Sama doma.

Přihodilo se.

Jsem sama doma.

Užívám si dovolené, kterou mi rodina svým dočasným rozptýlením se velkoryse poskyla.

Mohu snídat vločkovou kaši v klidu, bez soucitných pohledů a opatrných dotazů, jestli se  tom blafu nepo… Jo, pose…, a jak ráda. Kvůli pravidelné stolici jí snídám.

A taky mi chutná.

Mohu povečeřet chleba se škvarečkovým sádlem a mladou cibulkou bez obav o čistotu dechu a pak večer si ulevit bez pohoršeného „No, mami…..“ Jen si užít nádhery vitamínové bomby v prostém pokrmu. Dobrůtka.

Líbání se konat  nebude.

Mohu ukojit své chuťové buńky brambory s česnekem a tvarohem a mlékem. Mňam.

No jo, mlsnou ukojím snadno. Ale jsem sama doma. Nikdo nepřekáži v kuchyni. Mohu si rozbalit na prostor náročnou práci a zavalit rozešitou patchworkovou dekou letiště v ložnici. Nakonec spát mohu v pracovně. Mohu spoustu věcí. Číst si, poslouchat svoji muziku, dívat se nerušeně na film, který chci, mohu….

Tak jsem uklidila sklep, přebrala nerušeně zavařeniny, povysávala prach z hlubin skříní, složila vyvětrané lůžkoviny na dvě židle a na letiště položila froté osušky a na ně velké prostěradlo. Pláty nudlového těsta nikde lépe před krájením neoschnou. Mám zase forotičku vlasových nudliček na celou zimu. Rodina polívčičku ráda.

Deka i šicí stroj zůstávají uklizené. Snad příště.

„Ahoj mami, nebála ses tu sama. Hahaha sama doma, to je dobrý viď, cos dělala, nenudila si se?“

„Ale nenudila. Pohrála jsem si se čtverečky…“ lžu.

„Co taky dělat, když jsem sama doma.“

Advertisements

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Sama doma.

  1. 747 napsal:

    OW, ovesná kaše (na rozdíl od kaše krupicové!) je mňam, ale i já vím, že jen málokdo s námi bude souhlasit… 😛
    A domácíma nudličkama jste mi připomněla dětství „u babičky“ – děda dělával báječné domácí nudle a vždycky jsme mu chodili tajně oždibovat to sušící se těsto. 😀

    • oldwomen napsal:

      omlouvám se, nešmíruji neustále, jak si vedu. Už můžete přispívat bez omezení. Miluji skrojky nudlového těsta opečeného jen na sucho na kraji plátu plotny. Udělá to takové přičmoudlé puchýřky. Je zvláštní, jaké drobnosti nám z dětství u babiček trvale utkví v paměti. Chutě, vůně, zlomky útržky obrazů všedního svátečna. Mám te´d nadbytek vajec. Čisté prodám, pokakynkané zlikviduji do nudlí, flíčků, vřetýnek, kolínek a tarhoně. Sice den, dva dřina a mozol od válečku a nože, ale zase na celý rok vystaráno s těstovinama. Dokupuji jen špagety. Občas.

      • 747 napsal:

        My to těsto oďobávali tak jak bylo, syrové, děda by nám urazil pracky, chtít to ještě nějak vylepšovat na plotně, protže v kuchyni byl vládcem nejvyšším. Ale opečené to musí být ještě větší laskomina! 😀

        • oldwomen napsal:

          Je. U nás dělala nudle babička a ty vokousaný pásečky tvaru písmene D, jak se vyválet podařilo nám i pak opékala. Máma, když dělala nudle, tak mám pracky urážela a já až budu babička…. 😀

        • Sendyman napsal:

          Já naposled otrhával ve čtvrtek. Mám v tom letitou praxi – otrhám tak, že to není poznat od vyváleného originálu…
          A já zase miluju krupičku – pohádku mládí…. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s