Zvířátková středa

Byl u nás v úterý v podvečer domluvit se na to i ono bývalý zootechnik a taky byl profesně zvědavý, co a jak ve stáji a tak jsme uzavírali dohody mezi zvířaty a prokládali je zvířecími starostmi i radostmi. Selata si přišla prohlédnout návštěvníka.  Staříček se zeptal, jak jsou stará a kolik váží. Věk selat jsem věděla přesně, váhu jsem odhadla na asi sedm kilo.  Novorozená měla kousek přes kilo. Rozchechtal se až do slzičkova. Tak pět? Opatrně jsem ubrala. Staříček se chechtal ještě víc, až se rozškytal.  Dívala jsem se rozpačitě na podsvinčata, na veselého souseda, na vzdouvající se břicha krav a hladila kozu po hlavě.  Svině jak stodola, dva a půl metráku po shození těhotenských kil má jistých, selata má po kolena, prospívají, proč je co chvíle krást mámě a manipulovat s nimi, stejně se jim to nelíbí a řvou a svině je pak našňupnutá, však odstavovat je chci nejdřív za dva týdny, ale spíš za měsíc a váži je chci až při odstavu, to budou mít tak deset kilo, určitě budou mít deset kilo při odstavu. Zootechnik v důchodu konečně přestal škytat smíchy.  Zadíval se ještě jednou na selata a, už klidný, vyslovil kvalifikovaný odhad – patnáct kil mají. Vyběhly mi bulvy z důlků.

Zotavující se Monkway žebrala pod stolem při večeři. Dobré znamení.

Usínala jsem se selečím červem v hlavě.

Ve středu jsem před krmením pustila selata na dvůr. Psí rekonvalescent si vzpomněl, že je dravec a šelma a vůbec, že tohle je JEHO území a se štěkotem je začal honit. Ještě lepší znamení.  Podařilo se mi chytit nejmenší podsvinče a nacpat je do přenosky. Sakryš, pomalu je malá, a to před dvěma týdny jste tam byla celá čtveřice a místa fůra. Uzdravující pes šílel blahem. Rroozzttrrrhhááááám. Smolík, zlatíčko flekatý, ještě si počkáš. Váha po odečtení hmotnosti přenosky ukázala šestnáct kilo a kousek. A nemocný pes  nekompromisně vyhodil zdravého od misky. Ulila jsem na práh mléka pro skřítky a smetla dlaní drobty ze stolu do zástěry a vyklepala je vedle bílé kapky.

Koza při večerním dojení překonala osobní rekord a fenka se dožadovala dalšího nášupu. Nepohrdla vařeným květákem a slibu, že slepice bude zase zítra, uvěřila, ale vymínila si, že chce celou, že by i vlka, kdyby se naskytl, do bříška nacpala – a to i s babičkou a Karkulkou a klíďo píďo i s myslivcem. Veterinář bude potěšen. Ostropestřec je mocná bylina.

A na úplný závěr zvířátkového dne přišel přespolní hospodář namlouvat kozímu milovníkovi Mikkimu novou nevěstu. Že v sobotu. Na voze koněm taženém přijede panenka mektavá.

Joj, maměnko, slávu chystaj!

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., bašta ze dvora, jak to vidím, někdy strašně kecám. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Zvířátková středa

  1. 747 napsal:

    😆 Výtečné pobaveníčko po celodenním trmácení jste mi nachystala! 😆
    A Monkwayka je zase fit – to mám obzvláště radost. 😀

    • oldwomen napsal:

      S radostí nad psím apetitem a reinkarnací jsem zatím opatrná. Ale už se chová jezevčíkovsky a uzurpuje si člověčí polštář pro pohodlnější usalašení se. Ještě v sobotu byla hadrový zombáč, co neví, jestli směr proudy Styxu a nebo šoulačka strništěm. 🙂 zatím, a snad to tak i zůstane, zvolila šoulačku.
      Jsem potěšena, že jste se nad motákem z gulagu potěšil 🙂 I pro mne byl dnešek radostný a trmácivý. Brou noc.

  2. jolana88 napsal:

    hmmm – tak sedm?? 🙂 kapičky na monitoru z rozprsknuté kávy blazovaně otřu, ale tetelit se budu ještě zítra. Děkuji

  3. Witch napsal:

    Oni i tou láskou přibývají víc, než by jeden odhadl… Ať se těšení a spokojenost roztahují jao červánky 🙂

  4. Dana napsal:

    Radost, radost a radost. To se tak kráááásně čte. Však za každým mrakem se schovává sluníčko a každou starost vyváží nějaká ta radůstka. Jen jí vidět.

  5. jura napsal:

    Nevím, jestli to tu můžu prozradit, ale z největší pravděpodobností budeme tady s OW „po rodině“. Pokud je tedy nebude do konce října krmit tak vydatně, že budou mít „sálata“ do konce října metrák. 🙂 Zamlouvám si totiž kanečka.
    Jinak – moc pěkné čtení. Dnes jsem si odskočil na jedno, do sportclubu a tak jsme probírali s kamošem i ty naše domácí chovy a došlo i na prasata a s tím spojené zabijačky a zážitky z nich (a že jich bylo) no a dokonce mne málem přesvědčili, abych si vzal zrovna dvě, protože líp žerou a není jim smutno a když už se půjde s kýblem, tak bych určitě unesl dva, v každé ruce jeden, ale cestou z hřiště jsem přibrzdil. Bude docela stačit jedno. 🙂

    • oldwomen napsal:

      Ale já Vám zabukovala jen to jedno a už nemáááááááám. A je to prasátko. Kaneček mi jaksi…… přistál předminulý týden na špičkách sandálů.
      Metrák ne. Třicet kilo zcela jistě.
      Hned po odstavu inseminuji. Tak třeba v březnu… chlívek nesmí vychladnout.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s