde vzít tu červenou plechovou tubičku s černým nápisem, aby kouzlo bylo dokonalé, nevím.
V diskuzi pod příspěvkem mne zaujala reakce Petra a začala na ni psát odpověď, jenže jsem se nějak rozkecela:
Aplikaci přípravku Braun dvakrát do měsíce vyžaduje manžel. Po mně. Sám sobě si tedy ani omylem. Mám jemné, suché a slabé vlasy. Dostávám hysterické záchvaty, když mi pramínek spadne k očím, nejsem nikterak odvázána, když už se mi plazí „háro“ po krku. I poslední kadeřnice už „jede“ jen na objednávku, a co já vím, jestli se budu moci v domluvený čas dostavit do Města, se zvěřincem na hrbu se minutovej timemanager stoprocentně dodržet prostě nedá. Jak jsem tak včera držela vlasový přípravek Braun v ruce…
… tak jsem se zeptala manžela, jestli by nemohl na oplátku i on mne, jeho dvojka že je krátká, ale osmička by šla…
… a dozvěděla jsem se, že jsem blbá. Nechápu proč. Kravám je porost mé lebky fuk, kozy také nemečí nadšením, když se mi povede vytvořit vrabčohnízdovou kreaci, rychlost psího jazyku je přímo úměrná ceně použitého krému a Štěněcí názor je neměnný – nejúčinnější na všechno je stejně enzymová pleťová maska. Bez šátku, šalíi, kulichu či kloboučku z domu stejně nevycházím. Ani na dvůr.
Hodně dlouhou dobu mám pocit, že jsem vlastně neviditelná. Nestojím za odpověď a tak podobně a vůbec.
Jsem blbá. Tak to stojím v domácím významovém žebříčku docela jistě nad ledničkou i pračkou. A to je rozhodně dobrá zpráva.
Oldwomen's Blog 
Kuličky mám! Zbyly mi ze sedacího vaku. Jdu do Hornbachu koupit toluen, stejně chci koupit něco kvetoucího…
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejsem si jistá, jestli jsem porozuměla. Vlasový přípravek Braun je mašinka na vlasy nebo barva? Dvojka, resp osmička je číslo velikosti žací lišty nebo barva odstínu? Dle žádosti a reakce usuzuji, že jde o sestřih. To bychom na tom byly obdobně. Já musím požnout všechny mužské kebule v dosahu a pokud bych chtěla něco jako vy, tak reakce by byla dost obdobná. Když mi začaly po chemošce padat vlasy, tak jsem si kebulku „ojela“ sama a bez pokrývky hlavy mě nikdo ani na chvíli nezahlídl. Přece nebudu někoho vystavovat psychické újmě, že. Kecy o slabém pohlaví mě občas nutí k potměšilému úšklebku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, jedná se o strojek na vlasy.
Nejsem všehochtivá. po chemoterapii netoužím. Doufám, že Váš zdravotní problém je úspěšně vyřešen a již nikdy víc nic podobného…
Silné pohlaví je mýtus. Pochybuji, že u nich platí i ono bejvávalo…
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebojte, již delší dobu jsem v plně „recyklovaná“ a musím být pořád k ruce:-) u oveček, u včeliček a vůbec u všeho. Můj stařík dbá o moje dostatečné vytížení:-)Prý mi to dělá dobře.
To se mi líbíTo se mi líbí
Blogerína mi připomněla vzpomínkou na tuby lepidla jednu skvělou „vychytávku“. Myslím, že to byla zubní pasta Fluora, jejíž plech byl skěvlý materiál na výtvraničení – vytlačovaly se do toho všelijaké tvary a protože to bylo z tý vnitřní strany jakoby měděné, tak to dílko na tabulce cca 13×9 cm vypadalo docela zajímavě. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
jj, na měditlač (opak mědirytu) jsme používali i tuby od Triminu. Skvělý prací prostředek v pastě. A pamatujete na Cordovan? Jak s tím se pucovaly boty z barexu a co to dovedlo vytáhnout za humáč z lina …Hm, Cordovan byl v plastový tubě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Trimin pamatuji – letní tábory. Ale to druhé neznám. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Teda ja nikdy nevim, zda ty vejsplechty pana domaciho beres vazne ci s humorem :-). Lepe receno, zda je to mysleno vazne ci ne. Protoze mne tak odpovedet, tak ma asi neco na hlave a nejaky lehky material by to teda zrovna nebyl :lol:….promin, ze to rikam tak otevrene ale na sprostarny ve vztahu jsem dost vysazena. A to rozhodne nejsem zadna feministka.
Jinak teda si pamatuji Trimin ze pekne vonel…..a boty co se jim rikalo kordovanky, asi od toho Cordovan kterym se to mazalo? Asi tak nejak…vzpominam si na jedny, ktery byly cerveny. Ale uz nevim, zda byly moje ci nekoho jinyho.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ivo, záleží i na tónu vysloveného a na doprovodném neverbálnu.
Cordovan, a to vím docela přesně, byla tuba čistidla na plasty a umělou koženku. Pěnilo to neuvěřitelně. S odstupem času si myslím, že to byl jen navoněný mazlák. Protože to fakt tahalo špínu snad i od sousedů.
Tak mne napadá, jestli my v pracích gelech a „stačí kapka“ čistidlech nekupujeme jen jinak obarvené a naředěné a řádně naceněné saponátové pasty z Rakony…
To se mi líbíTo se mi líbí
Nene, je to podle města Cordoby. Kordován je kůže, kozinka.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sem si vzpomněla.. Ta umělá useň se jmenovala Barex nebo tak nějak podobně. Bylo to tvrdý, neprodyšný a barevný. Tuším, že jsem toho sajrajtu módního měla několikery polobotky, ještě na základce. A asi i jednu školní tašku. Pak začala éra botasek a somradel a vůbec puberta v nejtěžším stádiu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jeje, boty Barexky :lol:. Jak rikas, tvrdy, neprodysny, docela tezky na noseni, a ty barvy :-). Segra takovy jedny taky mela, presne sedely na jeji tehdejsi pubertackou letoru :lol:. Nosily se kdysi docela legracni veci. Rado se na to dnes vzpomina.
To se mi líbíTo se mi líbí
Na Brauna jsem byla jenom jednou. Můj muž si možná taky myslel, že jsem blbá, nicméně odporovat se neodvážil. Obral mě dle požadavku fakt na desetinku. A jako a potvoru jsem tentýž den začala potkávat na ulici, v metru, po celém městě staré známé, co mě roky neviděli. (Sakra, z téhle reakce se vyvine vlasový „řetězák!, už to vidím v divokých barvách…)
To se mi líbíTo se mi líbí