Zaplakala jsem

a zakroutila hlavou nad právě vyslechnutou zprávou. Je to kruťárna. Je to nespravedlnost. Je to ukázka arogance mocných, nenažranosti kapitalistů, etc,etc, etc, další klišé dosaď sám.
Ach, jaká že to alotria z moci vyšší byla na nebohém lidu spáchána, že stádečko dorostenců muselo pozvednout hlavu a alespoň zabučet? Totiž na nástupišti zahrát a zatančit.
Stalo se. Pražské metro omezuje noční provoz a frekvence povrchové dopravy tamtéž se jeví prořídlou a nedostatečnou. Tragédie. Tohle se ve stepi stát nemůže. Křečci norují jak šílení, potkani a hraboši jim zdatně sekundují, píli krtků raději nevzpomínám. Poddolováno máme, nejen polňačky, hustě. Leč tunely mají malou světlost a soupravou o vhodné velikosti – pikovláčkem se moc cestujících nesveze. I ouškrapek Olin Mrňůs by měl na nástupišti pocit, že náhle vyrostl a stal se Guliverem a ocitl se v zemi Liliputů.
Připouštím, že může být pruda hlídat hodinky v rozběhlé zábavě, pokoušet se o vznik nového života s očima na stopkách a nataženým budíkem v hlavě může být stresujícím, ba až akci znemožňujícím faktorem. Chápu i to, že velkoměstská mládež se chce bavit, je dokonce možné, že zábavu má v ročním osobním plánu, nevylučuji možnost, že noční návraty z posezení s přáteli má ve svých funkčních povinnostech a že je za jejich neplnění trestána.
Jenže.
Když České dráhy zrušily, pro malou obsazenost cestujícími, flamendráky, tak se toto komentovalo ve městech mlčením a na dědinách povzdechem. Burani nemají na zábavu mezi měšťáky nárok, nehledě k tomu, že stejně chodí spát se slepicemi. Možná, že si stelou přímo v kurníku. Nebo ve sklepě s bečičkou slivovice či vína v náručí. Chrapouni.
Vidláci se přizpůsobili. Vyrovnali se i s faktem, že návaznost autobusů jedoucích do jejich odlehlejší vísky na cokoli, protože ať tak nebo tak, stejně minimálně jednou přestupovat musí, je iluzí. Z Přerova to máme do dědiny patnáct kilometrů. Začátek nočního pochoďáku je v ghetu, kterým se musí projít a které nelze nijak obejít. Pokračuje přilehlou průmyslovou zónou s krajnicemi lemovanými odstavenými kamiony. Pak už jen tma, klopýtání přes výtluky, dobrodružná romantika, za každou cenu i počasí, sama. Kdykoli při nutnosti se přepravit mezi půl jedenáctou večerní a půl pátou ranní při nečekané absenci rodinného pokořitele tankodromů – silnice druhé a třetí třídy. Poslední (zastávkový) vlak z Olomouce přijíždí do Přerova chvíli před půlnocí. Pak až, jak jinak, kolem čtvrté ranní. Zapoměla jsem na rychlík ve tři ráno. Od Zlína či Ostravy je to to samé v bleděmodrém.
I tak naši mladí chodí, jezdí, na diskotéku, do multikina, se sousedkami si zajedeme do divadla a dvojku vína po představení, chlapi mívají své dny toulek po barech. TAM se dostaneme v pohodě. Návrat ZPĚT je na domluvě. V tolik a v tolik pro tebe, pro vás, dojedu, přespím u kamaráda a přijedu ráno. Případně proslavíme se až k cestě dělňákem.
Je velký rozdíl mezi návratem z dláždění Olomouce (Kroměříže, Zlína…)do bláta stepi a návratem z centra Prahy do Jižního města, Zličína, Radlic, Nuslí? Nebo ze středu Brna do Chrlic, na Vinohrady, Jundrov?

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Zaplakala jsem

  1. vanilka napsal:

    je to úplně stejný :)), ve městě snad jen nebezpečnější, už před půlnocí je i ve středu Prahy vidlák úplně každý, kdo nemá na taxíka a musí mašírovat po svých, mnohdy i „přes dvě vesnice“ je to blíž než z Vinohrad pěšo do Holešovic, to si pak jeden rozmyslí zaflámovat o decku víc, čili vůbec-li, řešením pro přespolní se zdají být snad jen takové ty hromadné zájezdy za kulturou jako např. v Chalupářích, tam se stihlo všecko, autobusák počkal a vůbec to bylo všecko tak nějak kolektivně bezvadný, ….akorát že to byl jenom film ;), zdravím a mávám

  2. Witch napsal:

    Myslím si, že by Dopravní podnik ušetřil jinde, kdyby trochu chtěl, protože zvyšovat komfort obyvatel má ve své náplni. Stejně tak by se jistě dalo řešit nějaké flamendrování na venkově, protože jsem taky odříznutá od světa- jde jen o vůli řešit služby obyvatelům tak, aby k něčemu byly. Což nikoho nebaví. Je zajímavé, že se tady montovnám vyplácí voziot lidi do práce na směny vlastním autobusem, některým i 35 km. Zkrátka to jde, když je potřeba a někomu se chce. Rozhodnütí v Praze jen ilustruje, že už i „běžní“ Pražáci jsou věrchuškám opravdu ukradení.
    takže spravedlnost?

    • oldwomen napsal:

      Spíš se dostáváme o level výš a o půldruhého století zpět. Viz další likvidace lokálek, tentokráte přímo tratí. Plus plánované zvýšení jízdného o pokutu za použití nádražní budovy.

  3. Amelie napsal:

    To znám, k nám jezdí poslední busy snad okolo osmé hodiny a vlak kolem 22.h.Pak nemáme nárok. Kultura žádná. Nemít auto…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s