Chumelí se, chumelí, padá snížek bílý,

drápeme se ze závěje, ráda bych měla dlouhou chvíli.

Za oknem je to poezie a krása a áchjéjů.   Výhled z úzkého okna zobytněné horní komory je jiný, než z okna normální velikosti v přízemí domu. I když jsou obě okna nad sebou a roste před nimi obr smrk stříbrňák s větvy až na zem.  A netočím jednou takhle po ránu klikou lanovky.  Teplá žemle k snídani – tajný sen. Ráda bych měla, když za oknem padá snížek bílý, propletená mezi žebry sálajícího radiátoru, dlouhou chvíli.

Sviňa rok.

Ve stáji je opět zamrzlá voda a neroztaje až do jara. Hadicí ze studny nenapustím, jak mrzne, tak se voda  promění v led už někde v půli cesty.  Padá ten bílej mokrej sajrajt a je třeba proházet cestu sadem od stáje k hnojišti. Pěkně na šířku kolečka. Bo letos to vypadá na zákopovou válku. Takhle při pohledu z okna kuchyně taky milé pohlazení oka i duše. Hospodyně ve vlňáku (mám, nosím) s vědry na vahadle (to budu muset doladit, zatím vláčím v každé ruce po mlíkařský konvi) nese vodu od studny (bych to teda nepřeháněla, elektrika ještě jde, tak i vodárna funguje a otočit pákovkou v prádelně je neporovnatelné s točením klikou rumpálu a přelévaní vody z okovu, i když tedy, jak tak s tím letošním slunovratem apokalyptici lakují…) žíznivým zvířatům (jo, každá kráva má fakt žízeň jak kráva – dvacet litránků na jeden hlt a koukej dolejt, tele chce taky) a sněhu má po pás (hm, zatím do půl lýtek, ale sype a sype a probouzející  zima si teprve zívá z lůžka) a kolem ní závějemi poskakuje psík a ňafá na sýkorky hodující na lojové kuli a… dost, barvotisku za pár dní budu mít pošťačky plné brašny a o bílém přírodním krásnu si budu také myslet své.

A byla zima. Snad to Janinku nezachumelí.

 

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Chumelí se, chumelí, padá snížek bílý,

  1. LadyEvil napsal:

    Já ty první věty znám jinak 😀

  2. anna napsal:

    I já znám text poněkud jiný☺A.

  3. 747 napsal:

    tak u vás snížek? u nás sračky -taky bílý! 😆

    • oldwomen napsal:

      😦 suším už třetí boty, v holinách zebe a kanady jsem nestačila promastit. Letos su jak cestáři – zaskočena zimou v prosinci.
      Je plus mínus nula a sype furt. Mokrý bílý těžký.

  4. Witch napsal:

    Manžel se dneska ptal poˇˇtáka, jestli stačí odhlašovat všechno u něj. Ten že jo, že zařizujeou kde co. „Tak já odhlašuju další příděly sněhu!“
    Nepochodil… 😉

  5. Dana napsal:

    Nošení těžkých břemen prý dělá ženám pěknou postavu, zvláště, když je při tom nošení pěkně vyvážená. No nevím, mě se taháním kbelíků s vodou postava mění tak trochu do orangutaní, ruce se prodlužují, nohy začínají vybočovat v kyčlích a v kolenou, páteř se přihrbuje. Pokud se tohle chlapům líbí, pokládala bych to za důkaz, že pocházíme z opic. Teda aspoň chlapi. Vloni jsem to počítala, každý večer jsem nanosila zvířatům 300 litrů vody. Letos to mám lepší, dcera s rodinou se vrátila na statek, tak se o kbelíky dělíme.

    • oldwomen napsal:

      Tedy, Dano, tu první větu musel pustit do éteru mužskej. Připouštím, že chůze s břemenem na hlavě má na graciéznost pohybu jistý kladný vliv, ale představa, jak hodím sud na vlastní lebku a vrávorám přes krtince … jo, to by šlo fantazijně zpracovat do povídky zde nepublikovatelné.
      Hm, ono se to přes bezmrazivou část roku nezdá. Hadicí přímo do napájecích van, spláchnout podlahy stání, kačenkám na nějakém litříku také nesejde. Plus voda ze zeleného krmení. Opravdu se to nezdá. Ráno každé krávě dvě konve (dávám patnáct litrů do každé, ať si nešplouchám na nohy), dvě konve do kozína, něco svini a běhounům, konev slepicím a kačenám, kýbl králíkům. Jsem asi tak na půlce tvého.
      Dívejme se na věc pozitivně. Stálý odběr vody studnu čistí 🙂 a hoďka chůze se zátěží na mraze dělá dobře fyzičce 😛 a ještě bere energii k vymýšlení si bolístek a píchání v zádech a loupání v kříži a celému nemocinkání rýmičkovému.

  6. vonrammstein napsal:

    A já bysem zas rád, aby to Janinku zachumelilo. Odmala jsem tu pohádku nenáviděl, bo v pohádkách se neumírá. Vzala mi dětství, mrcha vokřídlená.

    • Dana napsal:

      Až do doby humanismu se v pohádkách umíralo. Pohádky měly připravit děti na tvrdou, leč spravedlivou realitu života: něco provedeš – bude následovat trest. Když koťátka v pohádce neposlechla maminku, rozbořila kamna a uhořela. Až humanismus zavedl ty nesmysly o rozpáraném vlčím břiše a hup, neposlušná Karkulka je opět mezi živými a nic se nestalo, může zlobit dál. Ty staré pohádky jsou mi o hodně sympatičtější.

    • oldwomen napsal:

      Ale Broučci nejsou pohádkou. Snad alegorií. Pohádka rozhodně ne.

  7. Kutil napsal:

    Chlap by se s vodou nedřel, chlap by si vyrobil nějaké udělátko, které by mu to celé ulehčilo… Vzpomínám, za velmi reného dětství, babička s dědou ještě neměli normální vodovod, ale studnu nahoře ve stráni; v létě odtud táhli vodu hadicí po povrchu, v zimě děda vozil mlíkařskou konev na sáních (asi 50 m), žádné tahání kýblů na tyči přes ramena, jak jsem to tenkrát znal z ruských pohádek… Ale už i ta tyč je udělátko.

    • oldwomen napsal:

      Občas si říkám, že by neškodilo, kdyby se mi přihodilo, že bych na dva, tři týdny v zimě mrazivce spadla do nemohoucna a chlap se musel předvést. Nikoli vedením řečí. Buď by utekl (pravděpodobnější), nebo přestal frflat a ječet něco o válení se doma (pochybuji) a nebo by zmizela všechna jím, bez znalosti práce, vymyšlená usnadňovadla (naivní sen stařenčin) a konečně by byly komunikační spojnice průchozí (taky blbost v to doufat)
      Pak se oklepu, vynadám si za rouhání, dám si pár facek za rohem a rychle uleju a usypu dobrot skřítkům domácníčkům, aby mé údy opatrovali a virózy odeháněli, stejně tak srdíčko hýčkali a tak podobně zlý pryč.

  8. Bavor V. napsal:

    „A zasa padajú tie biele hovná…“ A zase se budu muset proházet aspoň na koleje auta, protože moje Bavorovna pojede hlídat vnuka aby „mladá“ mohla jet do školy.

    • oldwomen napsal:

      Proházet průjezd autu je u nás brnkačka. Nějakých patnáct metrů. Maximálně. No a pak ještě odhrnout, co hodili cestáři radlicí. Klika je, že se v naší ulici nesolí, maximálně si každý před výjezdem pohodí lopatu popela, aby cestou do kostela válenky nesmýkaly 🙂 Ale dvůr a přes celý sad až ke hnojišti, s odbočkami ke králíkům a ke kurníku…a uuuuuuuuuuuuu. Dnes jsem už odvážela na políčko první várku odhrabaného ze dvora. Bychom se při oblevě netopili 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s