Čekání na potvrzení početí

Princezna se otelila na konci března. Mozek jí uvolňoval jen laktující hormony a to v míře větší než velké. Tělo nemělo k další reprodukci důvod, veškerou sílu dávalo do mléka. Kravička se neříjila po šestinedělí a ani po dvou měsících a ani po pěti. Veterinář jí nadopoval estrogenem, v pravý čas jsme poprvé inseminovali a čekali na půlku druhého trimestru, kdy se rektem pozná spolehlivě březost. Protože se inseminaci neobjevily příznaky říje, byla jsem v klidu a těšila se na dubnové telátko. V říjnu se ukázalo, že Princezna březí není a že s námi laškuje tichými říjemi. Znova dostala dávku hormomů, zkusili jsme inseminovat. Přeběhla se. Další pokus, zase se nezadařilo.
Začala jsem při večerním dojení šeptat do kravského ucha pohádky o zlém řezníkovi, ostrých nožích, polévce z ohnáňky, potahu z hovězí kůže na sedačce. Dívala se mi velkými kukadly do očí, s rozvahou zvolna přežvykovala, pokyvovala rohatou hlavou, občas přitakala temnými tóny bučení.
Na konci listopadu jsem ji nechala naposledy inseminovat. Buď se povede, nebo ne. Buď bude koncem srpna tele, nebo jako jalová půjde po negativním výsledku zjištění na jatka. Bolavé a obtížné rozhodnutí.
Tele Jája oslavilo v prosinci první narozeniny. Říjí se pěkně už od devátého měsíce. Jájina je kříženka ranných plemen, kterým se první telení plánuje na dvacátý druhý až dvacátý pátý měsíc. V kohoutku je už vysoká jak Princezna, velká nohatá slečna se z ní stala. Včera večer naznačila, že na dnešní ráno si přeje návštěvu inseminátora.
Auto, co zná každá kráva v rajónu u našich vrat opravdu zastavilo a vystoupil z něj ON – držitel pipet, co v nich telata jsou skryta. Vysvětlil roztoužené Jájince, že je ještě děcko a má ještě dva měsíce čas. Podíval se na Princeznu, vyšetřil ji zanechal ve stáji obrovskou náruč naděje. Sice na sto procent březost potvrdit nemůže, ale jak se bude Jája v březnu říjit, tak znova vyšetří Princeznu a bude to tutovka.
Hladím kravské mulce a dívám se na plná břicha koz.
Třeba se mi tu vysněnou malou mléčnou farmu podaří rozjet.
Když už to vypadá, že Pricezna je v očekávání.

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká .... se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Čekání na potvrzení početí

  1. Honza napsal:

    Tiše to zaťukávám a držím nadále palce !!!! pro dnešní den jasně nejlepší zpráva !

  2. Witch napsal:

    Držím palce, držím palce, držím palce… Jo, ještě jeden. Teď 🙂

  3. oldwomen napsal:

    Tuze držím Princezně palce a hodně moc se bojím, aby se po včerejším vyšetření nerozhodla zatím jen shluk buněk v lacentovém koláčku vypudit. Dívala se po odchodu inseminátora tak vyčítavě, proč do ní zase někdo hrabe, že předpokládala, že bude mít minimálně rok pokoj od šmátravých chlapských pracek….

  4. Richard napsal:

    Pěkné – 16 let jsem choval Jerseyky a přesně vím o čem mluvíte – očekáváni, nervy a eventuální zklamání, když přišla nová říje. Držím palce ať to vyjde.

    • oldwomen napsal:

      Zatím dobré. S napětím čekám polovinu března. Princezna je moje první. Vlastně se na ní učím. Ráda bych jí měla co nejdýl. Je hodná, kontaktní, trpělivá. Trošku má problém s nesouměrným vemenem, ale v hobby chovu to nevadí.

  5. Richard napsal:

    Mě vydržely tak kolem 12 – 15 let. Těch 12 to byla nehoda – uklouzla a praskl ji meniskus. ty ostatní jsem vlastně prodával už jako staré ale zapuštěné za minimální cenu. Bylo to ode mne možná pokrytecké, ale já neměl tu sílu prodat je pro stáří na jatka. Byčky jsme snědli sami. Těch 15 let už je skoro na hranici – ony jsou dost rané a asi tím pádem i krátkověké ta nejstarší už byla úplně šedivá.

    • oldwomen napsal:

      Princezna bude v březnu tříletá. Skoro na den ve dvou letech se poprvé telila. Nechtěla jsem jí honit, tak jsem čekala na říji po porodu – viz výše sdělené. Už ji opatrně zasušuju. Dojí cca 2 litry, myslela jsem , že se prostřídá s kozama, ale asi pár dní budu bez mlíka. Kdyby zabřezla hned, tak bych jí už vlastně zasušovala před porodem. Jako prvotelka mi dávala ve vrcholné laktaci skoro dvacet litrů mlíka, pak to bylo velice dlouho šestnáct, pak to celkem rychle kleslo, ale stoupla tučnost, že na sýr jsem začala přikupovat mlíko od holštýnek a ředit jím to moje a stejně z toho lezl smetanový.
      Má vbočená přední hlezna. A každou čtvrť jinou. Co do objemu, to i do délky struku. Nasadit dojačku bez záslepek nejde. Sice už dojím na všechny čtyry, ale musím dávat po jednom a pomalu. Myslela jsem, že je to fenotypová vada, ale prvorozený býček (vyměnila jsem ho za Jájinu) na tom byl stejně, tak všechna telata skončí na jatkách. Stejně tak i Jájijina. Je to poloviční braunvieh, čtvrtinová jerzey a čtvrtinově neznámá, ale podle rámce odhaduju taky braunvieh nebo braunswis. Sice mne láká nechat si případnou jalůvku do zástavu, ale narážím na velikost stáje.
      Někde jsem vyštrachala, že i dvacet pět let v extenzivním chovu se jerseyky dožívají, ale poslední tele mívají tak v osmnácti. I těch vašich patnáct let je tuze vzdálená doba. Zatím jen držím palce, aby březí zvostala. Už teď mi trhá srdce představa, jak jí posílám na jatka jako jalovou.

  6. Richard napsal:

    Problém s nepravidelně utvářeným vemenem a zabřezáváním jsme měli taky, obávám se že to je dáno geneticky. Zjistil jsem, že první jerseyky k nám dovezené(1990 po revoluci) zřejmě nebyly moc kvalitní – ta co jsem koupil já měla jen jeden vaječník a bez hormonální premedikace nešla zapustit. I vemeno měla nepravidelné. A když jsem pak v Německu viděl ceny, za které se tam březí jalovice prodávaly, ani jsem se nedivil, že je taková jaká je. V tehdejším NSR bych zaplatil za březí jalovici cca 5x víc než co jsem zaplatil dovozci v ČR. Když jsme měli v laktaci jen jednu a dostal jsem se s nádojem pod asi 12 l za den – dojil jsem ručně – bylo to rychlejší než pak čistit a desinfikovat dojačku. A je to taková fajn práce – hlavně v zimě – vždycky jsem se opřel čelem o její bok a hřál si ho a poslouchal jak to zurčí do kbelíku crrk crrk, crrk crrk – akorát pak než jsem šel do práce musel jsem do sprchy, ale to jsem stejně musel i když jsem jen byl ráno krmit 🙂 Jinak mám pocit pokud mě paměť neklame. že Braunvieh a Braunsviss jsou vzájemně propojená plemena a fylogeneticky jsou blízká i Jerseykám. Ale to mě jen tak napadlo teď – musel bych to dohledat v literatuře.
    Pokud se tučnosti týká, nejlepší byla když jsme krmili červeným jetelem – měli jsme dokonce 8,15 – to bylo asi nevíc – to už se nedalo pít bez stažení aspoň části smetany. Přes 6 jsme měli běžně. A okolo 4,5 – 5% bílkoviny. Teď když to píšu – docela se mi stýská. Mějte se pěkně – já poběžím spát.

    • oldwomen napsal:

      Už celkem zoufalá jsem se o jerzeykách bavila před vánoci se svým vetem. Potvrdil mi, co se nikde „volně“ nedá přečíst. Jerzeyky jsou polopřírodní plemeno, neprošlechtěné. Tak napoprvé zabřeznou v pohodě, pak se otelí a neříjí. dávají si půl roku i dýl voraz. Ony další tele na udržení populace nepotřebují. Ony nejsou nenažrané. Jim ty dvě, tři telata za život stačí…..
      A tak i to nepravidelné vemeno… Tele si poradí. Drobnochovatel taky.
      A po otelení už čekat nebudu. Princezna má jeden funkční vaječník a to ještě nic moc kvalitní. Jestli se nerozříjí do tří měsíců po slehnutí, tak hormomy a řízená reprodukce. Mlíko má moc dobré, na jatka je jí ještě pár let škoda.
      Mám trošku problém s karpálními tunely a rukou si vážím. Teď už dojím ručně, je to jen pár kapek, ale dojačku jsem používala ještě před týdnem. A jak se okozlí první koza, tak budu zase dojit strojem. Je to čistější a i s údržbou rychlejší. Alespoň u nás. Jo, Lízina(nejstarší koza) se mnou při dojení chtěla pravidelně vydrbat a lehala si. Byla ochotna se pomalu oběsit. S nasazeným strukem (druhý zaslepený) pouštěla mlíko ve všech kozích polohách. Pak si zvykla a stojí. Ale bez dojačky bych asi rozdojení kozy vzdala.
      Pěkný den

  7. Richard napsal:

    Je pravdou, že jsem měl také problémy s občasnými záněty šlach, ale většinou stačilo den dva zapojit do dojení některé z dětí a manželku a některý z gelů či mastí s obsahem nesteroidních antiflogistik – Veral a pod. a bylo po problému – holt měl jsem štěstí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s