Kráva Jája se zcela odkopala. Je hodná, je milá, je kontaktní, je mazlivá, je trpělivá. Ochotně nakrmí cizí tele. Jenže v genetickém koktejlu její krve zvítězil masný prapředek. Má tak malé struky, že se na ně nechytne dojačka. Pustí na jedno nadojení litr a půl mléka a víc ani kapku. Je pravda, že za dvě či tři hodiny zase dá litr a za další tři hodinky by dala zase množství přesně do telecího žaludku a že kdybych se hodně snažila, že bych z ní za den pětilitránek vyždímala. Jenže to bych nedělala nic jiného. Když jsem putovala zpět vzpomínkami, proč jsem ji vloni nedojila a nechala pod ní býčka, který se vlastně až do svého odchodu k řezníkovi zcela neodstavil, tak se mi vybavilo i loňské miniaturní vemínko a pidistruky, které jsem se snažila ždímat kozími nástavci, protože ty kravské byly velké a že stejně nepustila ani kapku. Jen ručně a s bídou do kafe.
Měnila jsem býčka, co nikdy nebude mít svíčkovou silnější jak prase panenku, za jalovici, která po každém otelení bude důstojně stát na poslední příčce žebříčku účastnic mléčné ligy.
Čtyři roky nejsou pro krávu žádný věk. Jako dojnici ji neprodám a jako masňačku taky ne. Vemínko je masné, tělesný rámec mléčný. Je na počátku svého reprodukčního života. Minimálně šest telat může domů přinést. Na cestu na jatka je vždy času dost. Vlastně je rozhodnuto. Vyvolání říje, inseminace. Jen musím nastudovat vhodné plemeno. Požadavky jsou jasné. Malé novorozeně, hodně žravé a hodně rychle nabírající svaly. Aby po roce růstu byla skoro ještě telecí svíčková podstatně větší než panenka a aby se z kýty daly nakrájet plátky i na ptáčky a roštěnky nebyly nudloidní.
Nedává mléko, bude dávat telecí.
Nebo …
… kat.
Oldwomen's Blog 
Ještěže jsem kráva jen v mysli některých nepřejícných soukmenovkyň 🙂 Měla bych to spočítaný.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsme na tom stejně.
To se mi líbíTo se mi líbí
uf, tak na tohle bych asi neměla teda… jsem pokrytec maso jím, ale sama bych to nedala…
To se mi líbíTo se mi líbí
… a našinec by řekl kráva jako kráva 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Hlavně po tmě 😛
To se mi líbíTo se mi líbí
No to bych měla za Jáju radost :-), že by z ní byla mamina a kojná. Na kata je fakt času dost.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, na nevratná rozhodnutí je vždy času dost.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nikdy nic na světě není definitivní. Zázrak se může stát. Možná kráva najednou přijde do rozpuku. Jestli ona jí nechybí láska, ona ta inseminace přece jen nebude ono? Pravda, u dobytka už je to vyřešené a mnoha býků netřeba, ale přece jenom, chudinka Jája. Nikdo není dokonalý, že?
To se mi líbíTo se mi líbí
Odkdy se koitu říká láska?
To se mi líbíTo se mi líbí
Co my víme, jak to dobytek cítí? Je příjemné stát na vrcholu potravního řetězce, je to bezpečné. A je příjemné cítit se nadřazeným. Rozhodujeme o životě a smrti zvířat a je to nevyhnutelné, protože jíst se musí a bez masa nám něco chybí. Co cítí takový býček, když ho odvážejí na jatka? Nad tím taky neuvažujeme. Snazší je, říkat si, že zvířata nemají cítění, intelekt a vůbec. Musíme se chovat tak, jak se chováme, nemůžeme živit krávy, ze kterých je minimální užitek, na tom se nedá nic změnit. A ten koitus se zvířatům snad alespoň líbí. Když mi veterinář doporučoval, abych nechala vykastrovat kocoura, že jinak bude mít krátký život, podívala jsem se na toho darebáka, poznamenaného poslední kocouří bitvou, a povídám:“Krátkej možná, ale krásnej.“ Kdyby se zeptali toho kocoura, co by si asi vybral?
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že je to špatné rozhodnutí. A myslím, že to i víte. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Juro, celý svůj život dělám, dle mínění okolí, jen a pouze špatná rozhodnutí. Je to taková moje úchylka. V každém případě, dokud nebude mít mléčná kráva pohlavně zralou, připuštěnou a zjištěnou jalovici, tak Jája zůstává jako dodavatelka telecího a jako společnice pro Terezu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takové mladé hovězí ( nebo starší telecí) je obrovská mňamka, a pokud vám každý rok dodá jedno tele, budete mít této mňamky stále plný mrazák. A možná se podaří i odprodat přebytky, utržené zlaťáčky zafinancují Jáje krmení. Takže si na sebe stejně vydělá, škodní nebudetem a z Jáji bude spokojená maminka. A pokud by se povedlo zesynchronizovat porody obou krav, možná by odkojila tele i od vaší druhé kravky a vy byste měli mléko pro sebe.
Na kata je vždycky času dost a poprava je bohužel čin nevratný.
To se mi líbíTo se mi líbí
Synchronizace měla být teď. Jája rodila chvíli po termínu, Tereza týden po ní. Protože chci vyvolat říji opět uměle a hned po šestinědělí, tak kdyby se povedlo, tak by to zase mohlo vyjít.
Jo, cpeme se Marečkem. Bylo mu deset měsíců a už byl moc drzej. Naskakoval na kolečko s hnojem, začaly se mu bouřit hormony, reagoval na říji u svině…
Sranda byla, když jsem dělala roštěnku na grilu. Manžel má zafixováno, že hovězí se musí dlouho vařit a nebo hodně naklepat a dlouze cmudit, protože jinak je tvrdé. A já hodila na šutr nenaložené, jen zlehka odleželé centimetrové nenaklepané plátky, chvíle na jedné straně, chvíle na druhé a šup na talíř a bašti. Doteď vidím, s jakou nedůvěrou a s očekáváním tuhosti pevně zabodl vidličku a silou zakrojil a s takovým tím výrazem „tak-to-teda-ochutnám-aby-viděla-že-mám-dobrou-vůli-stejně-to-bude-blaf-a-nenápadně-zbytek-plátku-šoupnu-psovi“ strčil první sousto do pusy a výraz se změnil do velice příjemně překvapeného a můj anorektický a velice vybíravý drahoušek sežral plátků pět, chleba jen ze slušnosti a na psa nezbyla ani šťáva na talíři k vylízání.
Je fakt, že už líčil psům, že budou veselé vánoce, protože bude bučivá zabíjačka a morkový kostičky…. Na talíři se s vlastním hovězím smířil rychle. Zatím jen na talíři.
Ale je fakt, že jen v nekoupeném telecím mase se náklady na krávu s přehledem vrátí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, takhle nějak to probíhalo u nás. Norbert byl poražen taky v 10 měsících z podobných důvodů jako váš – rozebral si nejprve krmelec, pak boudu a když se pustil do plotu, který ho od nás odděloval, chtěje se účastnit rodinného grilování, bylo rozhodnuto. Ještě předtím stihnul naskočit na svou vlastní matku, která s vidinou kvalitního sexu překonala i s vemenem 150cm vysoký plot. Takže máme jalůvku Barku – pohrobka. Grilování na kameni probíhalo taky podobně jako u vás, jen místo nedůvěřivých ksichtů mého zákonného partnera se konaly mírně povýšenecké grimasy zákonného partnera mé dcery. Pak toho sežral půl kila se slovy, že mu určitě bude blbě. Nebylo. A poslední kousek pravé svíčkové ve svíčkové omáčce byl téměř oplakán, bude se nám teď nějakou dobu stýskat. Naštěstí bych si v sobotu měla přivézt dva býčky jerseyáky, takže Norbík bude mít nástupce.
To se mi líbíTo se mi líbí
Peru se prostorem, tak jsem vlastně skoro i rouhavě ráda, že se jeden býček nenarodil. Druhý je obr. Dneska jsem mu zkusila dát hrstičku telmixu. pocumlal to a spolkl. Plus vychlastá tetu do sucha a ještě srsne u mámy. Dobře se i osvaluje.
My máme snědené žebra a přední, plus roštěnou, zbývá mi poslední kus krku a všechno zadní a svíčková. To je tak do dubna z čeho vařit luxusní baštu. Léto progrilujeme vlastním vepřovým a říjen – listopad to má Břéťa spočítaný. Jerzeyáka déle jak deset měsíců doma bezpečně mít nelze.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě k býčkům – na takhle stará telata je to pěkná cena. A proč je jedno olysalé, to se nejlépe uvidí na vlastní oči. Třeba je to opravdu jen odřené od řetězu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, myslím, že je to pěkná cena. Tak pěkná, že se mi vyplatí pro ně jet 180km a i s tím rizikem, že tele bude potřebovat veterináře.
To se mi líbíTo se mi líbí
Uff. Chápu a obdivuji. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí