Stala se mi věc podivná

Jela jsem se domluvit s veterinářem, kdy že to budeme očkovat prasečí mimina a štípat jim páráky a klektáky a kanečky rovnou i kastrovat…

Zvoneček bonzáček se ozval při otevření i zavření dveří (pamatujete ještě ty malé klinkáčky nad dveřmi koloniálů?) , asistentka vykoukla z ordinace, že operují,  odmávla jsem jí, že nehoří, že počkám…

… čas plynul a nástroje s cinknutím dopadaly do misek, ryby tiše proplouvaly vodní travou v akváriu v izolační místnosti..

… pak bylo najednou ticho.

Pan doktor vyšel ze dveří a měl unavené oči.  Ale z hlasu mu zněla upřímná radost, že se vidíme.

Dává mi Step další signál, že do ní smím vrůst dalším vlásečnicovým kořínkem?

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ..... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Stala se mi věc podivná

  1. samazakanalem napsal:

    Baze dava, a proc bys tam nemela vrust. Vsak uz jsi tam dost dlouho :-). Nebo mas nejaky zajeci umysly? 😉
    Nase hanacka step ma neco do sebe. Jak se do ni jednou trosku ponoris tak te hned tak nepusti. Ja se taky porad vracim, i kdyz se mi nekdy nechce. To ze sebe proste tak uplne nevyrves.

    Tak teda zustej a vrustej 😆 😆 😆

    • oldwomen napsal:

      Odešla holka z Blat, neodešla Blata z ní. Dlouho se toulala a poletovala tu a tam. Přistála ve Stepi. Přervání vlásečnic by už bolelo a dlouze krvácelo.
      Nejděsnější je, že jsem byla nedávno na Blatech. Poznávala jsem každej chomáč vřesu, nebe mě objímalo. Ale takový to „doma“, to už jsem tam necítila.

      • samazakanalem napsal:

        Vim o cem mluvis. My jsme to v mensi forme zazili s centrem KM a nasim starym barakem, kde jsme bydeli hezkych par let (asi tak 40). Ale v posledni dobe uz to nebyl ten pocit domova…..zato ten novy segrin barak, ackoli je na nem hodne co zlepsovat, ten jakoby cekal jen na nas….a kazdej kdo tam prijde se tam okamzite citi jak doma. To musel byt vazne nejakej osud. Takze ted uz zase mam po prijezdu k nam aspon trosku pocit toho domova :-).

        Mimochodem tady se zase rika, v ponekud hanlivejsim mineni nez je to tvoje s Blaty, ze muzes vzit holku z Liverpoolu nekam pryc ale stejne z ni nedostanes ten Liverpool. Coz je mysleno tak ze nehlede na zazemi v jakym se octne to bude vzdy tak rikajic devce z lidu, mirne receno. No, nekdy je to dost pravda :-). Ale ne vzdy je to spatne, to teda zase ne.

        • oldwomen napsal:

          Co chceš? Máš košičanku…. – lokální československá obdoba liverpoolčanek 🙂
          První věta byla spíš asi jako to o ruské duši. Nešlo o vzorec chování, volbu slov, způsob myšlení. Je to TO něco na samém dně srdce, čeho se nezbavíš a co je neuchopitelné. Nakonec asi znáš sama – žít někde, byť dobrovolně bez kořínku, trpělivě čekat až se ze spolupracovníků a náhodných známých stanou známí a z nich kamarádi a když je to už, už, už na dosah, a z kamarádů by se mohl vyloupnout i přítel, tak fjůůůůůů, musíš balit kufry a jedeme nanovo. Čím jsem starší, tím víc si vážím kotviště, pevného světabodu. Když jsem prvně vešla do „našeho“ dvora, tak se mi najednou udělalo tak bezpečno a klidno. V domě jsem cítila jisté napětí a ostražitost, ale žádné nepřátelství ze stěn nevyzařovalo. Já vím, iracionálno. Ale rozhodlo. Možná to byla od Stepi nabídka, třeba si mne vybrala a chce, abych do ní vrostla. Ale je fakt, že jsem lapena. I když se mi občas stýská. Na Blatech je úplně jiné nebe a rostou tam jiný kytky 🙂 na mezích. A v Blatech nežijou křečci. Step je jejich cestami 😦 proděravělá.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s