Tak, někdy v půli června….

Jsem pohan. Nekřtěňátko. Vím, až umru a nebudu, tak se má duše bude flákat v ubrečeném mlhavém Infernu a už nikdy se nesetká s katolickými sousedy a nesplkne na obláčkové lávce s duší kostelníkovic synka. Vím, mohla by, kdyby…
Jenže mně je bližší polyteismus a stromoví bůžci a květinové víly, skřítci domácníčci a rusalky s bludičkami než představa trojjediného vládce všeho; víc než na vše uzdravující víru věřím ve znalosti babek kořenářek. Ano, chodím občas do kostela. Možná i častěji, než mnohý řádný člen obce naší farnosti. Rozloučit se vzpomínkou se sousedem již tak vzdáleným pozemskému trápení a na poslední cestu vypraveným, poslechnout si vánoční koncert farního sboru, pokochat se krásou krojů o Hodech a Děkování za úrodu. Chodím i na faru. Bývám součástí Živého Betléma, na farské zahradě suším seno.
Vzpomínám si, s jakou nedůvěrou jsem přijala zprávu, že stávající farář povýšil a že vesnická fara bude mít nového obyvatele. Na jednu stranu jsem byla ráda, že se vesnice zbaví povýšeného sobeckého fanatika, na druhou stranu – po čertu chodívá ďábel….
Nový farář u mne hned svými prvními skutky získal sympatie a spoustu kladných bodů. Vypráskal klevetné baby – vdovy – s hadími jazyky z fary, pobral jim klíče od vrat a zavedl pevný návštěvní řád. Rozkrájel by se pro děti. Jsou pro něj rovnocenným partnerem v rozhovoru. Odpoví na pozdrav, i občanský, každému, přijme podanou ruku a stiskne ji pevně a upřímně, dívá se zpříma do očí. Netají se, že jej trápí člověčí bolístky, že je synem, bratrem, švagrem, strýcem.
Blížily se prázdniny a s nimi dětský tábor na farní zahradě. Sekala jsem trávu, která schla ještě než stačila klesnout do pokosu. Než jsem se dostala na druhý konec sadu, mohla jsem na jeho začátku shrabovat seno. Sluníčko pálilo, horko bylo k zalknutí a já se proklínala, že jsem si vzala jen jednu termosku čaje. Hlavou se mi honily černé myšlenky a byla jsem plná pozemského trápení a stýskání. Vypovídat by se by mi přineslo úlevu. Jenže jsou věci nesvěřitelné. Kdyby tak farář… Je i graduovaným doktorem přes bolavé dušičky. Ordinaci má v sousedním okrese. Svěřené by bylo chráněné jak zpovědním tak i lékařským tajemstvím. Co na tom, že místo zpovědnice bychom seděli po jabloní. A farář opravdu přišel. S velkou lahví minerálky. Podal mi ji, posadili jsme se pod jabloň a začal mi povídat jaké má trápení s klouby a starosti o sestru se švagrem ve Varšavě. Vypovídání se mu přineslo úlevu, ale na mých sluncem sežehlých zádech přistál další balvan slibu pomoci.
Velký půst vrcholil, když jsme se znovu potkali. Zděsila jsem se, jak je oteklý a jak se s bolestí a ztěžka pohybuje. Bojoval s prudkým útokem choroby a léky mnoho úlevy nepřinášely, spíš utlumovaly vnímání. Stránky s recepty na dobrou léčivou baštu se mi rozsypaly v hlavě. Hledala jsem něco nepodezřelého, známého, chutného, co rozpouští močovinové krystalky v těle. Kopřivy – čaj, špenát, jako zelené do polívky…. Hlavně nesmí hladovět.
Opět se kvapem blíží prázdniny a letní tábor. Sekám trávu a suším seno na farské zahradě. Farář je splasklý a pohyblivější. Pochvaluje si, že netušil, jaká jsou kopřivy dobrůtka a že opravdu pomáhají. Znovu mu připomínám, že nesmí hladovět. Podotýká, že páteční půst, ale připouští, že mu pak o víkendu bývá hůře, ale že to přičítal hlavně nedělním bohoslužbám.
Jsem pohan. Vzývám pravidelnost a střídmost. A nejen ve stravování. Hladovění, jen proto, že to psali v tý brožuře, a dělaj to tak všichni, považuji za blbost. Nutit hladovět nemocného člověka, u choroby, kde je půst přímou kontraindikací k léčbě považuji za zločin.
Nevíte někdo, čím nakrmit v pátek katolického faráře, aby jídlem nehřešil, ale aby si ani příjmem bílkovin ve stavě neubližoval? Luštěniny jsou na seznamu zakázaných potravin. Stejně tak i mléko.

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., bašta ze dvora, ekošílení, jak to vidím, povzdechy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Tak, někdy v půli června….

  1. 747 napsal:

    Tak třeba jestli se smí aspoň pít, tak hustý kopřivový nápoj. Cokoliv rozmixované do konzistence nápoje a nalité do poháru přestává být jídlem. 😳

    • oldwomen napsal:

      Když to právě nejde. Kopřivy musíte vždycky s něčím. Čajem zapíjíte, nebo ředíte, to co máte nacpaný v bříšku. Kdybyste se ládoval jen kopřivami, tak sice krystalky kyseliny močové zredukujete, ale si vymydlíte z těla vápník. Navíc je to hnusný. Čaj = nálev je pitelný. Špenát doladíte česnekem a vajíčkem, v polívce máte minerální soli ze zeleniny a dobře stravitelnou a nezatěžující bílkovinu z kostí či masa. Navíc, dle regulí, už hustá „voda“ je jídlem.

  2. pavlickovakaterina napsal:

    Nevěděla by si rady paní Jiřina na „kozách“ – ifauna? Zdravím! Katka

    • oldwomen napsal:

      Již jsme konzultovaly…

    • Jiřina napsal:

      Paní Jiřina z ifauny doporučuje obrátit pozornost k rostlině, která zmíněnou chorobu nese už ve svém názvu – AegoPODIUM PODAGRAria Bršlice kozí noha – pitné kúry a obklady spařenou rostlinou ( celou, i s kořeny ). To, co známe ze zahrádek i z luk jako neoblíbenou plevelnou rostlinu, bylo pěstováno ve středověkých klášterech jako vysoce ceněná léčivka pro tyto případy :-))
      Čím nakrmit katolického faráře ve dnech postních ? – zeleninou a obilnými produkty – takové karbenátčičky z ovesných vloček jsou 100% bezmasé a přitom jako maso skoro vypadají 🙂
      Že Otce pozdravuji a prosím, ať si vzpomene před Sanctissimem na učnici ssv. Hildegardy a Zdislavy – to zase potřebuju já :-))

      • oldwomen napsal:

        Bršlici jsme spolu konzultovaly. Nebo jsem ji objevila sama a chtěla se zeptat a nedostala se……. V každém případě jsem ji, ač mne napadla jako první (plus sem tam požvýkat „pampelišku“ na pročištění jater), jsem zamítla, protože pan farář je hlavně CHLAP a má rád věci ozkoušené. Hlavně ty maminčiny. No a taky putuje na jídlo po rodinách. Napsala jsem to děsně a asi to vyznívá podivně urážlivě, ale není, a předpokládám, že mi rozumíš. Jako výhru beru, že vysvětlil hospodyním, že luštěniny nee, že zkusil kopřivu ( a to stejně před ochutnáním konzultoval s doktorem ve fakultce a na vlastní klouby si vyzkoušel) Bršlice má plný sad. Vím. Seču. Ale má tam taky óbr višeň a pár třešní. Naštěstí oboje miluje. Smál se, když jsem mu řekla, ať se jich v sezoně denně napere přímo ze stromu až k úprku na záchod a pak atˇplynule přejde na meruňky a neodříká se jablek.
        Znáš to. Meducína musí být nepodezřelá, chutná…. bršlice už zavání (páč báby zapomněly) rusalkama a čarodějnicema. A vločky se dávají na Hané koním a králékům…… Zde musím ještě zapracovat rozvykládáním se v konzumu… aby ke správným uším dorazilo…..
        Sama vločky baštím normálně a do karbošů – kapustových je sypu půl na půl. No, vloček je víc……. a hromada česneku a majoránky – to my – Jihočešky – dáváme i do krupice 🙂
        Dííík a zdravím do dalekých kopců
        Poslední větu si opisuji, vyřídím.

        • Jiřina napsal:

          Bršlice přestane zavánět, spojí-li se s Hildegardiným jménem – uvidíš 🙂 – a půjde-li JEN o obklady, aspoň ze začátku ……..
          Napsala jsi to hezky – jako ostatně vždycky … nneí možno mít námitek !
          Vločkový karboše ( a stopro vločkový, bez zeleniny, jen s vajíčkem a „bramborákovým kořením“ ) mně nabídli někde právě někdy v pátek, tedy v postní den – od té doby je dělám, někdy dovnitř přičinčám zeleninou, jindy sýrem, někdy i nějakým zbylým masem, není-li zrovna pátek nebo není-li u stolu dceruška-vegetariánka :-)) – šmakuje mi to na vše způsoby. Nemáš pana faráře taky v pořadníku ? – že bys to na něm vyzkoušela, ten „základní recept“ ? 😀
          Mějte se hezky, vy všichni tam v domácím kraji !

  3. vonrammstein napsal:

    Jistěže. Téměř cokoliv. Ryby může, patří do postních jídel. Když ale v pátek jídlo vůbec vynechá (přísný půst), může mu to jedině prospět po fyzické i duchovní stránce. Čaje všeho druhu povoleny, zakázáno je jenom maso teplokrevných živočichů. Zákaz luštěnin je nesmysl-leda že by ho nadýmaly. Jste šťastná žena, taky bych chtěl takového faráře. První schůdek byl položen.

    • oldwomen napsal:

      vR, k této diagnostikované nemoci nesmí praktikovat přísný půst. Nesmí prochladnout. Luštěniny jsou vysoce bílkovinná potrava. Opravdu jsou v případě této choroby zakázány a sám si na svém těle vyzkoušel, že opravdu nee. S větry ve střevech to nemá nic společného. Stejně tak moje sýry, alkohol, vnitřnosti, červené maso, mléko, vejce jen omezeně… Ataky choroby jsou velice bolestivá záležitost.
      Ano, náš pan farář je skvělý člověk. Velice si jej vážím. Ale i tak, viz mé vyznání výše v příspěvku.

      • vonrammstein napsal:

        O. K., nepochopil jsem, že jde o nemoc, myslel jsem, že to jsou nějaké dočasné potíže. Pak snad třezalka na vyčištění krve (nesmí se kombinovat s paracetamolem). Kopřiva taky funguje. Rybí polívka. Modlitby. Pozdravujte ode mě otce, budu se za něj modlit. A těm ostatním věcem nechte čas. Někoho to chytí za srdíčko v patnácti, někoho v padesáti. To je úplně jedno.

  4. cinicius napsal:

    Takto – obecnou zásadou je, že nemocný člověk nemusí dodržovat půst, pakliže by mu to reálně škodilo na zdraví. Pokud tedy půst opravdu vyloženě škodí, pak je zcela vpořádku, pokud si ho nemnocný zmírní a případně to vyváží nějak jinak (postit se dá i jinak, než na jídle).

    • oldwomen napsal:

      Děkuji. Potvrdil jste můj vnitřní názor. Hladovění je v případě této nemoci opravdu závažnou kontraindikací a povšiml si toho, velice bolestivě, i sám nemocný.

  5. lukrecia napsal:

    Církevní půst dává vyjímku osobám nemocným, ty mají úlevu. Postním jídlem jsou ryby. Pan páter může v pátek ryby, to mu každý církevní šéf dovolí. Může i např. vajíčka, ale jen tak po jednom, ale s křenem, který je pro klouby, zanesené krystalky kyseliny, očistný. Brusinková šťáva neuškodí a urologický čaj je taky fajn. Špenát ne, luštěniny v žádném případě, ale ani sojové náhražky! Přípustná je i kulajda. Všeho s mírou, rybu vařenou nebo připravenou na grilu.Lze i dušenou kapustu, bez masa, ochucenou trochou česneku, ale jídla jen málo. Borůvky, jahody, třešně jsou velice prospěšné, mohou být rozmichované, nejdřív ale zamražené. Pak je možné připravit cosi jako ledovou drť – v horku fajn nápoj, který ale zaplní žaludek. Všeho ale jen málo, opatrně, je potřeba zkontrolovat individuální snášenlivost. Existuje ještě rostlina mochyně nebo mochna, teď si přesně nevzpomínám, když, tak bych se musela kouknout. Tahle rostlinka má na někoho přímo zázračný vliv. K tomu i čaj z medvědice, ale opatrně a taky je hořký! Na otoky může zabrat i hloh, ale to už chce doktora, on účinkuje i na srdce. Zdravím a budou-li dotazy, zodpovím, když budu vědět. Hlavně – všeho s mírou, radši míň, nepřehánět, tady jde o proces, ne o zázrak.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s