Když se tonoucí stébla… Věnováno vR

Napřed trochu heslovité přírodovědy:
Český název: Kostival lékařský
Latinský název: Symphytum officinale
Lidové názvy: hadí mord, kostihoj lékařský, větší svalník, černý kořen, rachytka, medunice, chropáč, kobylí mléko, trudovatník, černé koření a valikost.
Třída: dvouděložné – Rosopsida
Řád: jirnicotvaré – Polemoniales
čeleď: brutnákovité – Boraginaceae
Rod: kostival – Symphytum
Druh: kostival lékařský – Symphytum officinale L.

Charakteristika
Tato významná léčivka je poměrně velká, robustní bylina s velkými chlupatými listy, které rostou střídavě. Horní listy jsou přisedlé, ty spodní mají řapík. Fialové květy kostivalu můžeme vidět ve vijanech a dvojvijanech vyrůstajících v paždí horních listů. Kvetoucí rostlinu spatříme v období května až července. Má ráda vlhké, hlinité i jílovité, výživné, slabě kyselé až slabě zásadité půdy.

Rozšíření
Její oblíbená stanoviště jsou příkopy, břehy, vlhké louky, lužní lesy, křoviny, zaplavovaná pole, vlhká rumiště podél cest. Většinou ji lze najít na polostinných místech. Vyskytuje se hojně po celé České republice a to jak v nížinách tak i v horských oblastech. Můžeme ji spatřit po celé Evropě a v Asii.
Kostival lékařský je plevelná luční bylina a nabízí vskutku účinnou pomoc při domácí péči o nepříjemné projevy přehnaného kutění, zahradničení či sportování.

V kořeni kostivalu jsou obsaženy látky, jež příznivě působí na pohmožděné či namožené svaly, šlachy a klouby, urychlují hojení a obnovu poškozených tkání a mají antiseptické, protizánětlivé a prokrvující účinky. Jsou to především dusíkatý alantoin, organický vápník, draslík a fosfor, slizy, třísloviny, cukry, organické kyseliny a vitamíny A, B12 a C.
Komplexní výzkum byliny však nebyl dokončen a droga nebyla zařazena mezi rostlinná léčiva. Důvodem jsou obavy z jedovatosti části obsažených alkaloidů v případě vyšších dávek při vnitřním užití.

Vlastní fotku a ani oskenovaný obrázek rostliny nemám, ale Internet je všemocný a kamarád Google má v šuplatech snad vše. Zobrazení kostivalu lékařského najdete třeba na stránkách Biolibu a nebo i klíďo píďo v herbáři papírové knihovny.

A jdeme čarovat.
Mast připravuji vyluhováním kostivalového kořene v nesoleném vepřovém sádle. Je to jednoduché. Do rozehřátého sádla, pozor JEN VLAŽNÉHO – nejdu smažit, měla bych v něm udržet ruku, nasypu na drobno nakrájený kořen, nechám týden i déle ve tmě a chladu postát, pak opět opatrně (vodní lázeň) znova rozehřeji, přecedím do malých skleniček a opět uchovávám v temnu a chladu.
Ale nejúčinnější je kašičku z nastrouhaného čerstvého kořene naplácat na bolavý kloub, kost, obratel, překrýt plátnem a nechat působit.
Průšvih je, že sám sobě sám si na bolavý kousek zad nenaplácám, protože nedosáhnu. Se mi věkem nějak zkrátily ruce, no…
Kořen se sbírá na jaře, před začátkem vegetace, a na podzim.
Vyzkoušeno mám na svých přervaných vazech, kamarádovo šroubované noze, psí obražené pleci…

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Když se tonoucí stébla… Věnováno vR

  1. oldwomen napsal:

    Jo, mastička se nechá koupit už hotová v lékárně. Kelímek kolem padesátikačky. Psali na google 🙂 Pro mě to byla nová informace.

  2. Witch napsal:

    Já dnes hodila k sobě zmínku – on si toho asi málokdo všimne – že si u nás bábinka vděčně udělala čaj z posledních zelených (aspoň trochu) bezových listů – a prý po několika týdnech konečně jako když bolesti splouchnutím smyje. Prý to má právě teď velikou sílu. A to je bábinka bylinková, po drákulovských horách honěná, ve středověku vyrostlá…

    • oldwomen napsal:

      Protože stále platí „před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni…“, tak bych zkušenosti bábinky z Drákulova věřila. Ale u nás jsou ohledně bezinkového listí kozy rychlejší nez já 😀 Byla fuška natrhat košík květů na šťávu a druhý na usušení na čaj. Odhaduji, že při tom stihly nůši ukrást a sežrat. Černý bez je neuvěřitelně silná léčivka. Využívám květy, plody i listy. Listy mám vyzkoušené jen jako obklad na artrotický kloub. A plody a květy i v kuchyni. BM v ondysárně uveřejnil fotorecepis na bezinková povidla. Jsou skvělá.
      Já jdu zítra na šípky na marmeládu. Na čaj mám nasušeno už dost. Ono je jich už hodně přemrzlých – slaďoučkých a na povidlí nejvhodnějších.

  3. oldwomen napsal:

    Jo, ale jen na marmošu. Uvařit na kaši, propasírovat, případně osladit, ještě chvíli vařit, aby se zahustila, nalžícovat do malých skleniček (používám kaviárovky), ještě raději krátce sterilovat. Je celkem dobrá do lineckého a vynikající pod maso „na divoko“. Zelenina, víno, jalovec, bobkáč, nové koření, tymiánek, jehličí….. 😛

  4. vonrammstein napsal:

    Jé, děkuju! 🙂 Jste to vzala himbajs od podlahy 🙂 Kouknu na to, ale bojím se-vzhledem ke komplikacím, které jsem popsal jinde-, že mi to plotny zpátky nezatlačí a ruplej obratel nesroste 😦 Ale pokud to pomůže od bolesti, přijdu si z vděku omlátit čelo o Váš práh 🙂

    • oldwomen napsal:

      Ne, ploténky síla byliny nezasune, u ruplého obratle bych si nezvratností stavu až tak jistá nebyla. Kosti-hoj, kosti-val, vali-kost…. Hlavně si z toho nedělejte čaj nebo když byste loužil kořen v lihu (chladivé mazání), tak to proboha živýho nepijte. Pevně věřím, že Vám uleví i mastička z lékárny.
      Ehm, netřeba mlátit hned hlavou o práh… Takovej přeházenej hnůj a nebo pohrabaný seno….. 😛

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s