Potravinové lístky zatím nejsou (snad) aktuální

Nějak se mi poslední dobou stále častěji vybavují dávné, tedy dávné z hlediska mého plynutí času, hodiny občanské nauky a dějepisu na základce. Tedy Spartu a Atény i s národním obrozením mé vzpomínky zcela ignorují, vony si ty potvory z podvědomí vytahují pomluvy o tatíčkovi Masarykovi a taky ty sociální drámata s hlavními rolemi obsazenými žebračenkami a později lístky na kde co – mlíko, boty, chleba.
A taky obilná marka se mi před očima vynořuje stále častěji.
A registry obyvatelstva s nedůležitými poznámkami o příslušnosti k té či oné náboženské obci, politickému názoru, etniku, úrovni vzdělání, počtu dětí, úspěšně odstonaných chorobách a jejich případných trvalých následcích u každého konkrétního člověka, rodiny.
Jistě, souhlasím. Jsou lidé, kteří musí dostávat obnos nutný k přežití jednoho dne jen na ten jeden den, protože prostě nejsou schopni si částku, kterou mají na delší období rozpočítat a to, co by mělo vystačit na měsíc utratí v den výplaty. Jistě, je praktičtější a rozumnější dávat některým lidem místo hotovosti poukázky na “bezplatný” odběr toho či onoho množství něčeho, ale proč, proboha, si musí den ze dne žijící spoluobčané vybírat poukázky jen v předem určených obchodech? Že by staré dobré a od počátků civilizace fungující a nevymýtitelné “já na bráchu…”?
V každém případě, kapitalismus budujeme pilně a radostně a do jeho soukolí zatím není sypán písek, tak nikde nic nedrhne, jen ta prokletá spirála dějin dává o sobě vědět.
Ať si pánové vykřikují, co chtějí, bohatství rodiny drží v rukou ženský. Výplata pána může být v jakékoli výši, když je paní rozhazovačná a cuchta a vůbec podivná, tak i rodina s nadprůměrným příjmem je chuďoučká. Myslím, že Židé mají půvabné přirovnání rodinných financí k rybníku. Mužova práce je mohutný přítok a žena je hrází. Když je hráz děravá, ani sebemohutnější přítok nádrž nenaplní.
Možná by si to mohli i ti naši, bezvěrci či křestané a nebo alternativci, partneři připomínat a občas nám seknout poklonu. Nebo pár facek. Každé soudružce, dle jejích zásluh.
Občas pročítám zažloutlé časopisy a knihy s věkem a špatným skladováním rozpadajícími se vazbami. Je zarážející, jak se periodicky opakují témata na domácí hospodaření a čím nahradit tu či onu vzácnost. Je logické, že praktické rady, jak zaplácávat dírky v neustále prosakující hliněné hrázi rodinných financí se čím dál tím častěji objevují i ve virtuálním světě. Ráda bych se zde poklonila a pérem na širáku ometla prach z jejích cest spisovatelce, mámě, hospodyni, neustále se učící a okouzlující Witch za její několikaletý seriálek “Hluboko do kapsy”, který uveřejňuje na svých stránkách http://www.koste.unas.cz/? .
Že i holky selky mají jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, ale jejich blízcí rozhodně nehladoví, se můžete přesvědčit na právě aktuální diskuzi http://www.ifauna.cz/ovce-a-kozy/nemodforum/r/detail/1168192/recepty-na-levna-jidla . Ono si holky ovčačky a kozařky a skotačky a drůbežářky, chovatelky hospodářské zvířeny obecně, vůbec často nezištně pomáhají a radí.
Tak mne napadá. A polévku z lopuchového kořene jste už zkusili? Jestli je květáková vaše oblíbená, tak lopuchovka jí strčí do kapsy s přehledem.