Proč občas šmíruji.

Předesílám, že je mi jedno, co a jak a kdy dělají sousedé pod svou peřinou. Když při procházce polními cestami zahlédnu stojící rozvibrované auto, velkým obloukem jej obejdu, stejně tak i místa, kde se /asi/ opalují spárovaní nudisté. Mám ráda filmy o přírodě, včetně detailně popisných, ale hekavé, asi naučné, filmečky mne odpuzují. Snad sem tam tématická groteska. Miluji nadsázku a kreslené rozpohybované figurky jsou bezkonkurenční, dialogy nepostrádají vtip.

Shrnu to. Vím, jak se lidi rozmnožují a necítím potřebu je při tom sledovat.

Stejně tak vím, jak se rozmnožují zvířata. Logické by bylo u tohoto i zůstat a nechat početnost populace jen a pouze na nich.

Jenže třeba takové české husy. Cítíte vůni linoucí se z pekáče? Vybavuje se vám chuť čerstvého chleba pokapaného jejich sádlem a olizujete si v duchu prsty umaštěné touto, z krajíce stékající, dobrotou?  Vidíte před sebou vesnickou náves nakreslenou panem Ladou?  Nestýská se vám alespoň trošičku? Chybí již jen málo, aby zmizely z posledních vesnických dvorků. Nesou jen v předjaří a v případě zániku první hromádky vajec si dají pauzu a nesou znova až v květnu. Pampadájápamp a to je vše přátelé. Pokračování za rok. Za velice slušný chovatelský úspěch se považuje sedm housat od jedné husy.  

Někdy kolem Tří králů husám vygruntuji husník, nastelu suché slámy, mráz nemráz, sněhové zákopy, bláto vyzouvající holinky či balancování po klouzačce – nic z toho nevadí. Denně nesu bílým carevničkám a jejich pašovi čtyři kýble malťáky – dvacetilitráky horké vody do mobilní vany, aby k páření měli čisto. Do půlky února jsem v klidu, kochám se jejich nadšením z koupele, čekám svatební tanečky. Přátelé, husí tance na vodě – to je balet. Doporučuji představení alespoň jednou v životě shlédnout. A od půlky února hned po rozednění běžím k husníku a kontroluji, zda si už staví hnízdo a zda vajíčko už není. Při nalezení prvního husího vejce pořádám soukromou oslavu. Je totiž jedno, co právě tvrdí venkovní teploměr, co vidí oči kolem sebe na polích. Protože první husí vejce oznamuje začátek znovuzrození. Budí sluníčko ze spánku. Vyhání skřivánka z úkrytu v mezi na oblohu. Vytahuje sněženky a krokusy z pod závěje, šeptá tulipánům a narcisům a modřencům a taky zlatým dešťům a meruňkám v závětří a trnkám na mezích, že se  pomalinku blíží čas kvetení.

Nejčastěji jaro, dle hus, začíná 20. února. Ale když už mine i 25. únor a stále nic, pojímám podezření. Jestli jsem na svatého Martina v zápalu boje nepodřízla husu a nenechala si jen housery, počítám, jak je husa stará, hledám na husím zátylku známky milostného aktu, strachuji se, zda se přes léto nestal z housera impotent…  Do termohrnku si připravuji horký nápoj a sleduji, ano snižuji se ke šmírování, rodinný život hus. Z povzdálí, abych nerušila, ale zase ne tak moc, abych viděla. Protože výsledky mého pozorování napjatě očekává celý stůl štamgastů v naší hospodě. Kvůli určení termínu Kuličkové cvrnkandy.

Letos se jaru moc nechce z peřin. Husa si ještě hnízdo nestaví, ale 4. března jsem je viděla se pojímat. Je to dobrá zpráva, Když pro nic jiného, tak proto že husa přežila genocidu, houser neztratil mužnou sílu a žluťásci se vybatolí na trávník a o tajemné svatomartinské noci uslyšíme cinkat koňskou podkovu, ochutnáme první letošní ve sklípku a uzobneme k němu husích škvarků.

koupel

Reklamy

oldwomen se představuje:

Źiju mezi lidmi a zvířaty a tak píšu o lidech a zvířatech kolem sebe.
Příspěvek byl publikován v rubrice Až já budu velká ..... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s