Hodinka těšení do zblbnutí

Byla to hodina opětovaných potěšení.

Drahý se vracel  z několikadenní cesty a potěšil mne telefonátem, že se vrací a že je za humny.  Odložila jsem o pár chvil každodenní cestu pro zelené a ve chvíli, kdy parkoval před domem jsem zalila kávu. Podařilo, vyšlo to, kouzlo nechtěného, co já vím.

Pes, co byl ještě předchozí den na umření se ráno probudil hladový a žíznivý. Vylízal misku svoji i druhého psa a vypil syrovátku praseti. Zbytek tekutin doplnil v rybníčku a zase tvrdě usnul rozvalen v kupce sena.  Před  zdáli se vrátivším pánečkem sehrál dojemnou uvítačku ala Uzdravení Lazarovo, milostivě polkl piškotek a pokusil se o důkaz svého pevného zdraví  a výživnosti piškotů pověšením se na ocas té blbé drzé ovce, co se došla podívat, jestli piškotek i pro béé, tak nééé.  Do pelíšku jsem rekonvalescenta donesla.

Manžel byl potěšen stavem psa. Potěšilo jej, že jsem uvítací kafe upřednostnila před naplněním bachorů. Potěšilo jej, že jsem ho požádala o odstranění drobné závady na mém novém starém vozu a že jsem si vůbec všimla nenormálnosti.

Potěšil mne okamžitou opravou.

Potěšila jsem jej plánem ranní debordelizace interiéru pracovního přibližovadla.  No, vono teda, po pravdě… už jsem neviděla přes přední sklo a ty boční taky nic moc průhledný a zadní okno jako by nebylo. Auto je tak mrňavý, že když už meju skla, tak mne ty dvě máchnutí hadrem navíc taky nezabijou a psí chlupy nastřádané na sedačce spolujezdce za tři týdny obdenních cest k veterináři pro dávku antibiotik už vypadaly jako podivný ježatý česanec a za jízdy vířily a nutily slzet a kýchat.  A drahý se začal omlouvat, že vyhodil špongiju. Bylo mi to fuk, stejně houbu na mytí nepoužívám, upřednostňuji hadr z mikrovlákna. Drahý byl viditelně potěšen.

Celkově to byla útěšná i potěšná podvečerní chvíle.  Koza trhla osobní rekord v nádoji, svině se podrbala o prkno a selata se vzniklou slavobránou radostně rozeběhla prozkoumávat svět a zjistit, zda je pravdou, že TAM, venku, něco JE.

A lidskou večeři, když drahý vaří rád a s láskou, tak lidskou večeři, stejně jako zvířecí, jsem chystala a servírovala já. Potěšena, že starýho psa nový kousky a že čím víc se o změnách mluví…… že jsme pevně doma a víme i bez dlouhých keců.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Hodinka těšení do zblbnutí

  1. jolana88 napsal:

    chvíle, co někde vzlétl motýl .. fešno a příjemno – a všechno při starém .. jj – to je člověk na světě fakt rád

  2. Witch napsal:

    Zdá se mi, že i to babí léto k tomu příjemně padne 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s