Co je ještě mnou vymyšlené a co je už docela normálně sprostě vopajclý……..?

(Fotky jsou. I s popisky. Úúúúúplně dole 🙂 )
Krásou paličkované krajky jsem okouzlena bezmála půlstoletí. Naučila jsem se ji napodobovat háčkováním, sešíváním tkaniček i látáním a uzlíčkováním. Dlouho jsem odkládala to prosté „navinu niť, pověsím na špendlík a klapityklap ááách“. Napřed nebyly paličky, pak čas, furt ňáký vobjektivní potíže… Nejtěžší je začít. Cokoli začít.
Do prvního paličkovacího pokusu jsem se zamotala (a to tak, že doslova) před necelými třemi lety. Byla to Vrba mlátička a Jásavé sluníčko. Obé tvoří celek a jsou aplikací na tričku. Určitě se v nějakém vzpomínacím příspěvku pochlubím fotkou.
Vloni jsem si řekla, že plátno umím, polohod je krajně podezřelá technika, protože věci se mají dělat pořádně a žádný takový napolovic a polohod je polovina hodu, tak ani v sebeobraně. Měla jsem našmodrchaný nějaký vánoční ozdobičky, půdice mi šly jedna báseň, tož to su už hentá oná krajkářka a hurá na Smíchov pro potvrzující štempl.
Au au au…
… kampak jsem to založila pokoru?
Už rok jezdím nakukovat do krajkářské kuchyně k paní Proškové a vůbec si nemyslím, že umím paličkovat. V každé své práci vidím milion a jednu chybu. Naučila jsem se jak se čmárá podvinek páskové krajky. K čemu je dobrá grafická síť. Jak navrhnout svoji vlastní půdici, ó stále jsem zamilována do torchonských krajek a vypadá to na lásku až za hrob, či vláčku. A je mi jasné, že ke zkouškám se nepřihlásím dříve než za rok. Protože samostudium je sice dobrá cesta, ale občas jednou si nechat ukázat jak na to ušetří pár měsíců tápání a zkoušení. A že i po úspěšně složených zkouškách budu mít tisíc důvodů, proč se přihlásit na další semestr.
Také už vím, že ono to s těmi krajkami, která se po jaké vopičí, není zase až tak jednoduché, ale to je už jiné téma.
A jak se tak prošmodrchovávám a pokouším se své vlastní jen a jen moje….
…. tak se celkem logicky dostávám k problematice autorských práv.
Okopíruji podvinek z časopisu nebo si jej zakoupím a mohu dle něj upaličkovat jeden něco a to si nechat, nebo to dát jako dárek, ale v žádném případě to nesmím použít pro „sériovou výrobu“, i když mnohé vzory jsou tak lákavé a svádivé. A když se chci s upaličkovaným čímsi veřejně chlubit, tak musím uvést jméno autora návrhu a až pak se chlubit svojí šikovností. Zde není nad čím hloubat.
Jenže.
Třeba takové Vánoce a Velikonoce. Miliony hvězdiček, srdíček a zvonečků a vajíček. Namaluji, nebo obkreslím vykrajovací formičku, tvar, technika se nabízí sama – pásková krajka s výplní. Schválně. Kolik výplní si vymyslíte třeba do tvaru velikonočního vajíčka? Jak vysoká je šance, že kreslíte již nakreslené?
Máme – krajkářské elévky – navrhnout kapsičku. Technika je pevně daná – pásková krajka. Návrh převést do technické kresby, vytvořit podvinek a krajku upaličkovat. Měla jsem vizi, začala hned kreslit, lektorka mne zarazila, že je to řídké. Přemýšlela jsem cestou domů, co hustého, aby se mi líbilo a hlavně abych dovedla obrázek v hlavě dostat na papír a tak dále. Vymyslela jsem, bylo mi schváleno, paličkujícími kolegyněmi byl návrh oceněn nefalšovaným chválením. Navěsila jsem paličky, začala plátýnkem ve špičce, těšila se na poslední uzlík, natužení a odšpendlení hotové „kapsičky“. V pauze, aby záda nebolela, jsem se koukla do virtuality a úplnou náhodou jsem rozklikla googlovský odkaz a byla na stránkách mezinárodně známé krajkářky a koukala na „svou“ krajku, jen místo na látce se skvěla v tylové půdici. A provedení bylo dokonalejší. Holt léta praxe… Já od ní neopisovala, ona ode mne zcela jistě také ne, nehledě, že orel mušek nelapá. Asi Můza rozverně házela polibky do světa. Stane se.
Napadlo mne podvivek si oskenovat, protože v uložený v počítači jej nepocmrdám kafem a nevožužlaní mi ho myši a vůbec mu bude v elektronické podobě lépe, nehledě, že si mohu v příslušném programu pohrát s jeho velikostí. A hned si to i zkusila. Zvětšený podvinek se mi zalíbil. Tak moc, že jsem si jej vytiskla, něco málo dočmárala a pustila se znova do díla. Hm, čekají mne ještě další tvůrčí pokusy na témže. Jen co ještě natrénuji jinou techniku rohů, zejména polohodových, a nebudu dělat chyby v cuchanině.
Dostala jsem k narozeninám knihu – učebici od paní Domanjové. Zaujal mne tam nápad chrániče na herduli. Bambusová prostírka chrání rozdělanou práci na herduli před světlem a prachem, krajka připaličkovaná k okraji prostírky dělá parádu. Potřebovala jsem si procvičit začínání a ukončování ve špičce, okopírovala jsem si „beraní roh“ z knihy. Začala jsem paličkovat zmítaná depresí z kukuřičných polí vůkol. Chandru jsem zamotala do nití. Je to moje krajka a nebo není? Nápad jsem ukradla. Jeden prvek podvinku jsem okopírovala. Na volné krajce (pro chlapy – to je také terminus technicus) jsem si procvičila zdobné prvky.
A včul, babo, raď.
Torchonská krajka, okolek, podvinek okopírován za časopisu ANNA  09/1996
Podvinek okolku z časopisu ANNA, ročník 1996, zářijové číslo, model č. 48. Neodstřižené nitě poslouží při přišívání látkového středu.
malá a velká
Moje malá a velká kapsa. Původní návrh je malý květ a „skončí“ jako aplikace ve výstřihu šatů, velká kapsa má spoustu krajkářských hříchů, bude z ní také aplikace, tentokráte na kapse cestovní tašky pro herduli.
jeden z hříchů
Detail jednoho z hříchů – nezvládnutá technika cuchaniny. Polohod měl ve změně směru přecházet do cuchaniny a ta při další změně směru kroucení pásky přejít do pláténka s ažurou.

ještě velká


Ještě jeden detail velké „kapsy“ .

kukuřičná depka


Chránič herdule. Inspirace publikací a nebo krádež nápadu?
detail
Detail volné krajky
detail
Detail okopírovaného slepého podvinku z publikace „Paličkovaná krajka“ od paní Ivany Domanjové. Zde ukončení ve špičce s provlečením „útkových nití“ do pláténka předchozí řady vzoru. Druhý „roh“ je tvořen zrcadlovým překreslením a je to jediný okopírovaný prvek. Plus ten nápad…..

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice šmodrchání. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Co je ještě mnou vymyšlené a co je už docela normálně sprostě vopajclý……..?

  1. Vlaďka napsal:

    Tohle bude vždycky těžké. Ať chceš nebo ne, koukáš na obrázky krajek, které tvůj pohled přitahují, jejich prvky se vypalují do paměti, aby ti někdy v budoucnu vypadly ven na papír. Stalo se mi to mockrát. (růži téměř podobnou jsem dělala nedávno ovlivněná p.Malátovou a její nádhernou učebnicí půdic, ptáčci stokrát jinak se podobají těm na webu jako jejich bratránci) Vliv učitelek – krajkářek na tvou ruku taky nemůžeš popřít. Je jedno, jestli tě ovlivňují přímo, nebo prostřednictvím knihy či vlastních prací.
    A máš pravdu – co ještě jiného vymyslet na srdíčku, vajíčku… a přesto se najdou mnohé i mnozí, kteří dokážou povznést jednoduchý motivek na neobyčejnou krásu. A ty si pak říkáš “ Proboha, proč mě to taky nenapadlo? Proč jsem to neudělala takle a tenhle materiál se taky dá využít?“
    Autorská práva? Mohla bych povídat. Všichni víme, že kopírovat třeba CD se nesmí, ale většina to dělá. S krajkou je to podobné. Chybí vnitřní policie, cizím slovem etika. Taky povědomí o tom co se smí nebo ne, či obyčejná slušnost.
    A mám taky pocit, že všechno krásné se pokazí, jakmile se to začne přepočítávat na peníze. Jasně, že když tě to živí, nejde to jinak. Ale komerce je dost ničivý faktor.

    Ale z jiného soudku, už se u vás motá mekavá drobotina? Žádné povzdechy, tak asi všechno dobře dopadlo.

    • oldwomen napsal:

      Zatím jeden kozlík. Ostatní se ještě melou v bříškách. Zejména na minikozičkách je to vidět. Nezachytila jsem nástup říje, natož abych odpozorovala jednotlivé skoky. Ale myslím, že do půli února máme odkozíno. A začínám hlídat říji u sviněk. Váhu i věk už mají, tu menší bych nechala nainseminovat, selata by se narodila počátkem podzimu ve venkovním výběhu a do zimy by se stačila aklimatizovat a vyrůst do odstavení.
      Je jasné, že inspirací nejsi zasažena jako kdyby na tebe někdo vylil kýbl vody a že nikdy nenavrhneš něco úplně nového. Jedna krajkářská technika ovlivňuje druhou, co si nemůžeš dovolit tady, to se ti támhle samo nabízí… stejně tak se krajkářky ovlivňují navzájem, některá je zdatnější kreslířka, jiná ne, také zvládnutí techniky, volba síly nitě, sama nejlíp víš, kolik podob může mít krajka paličkovaná na témže podvinku. Stačí málo – změna síly materiálu.
      Koukala jsem na k prodeji nabízené i už prodané práce tvořilek. Cenově podhodnocené výrobky dobré řemeslné úrovně. Ale mám pocit, že v rukou mnohých krajka zkýčovitěla. Dokonce jsem našla jednu, co za pusu prodává vzorníky VSUŘ jako svou metrovou krajku. To už není plagiátorství, to je docela obyčejné svinstvo.
      Myslím, že dokud skládáme svoje inspirované tím či oním a obkreslíme kousek tohoto a doplníme kouskem támle toho a přidáme k tomu část svého, že je to ještě v pořádku. Jsme autorkami a můžeme poctivě v popisku přiznat zdroje inspirace. Asi jako když ve své publikaci uvádíš použitou literaturu.
      Ráda bych v budoucnu dělala krajkové obrázky do pasparty jen v sebeobraně. Jo, líbí se mi – vytvořené jinými. A některé hodně moc. Ale toto použití krajky (jakékoli) neladí s mým viděním světa. Hodně moc mne lákají rekonstrukce starých krajek. A oděvní krajka obecně.
      Jsem začátečnice.

  2. 747 napsal:

    😯 Jůůůůůůůůůůů! 😀

  3. Vlaďka napsal:

    Rozumím, je to mnohem smysluplnější dělat věci, které budou sloužit. A co si budem povídat, bude-li se hospodyně rozhodovat v určitém limitu peněz pro dekoraci nebo blůzku, koupí si spíš blůzku. Tak to je. Jestli je ale v dnešním světě takováto ruční práce k obživě? Nedávno jsem narazila na blog jedné z mých nejoblíbenějších krajkářek – profesionálek. Její krajky jsou známé po světě, paličkuje, prodává podvinky, umí rekonstrukce krajek, prostě krajkářka tělem i duší. Píše tam, že byla nucená vyhledat jiné zaměstnání, krajka ji už neuživila. Byl to pro mě trochu šok. Mimochodem její blog stojí za přečtení – http://krajkova.blog.cz/

    • oldwomen napsal:

      Když se ohlídnu dozadu, tak kromě relativně krátké chvíle za socíku, se krajkařinou neuživil nikdo. S výjimkou šmelinářů. A za socíku to bylo jen pár výtvarnic převážně z UMPRUmky, kantorky – vedoucí kroužků při domech pionýrů. I prvorepublikové krajkářky měly jiný zdroj obživy.
      víš sama, že některou vláčku, a to už vůbec nezmiňuji bruselské krajky, děláš celý den, daří se, práce ti jde od ruky a po osmihodinové nepřerušované šichtě setřeš pot z čela, zatlačíš vošoupaný rohovky zpátky do očních bulev a v krajce si pokočila o pět až deset čísel, dle síly nitě a hustoty vzoru. Jo, máš pocit sebeuspokojení, a to je tak nějak všechno, protože když vezmeš minimální čistou mzdu, tak bys měla chtít za ten cancour čtyři stovky. Kdo to dá? Maximálně uslyšíš variaci na téma“jé to je pěkný, to muselo dát práce a taková blbost…“

  4. Witch napsal:

    Šmarjá, to bych se zamotala… Obdivuji i to, co ukazujete jako chybné.

    • oldwomen napsal:

      Buďte v klidu, nezamotala.
      chichi, potřebuju barvy, je mi šedo. Nějak se mi nedaří dostat se do města pro primule, abych si barevnými živými fleky přivolala sluníčkovo. Tak jsem si do obdélníčku (zase košilově kapsová velikost) načmárala okno a v kolotočářské barevnosti motám lístkovinu. To na Smíchov nepovezu. Bychom asi přišly o lektorku 😉

  5. Dana napsal:

    …kdybych jen tušila, o čem se mluví. Ale zní to krásně, jako když posloucháte báseň v cizí řeči, sice nerozumíte, o čem to je, ale přesto vás to obohatí.

  6. jolana88 napsal:

    panenky orvané od monitoru – a chybky – cupaninu – nevidím a nevidím 😦 Pro mně jedině dobře. S mojí náturou (perfekcionista – jen o něco málo víc než normál) je tohle oblast, které se zaručeně vyhnu 😉 PS: fotek víc – moc hezky se na to kouká …

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s