Fotoreportáž pro Jolanu, Honzu a ostatní

Slíbila jsem nafotit vznik chleba, co v bříšku netíží a ve skývě nekysne.
Fotky jsou z prvního a třetího pokusu. Druhý pokus jsem nedokumentovala, pekla jsem při umělém osvětlení a mobil ho nerad. Došla mi potravinářská folie. Třetí těsto leželo pod pokličkou – výhoda kónické mísy.
Odměření surovin a jejich míchání (čas T 0 jako té nula) jsem nefotila, protože co by na tom bylo vidět.
Až v T 1 (zde skoro 17 hodin po promíchání surovin) začíná AKCE.
Vykynuté těsto a jeho lití na vál. Pekáč dán to trouby a trouba zapnuta asi před minutou.

pod pokličkou sílilo a neosychalo



Těsto před prvním přeložením


posypáno kmínem, přeložena první třetina těsta


Povšimněte si relativního plýtvání moukou. A zjistila jsem, že nejmíň si zamatlám a slepím prsty, když pracuji jen konečky prstů a sahám pod těsto do podsypky a nadhazuju ho. Přeloží se na třetinu skoro samo.
Následující dva snímky jsou porovnání prvního a třetího těstového „živočicha“ na počátku jeho posledního odpočinku před šoupnutím do trouby.

první pokus


frajeřinka


odpočívej v poko... ééééé.... kuchyni


Předchozí snímek je již v čase T 2. Pekáč byl půl hodiny v troubě na plný výkon hicující, blemtavé něco pobylo čtvrt hodinu pod utěrkou a chystá se na prudký sešup z pracovní desky do žhnoucí oceli. Nakloněná rovina a drobný šťouch – gravitace udělala své. Ruce čisté, zápěstí a předloktí bez spáleninek. A jak to „živočichovi“ v rozpáleném loži sluší.

před přiklopením


áááááá šup s tebou do pece


i tak mouky zbylo dost
A ani nedýchejte, uběhla půl hodina. Dostali jsme se do času T 3. Otevírám troubu, vyndavám pekáč. Odklápím víko. A dokumentuji metamorfózu blemtavého táhnoucího se a svými záměry se řídícího „živočicha“ v zázrak bochníku chleba.

půl hodinka pouhá


Ještě vrátit odklopené zpět do žáru „pece“ a následující už ani nepotřebuje slovní doprovod:

je ještě horký


už je vlažný


hosana, alelůjááá, dík skřítkové domácníčkové, všemocná Přírodo! Mňam!


A dobrou chuť.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ...., ekošílení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Fotoreportáž pro Jolanu, Honzu a ostatní

  1. Honza napsal:

    Ty brďo tak tomu říkám chlebíček! Už začínám mít hlad !

    • oldwomen napsal:

      A to ho necítíš. 😆 Nechápu to, jak je to možné. Kmínem rozhodně nešetřím, ale v krajících není ani ždibíček. Jen omamná vůně stoupá. V bramboračce ho dávám hned na začátku, takže se vaří minimálně hodinu a stejně je v ní v celku a celkem tvrdý, ale taky během půl až třičtvtě hodiny zmizí. Když ho dám do chleba v minipekárně, tak tam zůstává taky, stejně tak i ve všech typech hněteného, co jsem dosud dělala. Hlava mi to nebere. Ale jdu zadělat na další várku. Dneska je studená večeře, tak to zmizí bezezbytku. 😛

  2. jolana88 napsal:

    bravo 🙂
    vlažný a neoždibaný? = silná vůle… k prstíkům a mouce lze použít i stěrku event. dvě (myšlena ta podivně praktická věc mající tvar obdélníku)
    Dobrou chuť 🙂

    • oldwomen napsal:

      Když já jsem líná a shnilá a protivná a hlavně se mi vůbec, ale vůbec nechce do davu. Až dojde mouka a budu muset sednout do auta a i lidskej špajz logisticky ošetřit, tak koupím i klasickou stěrku na těsto (zatím používám takovou tu dřevěnou placatou vařečko-míchačku) a i ty obdélníčky. Viděla jsem s jejich pomocí dělat noky a byla to paráda. A asi by z toho i líp klouzaly halušky do hrnce, než z prkýnka 😛

  3. makataman napsal:

    Mňam! 🙂

  4. vonrammstein napsal:

    Wow! Poézije 🙂

  5. Honza napsal:

    Tak hlásím vyskoušeno! A děkuji pánubohu za tento recept a za to , že stvořil člověka který vymyslel jistej sprej na odřeniny a popaleninky 😀 ale chlebík je božskej a už se“líhne“ další těsto! I soudruzi z ČEZu budou nepochybně moc rádi ,že se v naší elektrickou troubou popoháněné rodině peče tenhle chleba! Ale to je fuk! Heslo dne zní: SLOUŽÍME CHLEBU! 😀

  6. Witch napsal:

    Já sice patlámo spíš menší kousky, chlebík jsem pekla kdysivá dááávno (furt je to všechno chutnější než od velkovýrobců), ale tohle sakra láká… No, k nějaké sešlosti, když nás bude víc, to mívám chuť do patláma 😉 Bezva reportáž! Poprvé jsem ji doukoukala celou, neboť mi jinak vždycky tekly sliny do klávesnice. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s